Bloudění v Automatických mlýnech či lidské bytosti v kyberprostoru. Kam vyrazit na podzim za uměním?
Pokud byste si rádi podzimní dny zpestřili uměním, máte z čeho vybírat. Inspirace ale není nikdy dost, a tak přinášíme tipy na zajímavé výstavní počiny.
Podzim je v plném proudu, což kromě postupného ochlazení znamená také to, že se napříč kulturními institucemi po celém Česku rozběhla velká spousta nových výstav. Vyrazit můžete jak za klasikou v podání významných umělců a umělkyň z Česka i zahraničí, tak za současnou tvorbou rozjímající o kyberprostoru a umělé inteligenci.
Gočárova galerie a GAMPA, Pardubice
Na konci září se s velkou parádou veřejnosti otevřely nové Automatické mlýny v Pardubicích, jejich součástí se stala i dvojice pardubických výstavních salonů: Gočárova galerie a Galerie města Pardubic (GAMPA). V industriálních prostorách se tak můžete pokochat nejen nápaditou architekturou, ale také několika výstavami.
V Gočárově galerii se můžete ztratit na výstavě Blouděním k sobě, která staví na tom, že bloumáním může člověk podnítit svou představivost po vzoru umělkyň a umělců zde prezentovaných, například Josefa Váchala, Ludmily Jandové či Antonína Slavíčka. Plynule se pak můžete přesunout do výstavního projektu Mlýnský ostrov, který není typickou expozicí, jelikož pomocí instalací představuje mlýny v jejich celistvosti.
V případě Gočárovy galerie se ale můžete přesunout i do jejího původního prostoru v Domu U Jonáše, kde do 15. října běží výstava Mucilago současného umělce Pavla Příkaského, která návštěvníky vtahuje do pestrobarevné říše flóry, fauny i mytických bytostí. Prohlédnout si tady můžete i ikonickým kyberpunkovým dílem Neuromancer inspirovanou instalaci Viktora Dedka zvanou Ludomancer.
Galerie výtvarného umění v Chebu
Oblíbená chebská galerie aktuálně láká hned na několik zajímavých výstav. První je série Mundus imaginalis umělkyně Radky Bodzewicz, která ve své tvorbě zachycuje abstraktní i reálné výjevy, v nichž se odráží různé symboly a archetypy. Na chebské výstavě umělkyně prezentuje díla vzešlá z inspirace francouzským orientalistou Henrym Corbinem, který se mimo jiné zabýval perskými mystickými texty z dvanáctého století.
Ze světa imaginace, jenž se prolíná se světem smyslů a racionálního intelektu, se můžete plynule přesunout k přehlídce kreseb zakladatelské osobnosti českého moderního sochařství Otty Gutfreunda. Kresby nabízejí nejen vhled do tvůrčího úsilí tohoto významného tvůrce, ale také do dynamického rozvoje české kultury na počátku 20. století. A pokud nebudete mít dost, nově zde představují také jinou tvář umění z období socialismu. K vidění tu totiž nejsou idylická díla socialistického realismu, ale experimentální tvorby, která u nás vznikala i v době temna.
Západočeská galerie v Plzni
V roce 2020 vznikla pod taktovkou Západočeské galerie v Plzni a Českých center výstava vycházející z projektu Loos – Plzeň – souvislosti, která obletěla svět. Nyní si ji mohou prohlédnout i návštěvníci plzeňské galerie, jelikož je zde k vidění podstatná část expozice. Ta komplexně představuje tvorbu architekta Adolfa Loose prostřednictvím příběhů o jeho realizacích, které doprovází i trojrozměrné exponáty a aktuální snímky fotografa Petra Poláka z obnovené Semlerovy rezidence.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsNárodní galerie Praha
Do Veletržního paláce Národní galerie v Praze můžete vyrazit na stálé expozice a nově také na výstavu Akvarel mezi Prahou a Vídní, minout byste ale neměli ani výstavu Hypertension23, která zde běží v rámci Fotograf Festivalu – a to zejména pokud si potrpíte na ty nejsoučasnější projevy výtvarného umění. Výstava se totiž soustředí kolem proměn lidského těla, k nimž dochází v době, kdy se stále častěji pohybujeme v kyberprostoru.
Výstava představuje zejména zahraniční umělkyně a umělce, mimo jiné například průkopnici v oblasti nových médií Lynn Hershman Leesonovou, jež se ve své tvorbě věnuje tématům identity, genderu a vztahu mezi člověkem a technologiemi. Stírání hranic mezi reálným a smyšleným zachytila skrze fiktivní postavu Robertu Breitmore ve stejnojmenné sérii, se kterou se na výstavě návštěvníci seznámí. K vidění je zde také anime minisérie Life After BOB od Iana Chenga či snímek Black Cloud Lawrence Leka, který se zabývá tím, jak se chová umělá inteligence, když zůstane opuštěná v prázdném městě.
Industra Art, Brno
V brněnské galerii současného umění Industra Art, která se přesunula do měnící se Nové Zbrojovky, začne 12. října výstava The Mourners berlínského umělce Jérôma Chazeixe, která obsadí celý galerijní prostor. Tvůrce je totiž známý tím, že vytváří komplexní instalace, které návštěvníky vtáhnou do paralelních světů. Kombinuje různá média a pro úplný pocit ponoření využívá také choreografické nebo spontánní performance. V těch se stávají součástí výstavy často i samotní diváci.