Bratislava jede. Slovenská metropole je na cestě k druhému nejvyššímu mrakodrapu Evropské unie

Developer JTRE plánuje v Bratislavě postavit dvě výškové budovy, které mají dotvořit nově budované centrum přímo u Dunaje.

Eliška NováEliška Nová

Mrakodrapy v Bratislavě

Foto: KCAP

Bratislava bude mít dvě nové věže

0Zobrazit komentáře

Dřív se tu nacházely sklady a překladiště, které obsluhovaly zdejší přístav. O přestavbě této části města, jejímž největším bohatstvím je právě žádané těsné sousedství s Dunajem, se mluvilo už od osmdesátých let. Dochází k ní ale až nyní. Celému panoramatu mají nově dominovat dvě věže, které se stanou nejvyššími domy nejen Bratislavy, ale i celého Slovenska. A také se zapíšou na seznam těch nejvyšších v Evropě.

Soutěž, kterou nakonec vyhrálo rotterdamské architektonické studio KCAP, vyhlásila developerská společnost JTRE. Ta má na tomto území za sebou už několik realizací, mezi nimiž jsou kanceláře či bydlení nebo také jedna věž – Eurovea Tower, která má dnes se 168 metry status nejvyšší budovy Bratislavy. Developer chce každopádně přistavět ještě další dvě věže. Nižší z nich má měřit 184 metrů, vyšší 260 metrů, což z ní po jejím dokončení učiní druhou nejvyšší budovu v Evropské unii, a to po varšavské Varso Tower, která měří 310 metrů.

Věže mají být štíhlé a obytné – uvnitř obou vznikne 1 150 nových bytů. Původně si přitom developer pohrával s myšlenkou, že v nové výškové budově budou kanceláře. Hlad po bytech ale situaci změnil.

„Z původně rozsáhlého brownfieldu se stala čtvrť, kde se žije, pracuje a hraje a kde se inovativní moderní architektura setkává s příjemnými zelenými veřejnými prostory,“ popisuje tuto část Bratislavy nizozemské studio KCAP. „Věže, které se budou nacházet v blízkosti mnoha spojů veřejné dopravy a kulturních památek, tuto proměnu dále rozšíří a posílí pocit propojení a komunity v této oblasti.“

Nové budovy budou stát na východním konci Pribinovy třídy, nedaleko mostu Apollo. Vyrostou na pozemku o rozloze 8 200 metrů čtverečních, do Bratislavy však přinesou 115 tisíc metrů čtverečních podlahové plochy. Nebylo by to ale světoznámé studio KCAP, aby nemyslelo na celý urbanismus projektu, a tak do okolí budov umístilo i prostor pro trávení volného času. Vzniknout by tu měla kompaktní čtvrť krátkých vzdáleností.

„Design obou věží vychází z přírodního prostředí Bratislavy a zároveň vnáší do panoramatu města nové měřítko a jazyk. Štíhlé svazkové objemy stoupají v postupně vrstvených formacích a vytvářejí rytmus výšek, které tvoří novou vyvýšenou topografii – jemný přechod od stávajícího panoramatu k panoramatu novému,“ líčí nizozemské studio. To umístilo do výšky přístupné terasy, aby si obyvatelé domů mohli užít výhledy na město. Samotné věže jsou pak navržené do prostoru tak, aby sem optimálně svítilo slunce a zároveň se snížilo zatížení větrem.

Zajímavostí je půdorys domů, jádro má v podstatě tvar hashtagu, který se rozšiřuje do tvaru ozubeného kola. Cílem bylo maximalizovat počet rohových budov a zajistit obyvatelům to, co táhne po celém světě – výhled na řeku či historické centrum. Byty mají být velkorysé, otevřené a s panoramatickými okny. Na nižších úrovních budou mít balkony, výše lodžie.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Parter budovy bude připomínat v podstatě prosklený pavilon, který obě věže propojí a poskytne místo pro úschovu kol a vstup do podzemního parkoviště. Má tu ale vzniknout i vnitřní zahrada s kavárnami a místem pro setkávání. Zvenčí pavilon obklopí markýzy, které budou chránit lidi před deštěm a větrem. Okolí budov má pak zajistit Bratislavanům zelený prostor, inspirovaný krajinou nedalekého Dunaje.

„Věže mají sloužit jako příkladný model udržitelného výškového bydlení, které minimalizuje dopady na životní prostředí a zároveň vytváří kvalitní obytný prostor v hustě obydleném centru města,“ popisuje ateliér KCAP, který dbal na nízkou spotřebu materiálu, využil tepelná čerpadla a fotovoltaiku. Fasáda má navíc integrované žaluzie, uvnitř se počítá s rekuperací tepla.

Pokud se vše vyplní, frankfurtská Commerzbank Tower přijde o stříbrnou příčku mezi nejvyššími budovami v zemích evropské sedmadvacítky a bude se muset spokojit s bronzovou. Bratislavská budova by ji měla překonat o metr. Slovenská metropole dostane vedle toho historického druhé centrum a také panorama, který by si někdo snadno mohl splést třeba s tím newyorským. To všechno ale nejdřív v roce 2030.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Kousek Sicílie u Vltavy. Pizzerie Amunì láká na pomalu kynuté těsto a prosluněný interiér

Amunì sídlí už několik let na pražských Vinohradech. Nový prostor u Karlova mostu tvoří tisíce luxfer a tisíce upcyklovaných cihel.

Eliška NováEliška Nová

amuni-11

Foto: Dvoutakt

Nová pobočka pizzerie Amunì u Karlova mostu

0Zobrazit komentáře

Základem je lievito madre – pšeničný kvásek podle vlastní receptury, který dává pomalu kynutému těstu lehkost, nadýchanost a prý také nezaměnitelnou chuť. Řeč přitom není o koláčích ani o buchtátch, ale o pravé sicilské pizze. Od roku 2017 sídlí na pražských Vinohradech, od letošního podzimu také na Smetanově nádraží. Novou pobočku má pizzeria Amunì od studia Dvoutakt.

První gourmet pizzerie v Praze provozuje na Vinohradské spíš rodinný podnik, který má dokonce i dětský koutek. V Praze 1 oproti tomu vznikl prostor, který je ideální pro obchodní obědy i večeře, stejně jako pro různé firemní akce.

Architekti se inspirovali domovinou zakladatele konceptu Massima Giuliana a podle toho také vypadá zdejší interiér. Sicílie tak z nového podniku čiší každým coulem. Interiér působí prosluněně, a to i když venku řádí hromy a blesky. Dvoutakt toho docílil mimo jiné díky cihlové podlaze. „Předtím tu byly dlaždice imitující mramor, k naší vizi podniku se ale vůbec nehodily. Přesvědčili jsme proto majitele, že je nutné je vyměnit,“ líčí Roman Mareš z Dvoutaktu.

Ateliér zvolil cihly, zároveň dbal na životní prostředí, a tak bral takové, které už jednou něco tvořily. Upcyklovaný materiál ze staveb pak architekti nařezali a pokládali řeznou stranou nahoru. Podlaha díky cihlám hází sytě červené až oranžové odstíny, čímž vzniká pocitově teplé prostředí, právě jako na Sicílii.

Podlahu dotváří zakřivený bar z luxfer, který je dominantou celého prostoru. „Naše představa byla navázat na kvásek, který tvoří bubliny, a přenést motiv na bar. Původní plán ale nebylo možné realizovat, a tak jsme se nakonec rozhodli pro luxfery doplněné o LED pásky,“ líčí Max Koreis z Dvoutaktu.

Na osvětlení ateliér pracoval se studiem Spectoda, které přidalo mobilní aplikaci, díky níž lze charakter světla v podniku měnit. Nabídka je od chladné modré až po hřejivou, sytě oranžovou. Celkem bylo v pizzerii použito tři a půl tisíce kusů luxfer, které se kromě baru objevily rovněž na ohraničení prostoru kolem pece na pizzu.

Designéři do podniku volili hlavně přírodní materiály, které se odrazily i na výběru nábytku. Stoly jsou z dubového dřeva, obklopují je vyplétané židle značky TON. Jejich barvy byly podniku vytvořené na míru a objevuje se tady bílá a světle zelená. Atmosféru italského ostrova pak dokreslují olivovníky.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V pizzerii tvoří samostatný prostor takzvaná tavola calda, což je v podstatě rychlý snack bar inspirovaný pouličními krámky v Palermu. Místo, kde si lidé jednoduše berou jídlo do ruky, mělo být původně od restaurace oddělené, Dvoutakt se ale rozhodl vše propojit. Vybourali tak stěnu, která tu byla, a nahradili ji obří deskou z čirého skla. Ta prostor opticky sjednotila a také ztransparentila, návštěvníci obou provozů díky tomu mohou nahlédnout do dění v tom druhém.

„Rozhodující bylo naše odlišné pojetí designu a jeho propojení s řemeslem. Do každého návrhu se snažíme vnést autorský prvek, který do té doby neexistoval, a zakomponovat jej do prostoru. Sami přitom hledáme cesty, jak daný prvek vyrobit. Do realizace tak nevstupujeme jen coby autoři návrhu, ale aktivně se zapojujeme i do samotné stavby,“ doplňují designéři s tím, že aby přesvědčili řemeslníky, že jde něco udělat, musí to nejprve sami umět. Ateliér má mimochodem za sebou také návrh interiéru Lucerna Café Baru.

Amunì, což v překladu znamená „pojďme“, sází na pomalý koncept, jehož základ tvoří pomalé kynutí těsta. V obou restauracích se nemá spěchat, zároveň je snaha pražským zákazníkům ukázat tradiční italské suroviny, které podniky berou z konkrétních oblastí Itálie. V nabídce jsou pizzové klasiky, jako je margherita nebo quattro formaggi, ale i speciality. Například pizza s fíkovou hořčicí.