Bornholm, ostrov budoucnosti. Dánové a Němci postaví větrný park, vyrobí proud pro miliony rodin

Země se dohodly na rozsáhlé spolupráci v energetice, kromě větrných parků chtějí rozvíjet i výrobu zeleného vodíku přímo na moři.

Větrný park na moři

Dánský ostrov Bornholm v Baltském moři začíná hrát klíčovou roli v budoucí podobě evropské energetiky. Jednak na něm probíhá experiment, jak postavit a udržet funkční zelenou energetickou soustavu, jednak u jeho břehů vyroste obří větrný park, na kterém se rovným dílem bude podílet Dánsko s Německem. Ročně vyrobí tolik elektřiny, že by obsloužila přes čtyři miliony domácností.

„Je to poprvé v Evropě, kdy dvě země spolupracují na takovém projektu,“ oznámil německý ministr hospodářství Robert Habeck. O velikosti společné výstavby nejlépe vypovídá její finanční náročnost – minimálně devět miliard eur, tedy přes 220 miliard korun. Hotovo má být do roku 2030.

Podle Habecka bude celková výrobní kapacita soustavy větrných elektráren více než tři gigawatty, což je dost pro pokrytí spotřeby alespoň čtyř milionů domácností. Mimochodem cílem Evropské komise je, aby se kapacita větrných elektráren na moři v Evropě do roku 2050 zvýšila na 300 gigawattů ze současných 12 gigawattů.

Při výstavbě projektu u Bornholmu se spojí za Dánsko firma Energinet a za Německo společnost 50Hertz. Ty zároveň zajistí i spojení s pevninou, které budou představovat podmořské kabely v délce stovek kilometrů.

Po spuštění budou mít možnost se k projektu připojit i pobaltské země a Polsko. Každý nový partner ale bude potřebovat souhlas obou stran, tedy Německa i Dánska. Obě tyto země patří k průkopníkům využívání obnovitelných zdrojů v energetice. V Dánsku hlavně větrné a vodní elektrárny vyrábí přes 70 procent roční spotřeby elektřiny, v Německu to je kolem 60 procent.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock navíc před pár dny podepsala se svým dánským protějškem Jeppem Kofodem mezivládní dohodu o spolupráci na rozvoji zelené energetiky i v dalších oblastech. Obě země budou například společně investovat do vývoje stanic, které by vyráběly na moři vodík s pomocí elektřiny získané z větrných parků a pak jej dopravovaly na kontinent.

Pobřeží dánského ostrova Bornholm

Právě Německo nyní intenzivně řeší, jak se vypořádat s výpadkem dodávek ruského plynu, na němž je především jeho průmysl pořád ještě závislý. Podobně rozsáhlé udržitelné projekty jsou jednou z cest, jak se s plynovou krizí vypořádat – bohužel ale ještě bude trvat několik let, než se dostanou do praxe.

Bornholm je v oblasti zelené energetiky známé jméno, protože Dánové na něm provádějí sérií experimentů, částečně financovaných Evropskou unií, jimiž se snaží zjistit, jak postavit funkční, stabilní a uhlíkově neutrální energetickou soustavu. Klíčem je to, že ostrov lze snadno izolovat a že má příhodné podmínky pro některé obnovitelné zdroje. Žije na něm 50 tisíc lidí, je z něj blíž do Švédska než do Dánska a má rozlohu 588 kilometrů čtverečních, což je o něco víc než Praha.

Dánsko má ale ještě jeden ambiciózní energetický projekt. Zatímco Bornholm je existující ostrov, který pouze doplní výstavba větrných parků v jeho pobřežních vodách, resp. solárních elektráren na jeho pevnině, v Severním moři chce Dánsko, opět zřejmě i s pomocí Německa, postavit umělý ostrov, který bude fungovat jako obří rozcestník a transformační stanice z okolních větrných parků.

S využitím ČTK

Luboš Kreč

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.