V polovině února oznámilo Brno záměr ve spolupráci s Českou spořitelnou postavit byty. Mělo jít o pozemky v lokalitě Západní brány, kde se počítalo s výstavbou dostupného nájemného bydlení. Nakonec se ale na tento projekt vypíše koncesní řízení. „Město se původně inspirovalo ve Vídni, kde jsou takové spolupráce s privátními společnostmi běžné. V Česku však existuje jiný právní systém, který bohužel není tak pružný,“ líčí mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Brno pro naplnění svého záměru vystavět dostupné bydlení připravuje zmíněné koncesní řízení, do kterého se kromě České spořitelny budou moci přihlásit i další potenciální zájemci. „Výhodou je, že město si v rámci výběru koncesionáře bude moci nastavit přesnější podmínky spolupráce. Nevýhodou je, že příprava této koncesní soutěže zabere určitý čas,“ vysvětluje Poňuchálek. Původní záměr přitom počítal s tím, že by stavební práce mohly začít za dva a půl roku.

Dceřiná společnost bankovního domu ČS Dostupné bydlení v únoru podepsala s brněnským magistrátem memorandum o spolupráci. „Memorandum vymezuje záměr spolupráce jako kontinuální společnou snahu o zlepšení dostupnosti bydlení v Brně,“ uvedl pro CzechCrunch mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

„Nepředjímá přitom realizaci konkrétních projektů či způsoby právního zajištění. Záleží na rozhodnutí města, pro jaký způsob realizace dostupného bydlení se rozhodne,“ řekl Hrubý. Dodal také, že společnost má stále zájem a je připravena se projektů, které se dostupných bytů v Brně týkají, i nadále účastnit.

Původně plánovaný model se inspiroval ve Vídni. Tam mateřská společnost České spořitelny, Erste Bank, postavila už okolo čtrnácti tisíc dostupných nájemních bytů. Brno tento model chtělo uplatnit právě v rozvojové lokalitě Západní brána. Výhodou je blízkost Fakultní nemocnice Brno, bydlení tak mohlo sloužit lékařům, zdravotním sestrám nebo pečovatelkám. Zároveň by tady ale domov mohli najít také pošťáci nebo pracovníci sociálních a technických služeb.

Projekt by vypadal tak, že by spořitelna poskytla finance a ve spolupráci se stavebními firmami měla na starosti realizaci. Úloha města podle modelu spočívá v poskytnutí pozemku. „Spořitelna je vlastníkem bytů s tím, že po uplynutí maximálně 99 let přecházejí byty automaticky do vlastnictví města za zůstatkovou účetní hodnotu. Spořitelna zároveň po celou dobu vlastnictví garantuje dostupné nájemní bydlení,“ popisuje možné fungování šéf Dostupného bydlení Marek Blaha. V takto postavených bytech je pak nájemné asi o dvacet procent levnější než tržní činže.

Spořitelna v každé druhé obci

„Smyslem projektu takových nájemních bytů je obecně zvýšit dostupnost bydlení v Česku. Když se snižuje, pak se snižuje také prosperita celé země i jednotlivých municipalit. Žádná banka přitom nemůže prosperovat ve společnosti, která sama neprosperuje,“ líčí ředitel Dostupného bydlení.

A dodává, že Česká spořitelna je bankou v každé druhé obci. „Proto se chceme do projektů pouštět společně s nimi. Jde nám o dlouhodobý rozvoj měst a obcí, aby byly funkční a stabilní. Proto je nutné ve městech zvýšit dostupnost bydlení pro potřebné profese typu učitelů nebo lékařů. Bez nich se chod obce neobejde. Nečiníme si ambice tento problém vyřešit, na to je příliš komplexní. Chceme ale k řešení přispět,“ říká Blaha.

Ve Vídni koncept funguje už víc než šedesát let a mají tam s ním dobré zkušenosti. Erste Bank přitom spolupracuje nejen s magistrátem, ale i s městskými částmi. Kromě toho, že banka na nájemném vybírá minimální marži, pak veškerý zisk musí investovat zpět do výstavby a provozu těchto nájemních bytů.