Lidé čím dál viditelněji směřují za snižováním své uhlíkové stopy a jednou z oblastí, kde se dají dopady lidského počínání na přírodu zmírňovat, je vytápění. Napříč obory inženýři pracují na mechanismech tzv. rekuperace již vytvořené energie, přičemž vysoký potenciál k opětovnému použití má právě energie tepelná.

To si uvědomují i v Londýně, kde využijí zbytkové teplo z metra k vytápění domů v severní městské části Islington, jak píše magazín Dezeen. Nový efektivní systém vytápění začne fungovat již koncem tohoto roku a lidé v 1 350 domácnostech a kancelářích díky němu budou moci zatopit teplem vyprodukovaným v důsledku provozu metra na lince Northern.

K vytápění domácností v oblasti Islington bude využíváno teplo stoupající ventilační šachtou umístěnou nad opuštěnou stanicí City Road, která slouží k odvádění horkého vzduchu z tunelů. Nové tepelné čerpadlo dokáže teplo přečerpat do topného systému.

Londýn bude vytápět zbytkovým teplem z metra

Honba za alternativními zdroji tepla nabrala na intenzitě primárně v důsledku legislativy, která od roku 2025 v nových domech a bytech znemožní vytápění plynem. V samotné městské části Islington, v níž bydlí přes 200 tisíc obyvatel, je přitom již nyní 700 domácností vytápěno „odpadním“ teplem vznikajícím při výrobě elektřiny v elektrárně Bunhill.

Další fáze projektu, která má být dokončena v následujících měsících, tuto tepelnou síť založenou na zbytkovém teplu rozšíří o dalších 450 domů.

Nevyužitého zbytkového tepla je plno

Dobrou zprávou pro klima v britské metropoli je, že tento projekt je jen jedním z mnoha, díky kterým je do topných systémů v Londýně přiváděno zbytkové teplo z různých provozů, továren či třeba elektráren. Projekt spojený s londýnským metrem je další iniciativou v rámci této koncepce a do domácností přivede teplo, které vzniká levně a s nízkou uhlíkovou stopou.

I to je ale podle všeho stále jen začátek. Londýnští představitelé věří, že v Londýně je dostatek zbytkového tepla na pokrytí 38 % nároků na vytápění.

Projekt si pochvaluje i ředitel Asociace pro decentralizovanou energii Tim Rotheray, který vidí u systému vytápění obrovský potenciál ke zlepšení. Vytváření takovýchto oblastních vytápěcích schémat vnímá coby levný a efektivní způsob boje s klimatickými problémy.

„Téměř polovina energie spotřebované ve Spojeném království míří do vytápění a vytápění stojí také za třetinou vyprodukovaných emisí. Pokud vláda deklaruje, že do 30 let musíme být uhlíkově neutrální, je nutné uhlík eliminovat z našich systémů vytápění,“ cituje Rotheraye britský deník The Guardian. Tim Rotheray přitom velký potenciál vidí právě ve využívání lokálního odpadního tepla k vytápění domácností v dané oblasti.

Big Ben v Londýně

Teplo, které se dá k vytápění následně využít, obecně vzniká v prakticky jakékoli výrobě, v těžkém průmyslu či třeba v provozech, které mají chladící systémy. Klíčem je toto teplo využít s co nejnižšími ztrátami, což znamená co nejlokálněji. Výzvou je pak také „uložení“ tepla v době, kdy není potřeba.

Kam s teplem?

Dosud řádně nevyužitým zdrojem tepla jsou zásoby horké vody uložené v dnes již nevyužívaných hlubinných dolech. Doly představují dobře odizolovaná a rozměrná úložiště, kam přes léto může putovat teplo z chladících systémů a těžkého průmyslu, které pomalu ohřívá uloženou vodu. Během zimy je pak voda čerpána na povrch a teplo z ní je „extrahováno“ do tepelného výměníku. Skrze tepelné čerpadlo pak teplo putuje do domácností a kanceláří, kde je využíváno k vytápění.

Takto uloženou geotermální energii chce využívat například město Stoke-on-Trent, které plánuje teplem uloženým ve vodě hluboko pod zemí ohřívat vodu putující do topných oběhů. Nové topné schéma ve Stoke má fungovat již od zimy 2020 a městu má pomoci ročně ušetřit 12 000 tun uhlíkových emisí. Podobné plány mají také třeba inženýři ve skotském Edinburghu.

Bude zajímavé sledovat, zda se tyto systémy tepelné rekuperace prosadí ve větší míře i v České republice. Zpětné využívání tepla již není ničím výjimečným u nových moderních staveb. Větší oblastní projekty podobné těm ve Spojeném království ale v České republice zatím chybí. Počkejme si tedy, jak se situace bude vyvíjet do budoucna a zda se podobná řešení dostanou v brzké době i k nám.