Dřív se tu nacházely sklady a překladiště, které obsluhovaly zdejší přístav. O přestavbě této části města, jejímž největším bohatstvím je právě žádané těsné sousedství s Dunajem, se mluvilo už od osmdesátých let. Dochází k ní ale až nyní. Celému panoramatu mají nově dominovat dvě věže, které se stanou nejvyššími domy nejen Bratislavy, ale i celého Slovenska. A také se zapíšou na seznam těch nejvyšších v Evropě.

Soutěž, kterou nakonec vyhrálo rotterdamské architektonické studio KCAP, vyhlásila developerská společnost JTRE. Ta má na tomto území za sebou už několik realizací, mezi nimiž jsou kanceláře či bydlení nebo také jedna věž – Eurovea Tower, která má dnes se 168 metry status nejvyšší budovy Bratislavy. Developer chce každopádně přistavět ještě další dvě věže. Nižší z nich má měřit 184 metrů, vyšší 260 metrů, což z ní po jejím dokončení učiní druhou nejvyšší budovu v Evropské unii, a to po varšavské Varso Tower, která měří 310 metrů.

Věže mají být štíhlé a obytné – uvnitř obou vznikne 1 150 nových bytů. Původně si přitom developer pohrával s myšlenkou, že v nové výškové budově budou kanceláře. Hlad po bytech ale situaci změnil.

„Z původně rozsáhlého brownfieldu se stala čtvrť, kde se žije, pracuje a hraje a kde se inovativní moderní architektura setkává s příjemnými zelenými veřejnými prostory,“ popisuje tuto část Bratislavy nizozemské studio KCAP. „Věže, které se budou nacházet v blízkosti mnoha spojů veřejné dopravy a kulturních památek, tuto proměnu dále rozšíří a posílí pocit propojení a komunity v této oblasti.“

Foto: KCAP

+5

Nové budovy budou stát na východním konci Pribinovy třídy, nedaleko mostu Apollo. Vyrostou na pozemku o rozloze 8 200 metrů čtverečních, do Bratislavy však přinesou 115 tisíc metrů čtverečních podlahové plochy. Nebylo by to ale světoznámé studio KCAP, aby nemyslelo na celý urbanismus projektu, a tak do okolí budov umístilo i prostor pro trávení volného času. Vzniknout by tu měla kompaktní čtvrť krátkých vzdáleností.

„Design obou věží vychází z přírodního prostředí Bratislavy a zároveň vnáší do panoramatu města nové měřítko a jazyk. Štíhlé svazkové objemy stoupají v postupně vrstvených formacích a vytvářejí rytmus výšek, které tvoří novou vyvýšenou topografii – jemný přechod od stávajícího panoramatu k panoramatu novému,“ líčí nizozemské studio. To umístilo do výšky přístupné terasy, aby si obyvatelé domů mohli užít výhledy na město. Samotné věže jsou pak navržené do prostoru tak, aby sem optimálně svítilo slunce a zároveň se snížilo zatížení větrem.

Zajímavostí je půdorys domů, jádro má v podstatě tvar hashtagu, který se rozšiřuje do tvaru ozubeného kola. Cílem bylo maximalizovat počet rohových budov a zajistit obyvatelům to, co táhne po celém světě – výhled na řeku či historické centrum. Byty mají být velkorysé, otevřené a s panoramatickými okny. Na nižších úrovních budou mít balkony, výše lodžie.

Parter budovy bude připomínat v podstatě prosklený pavilon, který obě věže propojí a poskytne místo pro úschovu kol a vstup do podzemního parkoviště. Má tu ale vzniknout i vnitřní zahrada s kavárnami a místem pro setkávání. Zvenčí pavilon obklopí markýzy, které budou chránit lidi před deštěm a větrem. Okolí budov má pak zajistit Bratislavanům zelený prostor, inspirovaný krajinou nedalekého Dunaje.

„Věže mají sloužit jako příkladný model udržitelného výškového bydlení, které minimalizuje dopady na životní prostředí a zároveň vytváří kvalitní obytný prostor v hustě obydleném centru města,“ popisuje ateliér KCAP, který dbal na nízkou spotřebu materiálu, využil tepelná čerpadla a fotovoltaiku. Fasáda má navíc integrované žaluzie, uvnitř se počítá s rekuperací tepla.

Pokud se vše vyplní, frankfurtská Commerzbank Tower přijde o stříbrnou příčku mezi nejvyššími budovami v zemích evropské sedmadvacítky a bude se muset spokojit s bronzovou. Bratislavská budova by ji měla překonat o metr. Slovenská metropole dostane vedle toho historického druhé centrum a také panorama, který by si někdo snadno mohl splést třeba s tím newyorským. To všechno ale nejdřív v roce 2030.