Bratři Kasovi hledají záchranu pro Pilulku, firma se zmenšuje a dochází jí čas. Čupr už odmítl

Online lékárna Pilulka prochází tvrdou ozdravnou kúrou a hledá, kdo by do ní nalil další peníze. Na trhu se řeší, zda se podaří zájemce vůbec najít.

pilulka_kasa-bratri-boxed-minInsider

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Martin a Petr Kasovi, spoluzakladatelé a spolumajitelé Pilulky

0Zobrazit komentáře

Na české byznysové scéně právě probíhá pozoruhodná záchranná mise – bratři Petr a Martin Kasovi, pionýři zdejší e-commerce scény, se snaží udržet nad vodou svou online lékárnu Pilulka.cz. Ta byla sice ještě před dvěma roky miláčkem investorské komunity, jenže postupně zabředla do finančních problémů a teď není jasné, zda se jí podaří přežít.

Čtvrtletní Start Day pražské burzy slouží k tomu, aby se firmy, s jejichž akciemi se na ní obchoduje, jednak pochlubily, jak se jim daří, jednak nechaly trochu nahlédnout za své kulisy. Petr Kasa, spoluzakladatel, spolumajitel a CEO Pilulky, vystupoval v úterý 4. června jako poslední a bylo k němu upřeno i nejvíc pozornosti. Přece jen to je nejznámější titul na burzovním trhu Start a také titul, který mnoha investorům způsobuje špatné spaní: jestliže v lednu 2022 stála jedna akcie 1 800 korun a všude jí bylo plno, teď se obchoduje pod 150 korunami. Oproti upisovací hodnotě z října 2020 je pak dole o 66 procent.

Petr Kasa přítomným hostům v podstatě sdělil to, co jeho bratr Martin napsal i na LinkedIn: že Pilulka prochází bolestivou transformací, že musela propustit třetinu lidí, že jí nevyšla zahraniční expanze… Co v příspěvku na sociální síti nepadlo, ale co zmínil Petr Kasa na burzovní akci (a co je uvedeno i ve výroční zprávě), je, že společnost hledá nového investora, aby dokázala zatáčku, ve které se v posledních měsících nachází, vybrat.

Jak je proces hledání investora daleko? A pokud se nenajde, jaký je záložní plán, když dodatečná emise akcií z loňského roku se nepovedla (Pilulka chtěla získat až 225 milionů korun, ale upsala ani ne třetinu)? Vydání dluhopisů? „Všechny otázky, které popisujete výše, jsou na místě, ale s ohledem na veřejný trh nemohu sdělovat detaily, dokud to nebude dotažené,“ řekl na dotazy CzechCrunche Petr Kasa. O tom, že situace je vážná, svědčí i fakt, že Pilulka ve své výroční zprávě přiznala, že se dostala dokonce do problémů s bankovním splácením.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tržby online lékárny (ovšem včetně sítě kamenných lékáren), která se kvůli úsporám stáhla mimo jiné z Rumunska či Maďarska, loni klesly o více než 13 procent na 2,1 miliardy korun a provozní zisk EBITDA se jí po předchozích střídmých plusech propadl hluboko do mínusu (konkrétně -71,3 milionu korun). Za první kvartál už sice bratři Kasovi hlásí po škrtech malý plus a říkají, že pro letošek pro ně není klíčový obrat, ale profitabilita s tím, že jedno jako druhé půjde každopádně nahoru v letech 2025 a 2026.

To může být ale celkem optimistický odhad, protože farmaceutická e-commerce prochází dramatickou proměnou a zrovna Pilulka se může stát její obětí. Nebo minimálně ve své nynější podobě. Právě proto se na trhu čile diskutuje o tom, kdo by ji mohl koupit a případně za kolik. Otevřeně o tom pohovořil například Tomáš Čupr v našem podcastu Money Maker.

„Koukali jsme na to, zda nevzít Pilulku z burzy. Došli jsme ale k názoru, že to vlastně nepotřebujeme. Jedna věc byla cena, protože když něco kupuju, musím věřit, že na tom udělám někdy nějaký výnos. A cena tohoto celku nebyla akceptovatelná,“ vysvětloval zakladatel Rohlíku. A dodal i druhý důvod, proč o Pilulku ztratil zájem: uvědomil si totiž, že jeho firma už stejně v segmentu, kde e-shop bratrů Kasových působí, točí střední stovky milionů a je tam i bez nich výrazným hráčem.

Právě to dobře dokumentuje, jak se trh proměnil. Nejde totiž jen o Rohlík, který v rámci svého online supermarketu spolupracuje s lékárnou Benu. O prodej léků přes internet se podle informací CzechCrunche zajímá i Alza, která si nedávno pořídila část společnosti, jež má právě povolení provozovat lékárnu.

A mimořádně silný je dnes v internetovém prostředí i řetězec Dr. Max, který ještě před časem Pilulka v soutěži o to, kdo e-commerce bitvu vyhraje, porážela. Jenže dnes se zdá, že lékárníci ze skupiny Penta, jíž Dr. Max patří, vyhrají. Mohutně investují do rozšiřování sítě a v tržbách Pilulku loni jasně pokořili: čistě v onlinu utržili přes 2,5 miliardy a Pilulka, když se odečtou její kamenné lékárny, tamtéž utržila 1,1 miliardy. V celkových číslech to je pak ještě úplně jiná matematika: 27 miliard vs 2,1 miliardy.

„Nepřísluší nám komentovat, jak se daří konkurentům. Obecně ale platí, že situace na trhu se mění, víc a víc o sobě dávají vědět hráči jako Rohlík, kde prodává Benu, Košík, kde jsme my s Dr. Max, nebo Alza či Notino,“ řekl k situaci Michal Petrov, mluvčí Dr. Max.

pilulka_kasa-bratri-boxed-min

Přečtěte si takéPilulka za první půlrok klesla, propad očekává i za celý rokLékárenská Pilulka za první půlrok klesla, propad očekává i za celý rok. Akcie jsou na historickém minimu

Posledně zmíněné Notino, tedy původem český, ale v podstatě celoevropský a velmi úspěšný e-shop s parfémy a kosmetikou, se dlouhodobě rozhlíží ve farma segmentu, zatím se mu tam ale nijak výrazněji uspět nepodařilo. Zda se firma o Pilulku zajímá či zajímala, její představitelé na dotazy CzechCrunche prozatím nekomentovali.

CzechCrunch zároveň oslovil několik insiderů z české e-commerce scény, jak vidí šance Pilulky. Panovala mezi nimi shoda, že to je příběh, který se dostal do velmi složité fáze, a že pro hráče jako Rohlík, Alza nebo Dr. Max už podnik bratrů Kasových není moc zajímavým akvizičním cílem. Obrovský problém Pilulky je, že už dnes dělá velkou část jejího byznysu nelékárenský segment, v podstatě nejsou lékárna, ale klasický retail, jenže bez přidané hodnoty,“ zhodnotil kondici jeden vysoce postavený manažer ze světa českých e-shopů.

Každopádně to, co se bude s Pilulkou dít, je předmětem vášnivých debat insiderů české e-commerce. A vlastně nejen jich, ale také investorů, kteří svého času viděli v e-shopu příležitost pro vzpruhu na churavějícím kapitálovém trhu. I ti ale začínají být k budoucnosti skeptičtí.

Příkladem je burzián Jaroslav Šura, který svého času působil za velkého podporovatele akciového příběhu Pilulky. „Bohužel už z toho je nejen neziskovka, ale i nerůstovka,“ krčí rameny s tím, že svou investici do firmy už loni uzavřel a že příliš nevěří tomu, že se firmu podaří opravit. Jedinou šanci na úspěch vidí v prodeji nějakému většímu hráči, ovšem za podstatně nižší peníze, než se kdy podnik pohyboval.

S přispěním Petera Brejčáka

Regulace omezuje konkurenci, proto jsou v Česku finanční produkty tak drahé, říká Jan Hlavsa

Kdo chce rozjet fintechový startup, ať výdaje na právníky vynásobí dvěma, píše v komentáři zakladatel investiční platformy Fondee Jan Hlavsa.

jan-hlavsa-fondee-minKomentář

Foto: Fondee

Spoluzakladatel platformy Fondee Jan Hlavsa

0Zobrazit komentáře

Komentář Jana Hlavsy. Občas si naši kodéři dělají legraci, že půlku času věnují compliance povinnostem plynoucím z regulace. Její množství zejména ve finančních trzích masivním způsobem od krize z let 2007 a 2008 nabobtnalo. Čeští zákonodárci navíc evropské regule vykládají často zbytečně přísně. Není se co divit, že finanční produkty jsou v Česku drahé, když regulace tolik ztěžuje vstup nových konkurentů na trh.

Vezměte si například Anti Money Laundering (AML) pravidla, která se pravidelně co pár let novelizují, zpravidla vstříc větší byrokracii. Jsem rozhodně pro potírání a prevenci zločinu, dává ale opravdu smysl, aby se povinnost vztahovala i obchodníky s cennými papíry typu Fondee, kde nenakládáme s hotovostí a veškeré peníze nám chodí z bankovních účtů v EU, tedy bank, kterých se AML povinnosti také týkají? Tedy všechno jde v uzavřeném kruhu – příchozí peníze prověří banka a pak se opět vrátí na ten stejný účet u dané banky. Kde je tady potenciál pro praní špinavých peněz?

Podobné je to i s legislativou okolo cílových trhů či požadavky na ESG, které ještě před pár lety neexistovaly. Dnes to bere čas compliance právníků a kodérů, kteří musí vše nejdříve nastavit a pak také v pravidelných intervalech updatovat. A to stojí čas a peníze.

Peníze to ve výsledku stojí i spotřebitele. Dám konkrétní příklad: DeGiro, což je nizozemský low-cost broker operující také na českém trhu, před pár lety zrušil v Česku distribuci většiny svých nízkonákladových ETFek, protože klíčové dokumenty pro investory (tzv. KIIDs ve finanční hantýrce) nebyly přeloženy do češtiny. Legislativa nařizovala, že prodávat se smí jenom to, co je přeloženo do lokálního jazyka.

Dobré je připomenout, že přeregulované prostředí není pouze vinou Evropské unie, ale také naší vlastní.

To zní logicky, že? Český investor by samozřejmě měl vědět, co si kupuje – toť bohulibá myšlenka, se kterou nelze nesouhlasit, nicméně realitou je, že velké mezinárodní fondy sídlící v New Yorku, Londýně či Frankfurtu vnímají český trh jako malý a finančně nezajímavý. Nemají chuť investovat dodatečné peníze do překladů, protože jim to za to nestojí. Výsledek tedy je, že se překládá jenom to, co nabízí potenciál vysoké marže, tedy drahé a pro klienty nevýhodné produkty.

Dobré je také připomenout, že přeregulované prostředí není pouze vinou Evropské unie, ale také naší vlastní. Před pár týdny Soudní dvůr EU rozhodl, že český zákon o podnikání na kapitálovém trhu investiční zprostředkovatele omezuje nad rámec evropské směrnice o trzích s finančními nástroji (MIFID2). Podle advokáta, se kterým ve Fondee spolupracujeme, je v české legislativě celá řada restriktivních míst, které by před Soudním dvorem EU neobstály.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zvyšující se bariéry vstupu na trh pokřivují konkurenční prostředí. Subjekty, které na trh vstupují, musejí mít za sebou masivní kapitál a také trpělivost. Ze zákona je sice lhůta na udělení licence obchodníka s cennými papíry půl roku, realita je nicméně taková, že proces vyjde spíše na rok až dva. U některých licencí je to pak ještě extrémnější – viz například licence Partners Banky, která trvala skoro tři roky od prvního podání s tím, že odhadem další rok navíc trvala samotná příprava. Tedy všeho všudy čtyři roky na získání licence.

Zrovna nedávno jsem se bavil s jednou firmou, která chtěla licenci obchodníka s cennými papíry a byla ochotna nabídnout desítky milionů za entitu s ní. Přišlo jim to výhodnější než podávat žádost po vlastní ose a podstupovat nejistotu procesu spojenou se špatně spočítatelnými náklady.

Vysoké náklady a doba pro vstup na trh omezuje konkurenci a je to důvod, proč jsou v Česku finanční produkty tak drahé. Pokud chce někdo na české zelené louce vybudovat fintechový startup, tak má rada je zdvojnásobit úvodní rozpočet. Ať si spočítá, kolik bude stát rozjet projekt po byznysové stránce, a pak ať to vynásobí dvěma, protože to jsou zhruba peníze, které půjdou na regulaci a náklady právníků s tím spojené.