Když se média ptala Matta Murphyho z Menlo Ventures na stav investorského trhu v prvním pololetí letoška, zhodnotil ho krátce: „Získávání peněz je náročné, tečka.“ Menlo se řadí k významným fondům kalifornského San Franciska, počet jeho investic přesahuje 750 a nynější vyjádření velmi krátce shrnuje stav, s nímž se už řadu měsíců perou startupy za oceánem. A v Česku? Doteď si připisovaly obchody, které v mnohém předčily loňský rok. A to podle vyjádření investorů přesto probíhalo opatrné období.

„Vnímám to jako návrat k normálu po rekordních covidových letech, kdy byl trh zaplaven levným kapitálem a docházelo k inflaci valuací,“ popisuje Martin Kešner, partner J&T Ventures. Rychlý růst valuací, na který naráží, se vztahuje k době před splasknutím startupové bubliny – kdy mladé firmy mohly očekávat v některých případech i to, že investoři kývnou na předpoklad, že jejich hodnota odpovídá třeba i padesátinásobku toho, co za celý rok utrží.

„V pozdějších kolech v našem B2B SaaS segmentu jsme vídali valuace na úrovni klidně padesátinásobku až stonásobku roční tržby (ARR), ale i více. A to teď mnoho let nebude. Covidové roky byly extrémní a dnes jsme, naštěstí, zpět při zemi. Pro převážnou většinu firem třeba na úrovni sedmi až patnáctinásobku ARR,“ vypočítává Přemysl Rubeš z Presto Ventures.

„Určitě tu pociťujeme ochlazení optimismu z doby před rokem 2022,“ doplňuje Ondřej Bartoš z Credo Ventures. Navíc dodává, že není vyloučeno, že zamrznutí k nám ještě dorazí. „Někdy jsme za Spojenými státy lehce zpoždění,“ vysvětluje.

Pokud to tak je, pak právě zpoždění, s jakým špatná startupová nálada na Česko dopadne, zatím ze země dělá premianta. V Evropě totiž měly v prvním pololetí roku 2023 dosáhnout investice ze strany venture kapitálových fondů 8,9 miliardy dolarů. A to je o 61 procent míň než předchozí rok. Negativních vlivů byla řada: vysoká inflace, rostoucí úrokové sazby i celkově utlumený trh.

Podle různých zdrojů ostatně také fondy nemají odkud brát. Bloomberg rovnou uvedl, že evropské fondy jsou na cestě k nejnižší aktivitě financování od roku 2015, protože ze svých zdrojů získaly do správy v prvním čtvrtletí roku extrémně málo peněz. Mělo jít o 3,4 miliardy eur oproti 7,4 miliardy v prvním kvartálu roku 2022. A to proto, že institucionální investoři a penzijní fondy, které do nich v zahraničí peníze směřují, se podle listu jednoduše stáhly.

Celkově podle webu Sifted jen pět států z pětadvaceti nejvýznamnějších v Evropě překonalo v prvním čtvrtletí samo sebe v předchozím roce. Byl to Island, Lotyšsko (to především díky jedné velké transakci), Litva, Ukrajina, která ukázala potenciál svých startupů a zároveň je nyní kvůli své rizikovosti velmi levná – a právě Česko.

„Během levných covidových peněz byl venture kapitálový trh v USA mnohem přepálenější než trh v Evropě, proto je za oceánem kontrakce mnohem znatelnější než u nás. Spousta startupů byla založená na tezích vycházejících z levného kapitálu a teď mají problémy získat další funding. Celková čísla tlačí dolů také malé bridge roundy, které stávající investoři udělají raději než přiznat snížení valuace equity roundem,“ vysvětluje Vojta Roček z Presto Ventures.

České startupy zatím do médií hlásí podobný počet investic jako loni. Ale daleko víc exitů, tedy obchodů, během kterých zakladatelé prodají celou firmu. Těch bylo letos už šest. Přitom loni si exit za první polovinu roku připsala jediná firma. A za celý rok jich bylo dohromady sedm.

Podle investorů to ale není důvod k velkému optimismu. „Pokles valuací startupů sledujeme ve všech investičních fázích. Nejvíce u velkých kol, u pre-seed, seed investic se to ještě může projevit s určitým zpožděním,“ popisuje Kešner.

„I v Česku je znát menší investiční aktivita. Je to způsobeno samozřejmě sentimentem, který částečně pochází ze Spojených států, částečně z ekonomické krize, kterou procházíme,“ doplňuje ho Ondřej Fryc z Reflex Capital. Podle něj je ale situace lepší než v období covidu.

„Makroekonomická situace není dobrá a myslíme si, že nejistota bude dál pokračovat i přes aktuální náznak oživení. To znamená, jsme spíš skeptičtí, co se dalšího makroekonomického vývoje v regionu týká, a to nejen krátkodobě,“ dodává Tomáš Matějček z Mitonu.

Představovali jsme si trochu víc

V reálné ukázce makroekonomických predikcí, tedy v běžném životě firem, tolik nejásali už v předchozích měsících. Když si jeden nejmenovaný startup šel k investorům pro peníze, odešel zhruba s polovinou toho, co předpokládal, že získá. „Představovali jsme si trochu víc,“ přiznává krátce jeho zakladatel.

Tato investice ještě není veřejná, a tak není možné uvést ani jméno, ani její výši. Ale zakladatel přiznává, že své plány bude muset pozměnit. Některé mladé firmy se přitom musejí vyrovnat s tlaky z více stran. „V našem odvětví vidíme mírné prodloužení obchodního cyklu, uzavření zakázky tedy zabere více času. Dále zákazníky stále častěji zajímá celková cena řešení,“ popisuje příklad Juraj Masár, šéf startupu Better Stack. Především posledně zmiňovaného dokážou startupy využít, říká Masár, když dodává, že jeho firma roste meziměsíčně o 12 procent.

„Během krátkého období padly tři bankovní domy, přičemž kolaps Silicon Valley Bank byl co do objemu spravovaných prostředků druhým největším kolapsem retailové banky v americké historii. Aby se kaskáda bankovních bankrotů dále nešířila, musela centrální banka zavést nový program, který nápadně připomíná záchranné balíčky z dob Velké recese,“ popisuje zas Štěpán Uherík, finanční ředitel SatoshiLabs.

I on si situaci chválí. SatoshiLabs provozují kryptopeněženku Trezor a další aktivity spojené s kryptem, kterému nestabilita klasičtějších trhů nahrává. Některé jiné obory bojují víc.

„Nyní je problém i v očekávaných valuacích ze strany startupů, které ještě ne úplně reflektují současnou valuaci,“ vysvětluje svůj pohled Fryc. Podle Kešnera v covidovém boomu právě ohodnocení firem vyletěla „nesmyslně“ nahoru. „Nalezení nového optima, které je akceptovatelné jak zakladateli, tak ze strany fondů, trvá nějaký čas. Dokládají to i čísla za první kvartál letošního roku v Evropě, kdy 40 procent veškerých investic jsou bridge investice a v rámci pětiny transakcí se jedná dokonce o downrounds,“ popisuje.

Podle dřívějších průzkumů CzechCrunche mezi investory valuace mladých firem klesaly klidně i o čtvrtinu, někdy ale i o 40 procent. Fondy odmítaly i ty firmy, se kterými by se v předchozích letech dohodly – a pokud přistoupily na obchod, pak chtěly častěji důkazy o rostoucích číslech.

„Rok 2023 bude podle predikcí pro technologické společnosti a startupy náročnější než rok loňský. Už v druhé polovině 2022 bylo vidět, že jsou investoři kvůli ekonomické situaci opatrnější a vybíravější,“ myslí si Tomáš Ditrych z advokátní kanceláře Mavericks. Podle něj už nedávají tolik důrazu na explozivní růst jako dříve a „drobně“ snižují valuace a investice do startupů.

„To však nutně neznamená, že se jednotlivým startupům nemůže podařit vyjednat velké investiční tikety a zajímavé valuace,“ vysvětluje nicméně a odkazuje na povedené české obchody: Filuta AI s rekordní pre-seed investicí 56 milionů korun i Fitify při vyjednávání investice ve výši 2,5 milionů dolarů.

Hodnota se nezměnila. Očekávání hodnoty ano

První půlka současného roku v Česku byla z pohledu investorů skutečně opatrná. „V meziročním srovnání jsme letos v prvním pololetí udělali méně investic oproti stejnému období vloni,“ přiznává Kešner. Lehce nižší investiční aktivitu připouštějí Reflex i Credo, to ale zmiňuje, že jde spíš o náhodu než o vědomé rozhodnutí. Porovnání totiž ovlivnilo to, že loni spouštělo nový fond. Teď věří, že v druhém pololetí bude zase aktivnější.

Naopak Miton hlásí, že už teď aktivnější je – rozhodně proti loňsku. „Byli jsme opatrnější, abychom měli dostatek zdrojů pro podporu portfoliových firem, kdyby nastaly kritické situace. Takováto opatrnost už letos není nezbytná,“ myslí si Matějček.

Trendů je před fondy řada. Významným je umělá inteligence, o níž Přemysl Rubeš z Presta říká, že nebýt veřejného spuštění a zájmu o ChatGPT, byly by možná předchozí poklesy ve startupech ještě výraznější. I tak investoři občas zmíní, že vědí, že některé firmy na tento trend naskakují čistě oportunisticky.

Zájem stoupá o takzvanou MilTech, spojení vojenství a technologií, či DefenseTech, tedy obrany a technologií. Dalším trendy slůvkem je MedTech, kombinace medicíny a technologií. Zraky investorů se upírají k blockchainu. V kurzu zůstává e-commerce, mezi zajímavými tématy se ale objevují i udržitelnost, biotechnologie nebo projekty spojené s nukleární fúzí či laboratorně pěstovaným proteinem.

Investoři slibují, že částky směřované od nich do startupů budou do konce letoška ještě růst. „My v Credu máme rozhodně investiční apetit,“ zmiňuje Bartoš. Nárůst pro druhé pololetí očekávají třeba i v Reflexu. Víc investic předpokládají i v J&T, a to jak do nových startupů, tak účastí na dalších investičních kolech firem, které už mají v portfoliu. „Obecně na trhu předpokládám vyšší investiční aktivitu,“ říká Kešner. „Velký počet firem si půjde na trh pro nové peníze, aby si udržely atraktivní růst,“ myslí si.

„Kapitálu máme dostatek, právě jsme navíc dokončili uzavírání komitmentů pro náš třetí fond,“ chlubí se Fryc. Podle něj je plusem i to, že už dochází k ustálení očekávání mezi startupy a investory. „Hodnota se nezměnila. Očekávání hodnoty ale ano,“ shrnuje.

„Trh nezamrzl, pouze se čistí a vrací do rovnováhy, což v tuto chvíli obnáší rychlý návrat kyvadla přes druhý extrém. A foundeři, kteří si zvykli, že peníze od investorů se daly přehrabovat vidlemi, to můžou nést velmi nelibě. Nám v Prestu se to líbí, protože nám to umožňuje dosahovat lepších valuací při vyjednávání,“ chválí si Roček. „Věříme tomu, že propad je za námi a nyní se trh začíná pomalu zvedat a s ním i částka směřovaná do startupů. Čím dál více zahraničních investorů se začíná dívat na náš region a budoucnost tedy vidíme optimisticky,“ doplňuje ho Roman Nováček ze stejného fondu.