Budoucnost létání bude elektrická, vodíková a bezemisní – a ještě navíc nafukovací. Tedy přinejmenším ve Španělsku, kde tamější aerolinky Air Nostrum chtějí v následujících letech přepravovat pasažéry pomocí deseti strojů, které k základu ze vzducholodí přidávají i některé prvky z letadel.

Vzducholodě Airlander by měly doplnit flotilu společnosti v roce 2026. Stroj kombinující konstrukční prvky letounů s pevnými křídly se vzducholodí je nadnášen heliem a poháněný elektřinou. Pojmout dokáže stovku cestujících a doletí na vzdálenost až 400 kilometrů, přičemž maximální rychlost je pouhých 129 kilometrů za hodinu.

Pomalý let je daň za bezemisní provoz tohoto stroje, jehož cena atakuje hranici jedné miliardy korun. Podle britského výrobce Hybrid Air Vehicle (HAV) by však všech deset vzducholodí mělo být schopno snížit emise aerolinek až o devadesát procent

Vzducholoď bude obstarávat vnitrostátní lety nad Španělskem, přičemž podle HAV by s ní nebyl problém létat mezi městy, jako je Liverpool a Belfast, Seattle a Vancouver či Oslo a Stockholm. Ke svému provozu přitom nepotřebuje letištní dráhu, jelikož umí přistávat i vzlétat z jednoho místa.

Foto: Hybrid Air Vehicle

Airlander 10 vyžaduje skutečně velký hangár

Mezi další benefity Airlanderu patří zázemí pro pasažéry, které je oproti klasickým letounům daleko prostornější a také umožňuje lépe pracovat s konfigurací sedadel, kdy mohou lidé sedět i čelem k sobě. Celý zážitek podtrhují velké prosklené stěny, které vzducholoď může využívat díky relativně nízkým letovým hladinám, v nichž se bude pohybovat.

Podle představitelů HAV je právě jejich vzducholoď šancí pro Evropu, jak dosáhnout dekarbonizačních závazků. Společnost má v plánu zahájit výrobu vzducholodí v anglickém Yorkshiru už v tomto roce, na místě nabídne 1 800 nových pracovních míst.

Pokud se podaří probudit Airlander 10 k životu, bude se jednat o vůbec nejdelší letoun světa a zároveň skutečně první velký elektrický letoun. Stroj měl přitom původně létat daleko dřív. Dokonce již probíhaly jeho testovací lety, ovšem v roce 2017 se kvůli technickým problémům zřítil k zemi.

Nyní by však měly být veškeré neduhy odstraněny a vzducholodě tak mohou napodruhé zkusit své štěstí ve světě aviatiky. Poprvé se tak stalo počátkem minulého století, ovšem po tragické havárii Hindenburgu v roce 1937 jejich sláva postupně upadala.