Génius, který položil základy moderní informatiky. Muž, který pomohl prolomit legendární kód Enigma. Ale také homosexuál, na kterého uspořádala hon sama vláda. Za veškeré přínosy, ale i za to, jak se mu za ně Velká Británie odměnila, nyní britská centrální banka vydává přepracovanou padesátilibrovou bankovku s jeho portrétem i celou řadou detailů odkazujících na jeho výjimečnou práci.

V současnosti na světě existují miliardy počítačů, od kompaktních notebooků pro osobní použití až po vědecké přístroje pro náročný výzkum. Každý z nich přitom nese otisk zakladatele oboru, který dnes známe pod pojmem informatika. Alan Turing byl britský matematik, logik a také kryptoanalytik žijící v letech 1912 až 1954.

Svůj život si perfektně načasoval na období, ve kterém mohl nevšední intelekt uplatnit při budování základů zcela nového oboru, který se stal důležitým stavebním kamenem civilizace. Stát se svědkem růstu významu svých objevů však Turingovi nebylo dopřáno. Pokud doba, ve které žil, přála jeho mozku, rozhodně nepřála jeho srdci.

Psal se 23. leden 1952, když Alan Turing na místní policejní stanici nahlásil vloupání do svého bytu. Aniž by to tušil, spustil tím sled událostí, během kterých vyšla na povrch jeho v té době ilegální homosexuální orientace. Za ni se Turing dostal před soud, kde byl usvědčen ze sexuálního deliktu. Bylo mu znemožněno pracovat s utajovanými informacemi a byly mu zakázány cesty do USA.

Navíc musel Turing učinit volbu, zda za svou orientaci půjde do vězení, nebo podstoupí chemickou kastraci. Zvolil druhou možnost. V červnu roku 1954 Turingova služebná vešla do jeho pokoje, kde jej objevila bez známek života s nedojedeným jablkem v ruce. Pitva prokázala otravu kyanidem a vyšetřování bylo oficiálně ukončeno stanoviskem hovořícím o sebevraždě. Nad tímto případem se ovšem dodnes vznášejí otazníky.

Jak v roce 2012 informovalo BBC, předložené důkazy by dnes k vynesení tohoto verdiktu nestačily. Přítomnost kyanidu v jablku nebyla nikdy ověřena. Zda se Turing skutečně rozhodl opustit svět tímto způsobem, nebo je za celým případem jiný příběh, se již nedozvíme. Je ovšem jasné, že ať už se jednalo o úmyslný akt, náhodu, či vraždu, značný podíl viny na tomto případu nesla britská vláda a tehdejší zákony namířené proti homosexuálům.

Omluva, pane Turingu

Britská vláda legalizovala homosexualitu 13 let po Turingově smrti, i když příslušníky LGBT komunity pronásledovala i nadále. Jméno slavného vědce se dočkalo očištění podstatně později. V roce 2009 se tehdejší britský premiér Gordon Brown Alanu Turingovi jménem vlády omluvil a v roce 2013 byla Turingovi královnou udělena posmrtná milost. K její příležitosti vláda uvedla, že jeho genialita pomohla ukončit válku a zachránit tisíce lidských životů.

Coby pokračování snah vlády dát zapomenout na způsob, jakým se k Turingovi země zachovala, nyní její centrální banka emituje bankovku o nejvyšší nominální hodnotě 50 liber s portrétem tohoto vědce. Bankovka, vyrobená z plastu, který je odolnější a hůře se padělá, by měla vstoupit v platnost 23. června tohoto roku.

Turing byl vybrán z tisícovky osobností a na bankovce nahradil pány Jamese Watta a Matthewa Boultona, známé pro svůj vynález parního stroje. Mimo jeho portrétu se na bankovce objevuje také celá řada detailů odkazujících nejen na objevy v oblasti informatiky, ale také na oblast morfogeneze, tedy zkoumání vývoje organismů, které se též věnoval.

Patří mezi ně technické výkresy, binární kódy, schéma mikročipů, tabulka s matematickými vzorci a další ukryté prvky, které by kryptologovi Turingovi dělaly radost. Ostatně sama britská rozvědka si připravila ku příležitosti emise bankovky několik šifrovaných výzev.

V zajetí kódu

Turingovo dílo je známé především pro pojem Turingova stroje, tedy teoretického modelu obecného výpočetního stroje, který se stal základem informatiky. Tento model popsal ve svém článku On Computable Numbers, with an Application to the Entscheidungsproblem z roku 1936.

Během druhé světové války působil ve skupině vědců, kteří luštili zakódované zprávy německé armády. Díky rozklíčování zpráv šifrovaných přístrojem Enigma měli Spojenci k dispozici komunikaci nepřátelské strany, což jim přineslo značnou výhodu v další válečné strategii.

Po válce Turing působil ve Vládním komunikačním centru a také na univerzitě v Manchesteru. Zabýval se možnostmi inteligentních strojů a prohlásil, že za inteligentní můžeme stroj považovat tehdy, pokud nejsme schopni rozeznat jeho výstupy od výstupů člověka. Své stroje Turing také stavěl a s jejich pomocí se zabýval teoretickým vysvětlením morfogeneze.