Vyzkoušeli jsme zběsilé čtyřkové BMW. A rovnou s ním vyrazili až k brněnskému Masarykově okruhu
BMW M440i u brněnského autodromu
David Coulthard ho zdolal za 97 sekund, Valentino Rossi za 115 sekund a není problém na něm překonat rychlost 300 km/h. Řeč je o brněnském Masarykově okruhu. A když se takové místo otevře i nám, běžným smrtelníkům, přece tam nepojedeme něčím obyčejným. Takže? Na výlet směr Brno jsme vyrazili stylově – v novém BMW M440i Gran Coupé.
Jenže, ruku na srdce, smýkání v zatáčkách, řvoucích motorů a rychlostních rekordů jsme si tam moc neužili, protože okruh byl otevřen pouze pro pěší procházku. V zimě se moc nezávodí a vedení okruhu tak fanouškům motorsportu nabídlo docela netradiční zážitek.
Adrenalinu nakonec nebylo ani třeba, člověk totiž – i když jen jde po asfaltu, který se v roce 2008 kompletně vyměnil – cítí velký respekt. Ne z povrchu samého, který laik nerozezná od toho na D1, ale z odřenin a stop pneumatik, které na něm vidí. Z nich je jasné, jak často to někdo natáhl do kačírku nebo do zdi z pneumatik.
Ještě silnější pocit na nás dýchnul při pauze ve Farinově zatáčce, kde jsme zastavili po cestě z okruhu. Tam už jsme nebyli pěšky, ale pěkně v bavorském kupé. Jedná se o nejobávanější úsek starého Masarykova okruhu – který původně vedl po klasických silnicích –, kde v roce 1949 havaroval italský jezdec Giuseppe Farina. Tady vyjel z trati a vletěl mezi diváky, on havárii přežil, dva z přihlížejících však takové štěstí neměli.
Zatáčka brněnského autodromu se značením v barvách BMW
Dnes se těmito místy rychle jezdit nedá. I když vede bývalá trať mimo městskou zástavbu, rychlost je tu omezená na 50 km/h a v den, kdy jsme sem s BMW vyrazili, na spořádanost dohlížela i policie. Takže vyzkoušet, co v sobě modro-fialová čtyřka skrývá, jsme museli jinde. Na odlehlejších okreskách původního okruhu, ve městě, ale hlavně na čtyř stech kilometrech dálnice D1 z Prahy do Brna a zpět.
Po nich a po téměř 30 kilometrech, které měřil původní Masarykův okruh v letech 1930 až 1937, se ukázalo, že v BMW M440i se skrývají hned tři vozy. Praktický liftback, kde na zadní sedačky umístíte dvě děti, jimž se do kufru vejdou všechny nezbytnosti, se kterými na eco mód vyrazíte, kam jen budete chtít. A to se spotřebou okolo osmi litrů, což v době drasticky stoupajících cen pohonných hmot bude co nevidět zásadní přednost jakéhokoli vozu, včetně těch pro bonitnější klienty.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
Tohle BMW se dovede jízdně i zvukově chovat jako klasický rodinný vůz, skoro byste někdy řekli, že pod kapotou je jen čtyřválec. Ideální pro průjezdy po stopách prvorepublikového okruhu, který vedl přes obce Troubsko a Ostrovačice či městské části Brna – konkrétně přes Žebětín, Kohoutovice, Nový Lískovec, Pisárky a Bosonohy.
V těch se také nachází i původní depo, které když míjíme, přepínáme auto do módu komfort. V něm o sobě dává již šestiválec s 275 kW pod kapotou vědět. Nijak agresivně, ale přesvědčivě ukazuje, že výkon vozu chybět rozhodně nebude. Komfortní mód bavorák pocitově změní spíše na manažerský vůz, se kterým budete v klidu plout po německé dálnici stoosmdesátkou. Na tuhle rychlost se totiž na dálnici dostanete, ani nevíte jak. Prostě jedete a najednou bum, jste 50 kilometrů přes limit.
BMW M440i u Farinovy zatáčky
Pak je tu otevřená a prázdná cesta mezi obcemi a s ní přichází konečně prostor pro sportovní režim. Při něm auto ztuhne, otevřou se výfukové klapky (a také reproduktory) a BMW dá najevo, že začíná zábava. Sešlápnutí plynu znamená okamžitou katapultáž k rychlostem daleko nad hranicí legálnosti, kterou doprovází skvělý zvukový orchestr ze zadní části vozu. Jen málokdo a máloco vám na silnici bude stačit, natož aby vás někdo předjížděl. V tomto režimu, obzvlášť v okolí místa, jako je Masarykův okruh, je těžké se necítit jako závodník…
A jaké byly vlastně naše okruhové časy? Téměř 5,5 kilometru jsme zdolali pohodovou chůzí, s občerstvovací zastávkou v bistru ve tvaru helmy, za hodinu a osm minut. Přibližnou podobu okruhu ze 30. let jsme s občasným porušením pravidel jízdního provozu dali za 29 minut. A třetí trať, tedy Praha-Brno? Tu jsme v BMW ujeli za necelé dvě hodiny.
První stejně jako druhý i třetí představují zcela normální, standardní časy. Ale ten zážitek, ten byl pokaždé moc fajn – po svých i ve fialové kastli.
BMW M440i
Nepřehlédněte:
