Kdo se může nejvíce zasadit o lepší stát? Politici, odborníci, úředníci nebo veřejnost? Nikoho asi příliš nepřekvapí, že k lepší budoucnosti můžeme směřovat jedině tehdy, když se podaří spojit všechny zmíněné subjekty. Každý totiž může něčím přispět. Problém však je, že v současném nastavení českého vládnutí a rozhodování není tolik možností, jak tak efektivně a udržitelně činit. O zlepšení usiluje výzkumná organizace České priority, která sdružuje odborníky na veřejný sektor a snaží se ukázat cestu, která by z České republiky udělala průkopníka v práci s vědeckými poznatky a v přístupu k trendům, které ovlivňují kvalitu našeho života.

Česká veřejná správa má celou řadu potíží, ale ve světovém kontextu se nikterak nevymyká. Spravovat stát je totiž dle slov spoluzakladatele a současného ředitele Českých priorit Jana Kleňhy extrémně složitá záležitost. Neziskový think-thank, který vytvořil společně s Ladislavem Frühaufem, si tak nedává za cíl stát a úředníky kritizovat, ale naopak jim spíše podávat pomocnou ruku a podporovat je v efektivnějším řešení problémů.

„Podpora a zlepšení veřejného rozhodování mohou mít obrovský celospolečenský efekt. Stát rozhoduje o důležitých věcech a dopad těchto rozhodnutí je dlouhodobý. A my věříme, že i malým zlepšením v rozhodování veřejné správy můžeme udělat velké změny,“ vysvětluje Kleňha. Způsobů, jak se České priority snaží státu pomáhat, je více. Základním stavebním kamenem všech je ale takzvané evidence-based policy, tedy rozhodování založené na datech.

„Stát by se měl více rozhodovat na základě nejlepších možných dat a vědeckých poznatků. Je to přístup, který se v zahraničí objevuje čím dál více. V českém prostředí ale moc takových organizací není, proto jsme v roce 2018 přišli s touto myšlenkou,“ říká spoluzakladatel Českých priorit.

Ze začátku chtěli evidence-based policy podporovat tím, že budou sami vytvářet vlastní analýzy, studie a budou státu dodávat své poznatky a data. Ale pak si uvědomili, že mnohem efektivnější bude stát navést k tomu, aby si byl potřebná data schopný obstarat sám. Kromě vlastních analytických aktivit tak v Českých prioritách začali například učit přímo analytiky na ministerstvech, aby efektivněji pracovali s daty.

„Příkladem je projekt financovaný Technologickou agenturou ČR, který se jmenuje Podpora analytických kapacit. Spolupracujeme s různými ministerstvy a s několika dalšími institucemi. Dostali jsme se do fáze, kdy se nám podařilo rozklíčovat nedostatky a aplikujeme řadu intervencí k jejich zlepšení,“ přibližuje Kleňha.

Analytický pohled do budoucnosti

Vlastní analýzy jsou ale i tak důležitou součástí působení Českých priorit. Jednou z nich byla například nedávná studie pro integraci uprchlíků z Ukrajiny po propuknutí války, která vznikla ve spolupráci s výzkumnou organizací sociologa Daniela Prokopa PAQ Research. Posloužila státu k nastavení vhodného systému začlenění uprchlíků v oblastech ubytování, vzdělání a práce.

Obdobnou krizovou situací, na níž bylo potřeba rychle a fundovaně reagovat, byla pandemie covidu. „Na začátku pandemie jsme využívali metody forecastingu, tedy předpovědí. V českém veřejném prostředí totiž tehdy neexistovaly příliš dobré predikce například toho, jaký bude počet nakažených za dva měsíce. Začali jsme ale předpovídat i dopady různých opatření,“ vysvětluje Kleňha.

Šlo tak například o předpověď toho, jak se bude vyvíjet důvěra lidí ve vládní opatření, nálada ohledně lockdownů, ale také počet lidí s depresí. V takovém případě jde přitom o velmi komplexní a navíc nové situace, na které nelze využít standardní datové modely. Proto v Českých prioritách zvolili zmíněnou metodu forecastingu – nástroje, který odborníkům umožňuje přemýšlet o budoucnosti.

„Některý vývoj můžeme modelovat na základě již existujících dat – to se týká například inflace nebo nezaměstnanosti. Ale právě ve chvíli, kdy neexistuje dostatek dat, je výhodné predikovat budoucnost na základě forecastingu. Tenhle přístup je nesmírně důležitý, protože díky němu máme k dispozici alespoň nějaké predikce.“

Kleňha dodává, že v Českých prioritách využívají takzvaný úsudkový forecasting. Ten zjednodušeně vypadá tak, že velká skupina odborníků dělá vlastní predikce, které pak navzájem konzultují, vysvětlují, proč udělali ten či onen odhad, a své predikce upravují. Agregát všech odhadů od lidí s různou expertízou dává dohromady predikci, o kterou se lze opřít.

Dalo by se říct, že právě to je jeden z dlouhodobých cílů Českých priorit, který by se mohl ideálně promítnout také do zlepšení politického rozhodování. Schopnost práce s informacemi a schopnost pravděpodobnostního uvažování je důležitý aspekt kritického myšlení, které se snaží lidé z think-tanku kultivovat.

„Lidé by měli být schopni uvažovat v pravděpodobnostech a pracovat s nejistotou. Z pohledu politika, který má přijmout rozhodnutí na základě doporučení odborníka, je hrozně důležité znát odhad, že se něco stane například se 30procentní pravděpodobností. Díky tomu se může totiž začít rychleji pracovat na dalším opatření,“ upřesňuje Kleňha.

Politika potřebuje větší zapojení odborníků

Podle průzkumu agentury BehavioLabs, který proběhl právě ve spolupráci s Českými prioritami, si až 79 procent Čechů myslí, že je nejdůležitější do politického rozhodování zapojit více odborníků. A to takovým způsobem, aby se experti nebáli poskytovat užitečné rady i v případech, kdy vědí, že jejich odhady nemusejí být zcela stoprocentní. Podle lidí z Českých priorit je totiž důležité dávat odhady, i když nejsou úplně jisté.

„Pak i lidé z akademického prostředí začnou mít tendenci více radit veřejné správě i v situacích, kdy neexistují ověřené vědecké studie, ale je potřeba dát kvalifikovaný odhad. Potřebujeme lidi naučit, jak důležité je pracovat s nejistotou, což děláme například prostřednictvím forecastingových turnajů. Další turnaj FORPOL bude probíhat od 3. října a může se na něj přihlásit kdokoliv,“ zve ředitel Českých priorit.

Předpovídání je totiž schopnost, kterou může mít téměř kdokoliv. A mezi dobrými „vizionáři“ se objevují lidé z různých oborů a různého vzdělání – od lidí z bankovního či pojišťovnického sektoru až po matky na mateřské dovolené.

Takto vytvořené predikce mají potenciál být spolehlivější a přesnější než předpovědi jednotlivých expertů, navíc jsou obzvláště důležité pro veřejnou správu, která potřebuje mít k dispozici spolehlivá data. Úsudkový forecasting je metoda, se kterou již nyní operuje například americká nebo britská státní správa. Hlubší seznámení lidí s touto metodou tak může rozšířit možnosti vládním činitelům, zároveň může přispět k lepšímu pochopení veřejné politiky.

„Důvěra občanů ve stát se buduje složitě a postupně. Naše mise je, aby stát používal data, vědecké poznatky a na základě nich dělal lepší rozhodnutí. Protože když bude dělat lepší rozhodnutí, občané to uvidí a jejich důvěra může růst,“ říká Kleňha.

Lepší rozhodnutí může stát dělat i díky podrobné analýze megatrendů, které budou v nadcházejících letech určovat směřování nejen Česka, ale celého světa. Jde o trendy jako klimatická změna, životní prostředí, zdroje, energie, ale také migrace či věda a inovace, které mají posloužit jako podklad pro další strategickou práci v těchto oblastech.

„Snažili jsme se státu poskytnout přehled toho, jak se bude vyvíjet budoucnost a jak by tedy měly vypadat strategie, které budou rozpracovávat již konkrétní opatření. A to už se děje. RIS3 strategie (koncept strategie inteligentní specializace inovační politiky – pozn. red.) analýzu megatrendů reflektuje. Rada vlády pro vědu, výzkum a inovace ji ve své činnosti také využívá – například jako podklad pro rozhodování, do jakých vědeckých oborů by dávalo větší smysl investovat veřejné zdroje,“ dodává šéf think-tanku.

V tom ostatně spočívá hlavní poslání Českých priorit – aby Česko bylo v budoucnu známé tím, že umí chytře rozhodovat a efektivně prioritizovat veřejné zdroje. „Pokud se budeme umět chytře připravit na budoucnost a využít přicházejících příležitostí, může nám to výrazně zlepšit kvalitu života. Když budeme dřív než ostatní státy anticipovat například to, že bude potřeba výzkum v nějaké konkrétní oblasti, dostaneme k nám výzkumné kapacity z celého světa dříve než ostatní země,“ uzavírá Kleňha.