Budoucnost komunikace dle Applu? FaceTime umí v nové verzi iOS uměle udržovat oční kontakt

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

Vlevo bez Attention Correction, vpravo s ní

0Zobrazit komentáře

Když Apple spolu s iPhonem 4 představil FaceTime coby revoluční novinku, vyvolal poněkud pobavené reakce, protože konkurence téměř totéž uměla už několik let. Přesto se videohovory exkluzivně mezi majiteli zařízení od Applu v průběhu let staly oblíbeným způsobem komunikace a s novým iOS 13 přichází její další vylepšení. Bude obsahovat funkci upravující video tak, aby se zdálo, že se díváme přímo na druhého člověka.

Mobilní technologie, internet a sociální sítě do mezilidské komunikace pronikly už do takové míry, že je jedním z problémů současné civilizované společnosti nedostatek pozornosti věnované lidem sedícím naproti na úkor avatarů na displeji. Bizarním způsobem se umělost technologiemi zprostředkované komunikace promítá i do její nejintimnější verze: videohovorů.

Jelikož se díváme na displej a ne do objektivu kamery, druhé straně připadá, že se vyhýbáme očnímu kontaktu. Apple na to má však v iOS 13 technologicky působivé a zároveň jednoduché řešení – pomocí strojového učení a rozšířené reality upraví oči tak, aby měl náš protějšek dojem, že se díváme přímo do kamery. Oční kontakt s reálným člověkem tak už nepotřebujeme, od toho je tu nyní robot.

Mimo aspekt rozpadu sociálních vazeb ve světě bezprecedentního propojení se ovšem jedná o opravdu zajímavou technologii, jejíž příchod už teď mnohé, víceméně pozitivně, překvapil. Vývojář Mike Rundle si u nejnovější zkušební verze iOS 13 jako první všiml nové (vypínatelné) funkce v nastavení FaceTime nazvané FaceTime Attention Correction (volně přeloženo jako Oprava pozornosti).

Zdá se, že FaceTime Attention Correction využívá ARCore, tedy stejnou technologii jako například Animoji, která analyzuje obraz, identifikuje v něm správné znaky a upraví je do požadované podoby. Není známo, jestli funkce náhodou nemá něco společného i s technologií DeepFake, každopádně jí ale v provedení má poměrně blízko, ačkoliv nemá zdaleka natolik radikální důsledky. Attention Correction nejspíš používá celý systém kamer pro Face ID, takže je dostupná pouze na iPhonu XR, XS, XS Max a na iPadu Pro z roku 2018.

Nejvíce surreálné na celé funkci je, že lidé používající FaceTime pravděpodobně chtějí udržovat oční kontakt, jelikož je to vlastně pointa videohovorů. Současná technologie nutná pro zachycování a zobrazování videa ale neumožňuje dívat se do očí druhé osoby na displeji a zároveň se dívat do kamery, aby náš pohled na displeji druhé strany směřoval přímo na ně.

Vlevo falešný obraz Baracka Obamy, vpravo režisér Jordan Peele, jehož mimika byla přenesena na video bývalého prezidenta USA

Technologie tedy paradoxně přidá ještě další vrstvu vzdalující přímý kontakt, aby lépe vytvořila dojem toho, že přímý kontakt probíhá. Obě strany se tak v rámci zvýšení intimity konverzace dívají na verzi člověka, která v daném momentě neexistuje.

Řečeno trochu fatalisticky, software tak dělá kotrmelce pro vytvoření simulace dokonalejšího světa. Alespoň se ale v tomto případě jedná o řešení s, alespoň v určitém smyslu, pozitivním důsledkem, na rozdíl třeba od většinového použití technologie DeepFake a obecněji hromadných strojových analýz fotografií a videa, které například narušují soukromí.

Budoucnost motorsportu je ve vzduchu. Po formulích a motorkách přichází závody pilotovaných dronů

Jiří SvobodaJiří Svoboda

alauda-airspeeder

Foto: Alauda

Závodní Airspeeder

0Zobrazit komentáře

S vynálezem aut přišly závody Formule 1, s vynálezem motorek série Moto GP a ikonou pro závody letadel byla ještě donedávna série Red Bull Air Race. Budoucnost motorsportu však dost možná bude úplně v jiných vozidlech. Vzestup dronů a kvadroptér v posledních letech způsobil, že již příští rok má odstartovat série závodů rychlostních létajících aut.

Startovní pole deseti multikoptér, každá s pilotem na palubě, které spolu závodí v rychlostech až 200 kilometrů v hodině na třech lokalitách po celém světě. To vše chce nabídnout série Airspeeder a stát se tak v podstatě leteckou verzí Formule 1.

Za nápadem stojí australský startup Alauda, který vyvíjí jak prototypy samotných závodních strojů, tak i celý koncept závodních speciálů. Ambiciózní tým nadšenců vede Matt Pearson, který je zatím i jediným investorem firmy. „Spojili jsme auto Formule 1 a závodní dron a vytvořili něco úplně nového,“ řekl pro CNN Pearson.

airspeed2

Foto: Alauda

Airspeeder Mk. 2 a Mk. 4

Alauda aktuálně disponuje dvěma prototypy Airspeederu Mk. 2, což jsou ještě drony bez lidského pilota uvnitř, a testuje je v australské poušti. Konečným produktem, který by se měl postavit už příští rok i ke startovní čáře, však bude Airspeeder Mk. 4. Ten bude přes 4 metry dlouhý, 3,5 metru široký a ke svému pohonu ponese baterie o výkonu 500 kilowatt. Důraz tvůrci kladou především na váhu kvadroptéry, která by měla činit asi 230 kilogramů (bez pilota).

S testováním Mk. 4 by startup chtěl začít v listopadu, se závody samotnými nejdéle rok poté. Dle současných představ Alaudy by diváci mohli vidět jak individuální rychlostní zkoušky, tak hromadné starty. Firma chce také vytvořit regule, například v jakých výškách by bylo možné létat, a tato pravidla následně zabudovat i do palubního systému.

Již příští víkend se Airspeedery představí na Goodwood Festival of Speed v britském Sussexu. Zatímco Mk. 2 uvidí diváci i za letu, Mk. 4 bude pouze vystaven.

Zrušená kampaň na Kickstarteru a nedořešené otázky

Ještě v prosinci 2017, téměř souběžně poté, co se Alauda představila veřejnosti, vznikla také kickstarterová kampaň, kde chtěla firma vybrat 70 tisíc dolarů. Po osmnácti dnech, několika článcích v technologických médiích a pouhé padesátce dárců, však snažení ukončila – prý kvůli tomu, že představila moc věcí najednou. Jedinými investory tak zůstávají sami zakladatelé.

Na povrch však vyplouvají také další nedořešené otázky – jak, kde a kdo bude organizovat závody? Kdo stojí za pěticí týmů, o nichž tvůrci celého konceptu mluví? Při pohledu na závodní drony a myšlence, že by se nemělo závodit jen jednotlivě, ale na jedné trati i hromadně, také vyvstávají pochybnosti nad bezpečností.

Je totiž otázka, zda a jak bude Alauda zajišťovat, aby do sebe drony nenarážely, což by pochopitelně mohlo být životu nebezpečné. Materiály australského startupu na tyto otázky alespoň zatím neodpovídají.

airspeeder1

Foto: Alauda

Tým startupu Alauda

Podivná geneze nového sportu

Tím nejpodstatnějším a prozatím nedořešeným zádrhelem však je, že Airspeeder Mk. 4 ještě neletěl. Přitom vůbec první, komerčně vyráběný dron pro lidskou posádkou byl představen v Číně teprve v roce 2016. Ve stejném roce získal své povolení i slovenský Aeromobil, následovaly testovací lety dalších startupů i větších iniciativ. Ve fázi testování je i český startup Zuri.

Všechny tyto projekty a jejich vývoj nicméně trvají dlouhé roky. Alauda chce postavit, otestovat, létat i závodit se svým dronem v rychlostech přes 200 kilometrů za hodinu od nynějška zhruba za 18 měsíců.

Lightyear One

Přečtěte si takéElektromobil Lightyear One ujede na jedno nabití přes 700 kilometrů. Dobíjí se i ze slunečních paprskůElektromobil Lightyear One ujede na jedno nabití přes 700 kilometrů. Dobíjí se i ze slunečních paprsků

Prvním střediskem, kde by přepravní drony mohly fungovat, by mohla být již příští rok Dubaj. Ale i v tomto městě, které má inovaci jako druhé jméno, je aktuálně systém ve fázi testování. Jednoduše řečeno, lidé ještě nepoužívají drony k dennímu použití, a tak vyvstává otázka, jestli je vůbec svět na závody pilotovaných dronů připraven.

U jiných sportů je totiž geneze odlišná – lidé nejdříve vynalezli a používali jízdní kola kvůli lepší dopravě a poté na nich začali závodit. Lidé vynalezli a používali auta a až poté vznikly automobilové závody. V případě pilotovaných dronů tak sice existuje vynález, ale zatím nikoliv jejich používanost.