Mlýn tu založili Lichtenštejnové, stejně jako unikátní Lednicko-valtický areál nebo Břeclavský zámek. Ostatně stál blízko obou a platil tak za jednu z nejlukrativnějších lokalit v Břeclavi. Od padesátých let ale mlýn chátral a zkázu pak dokonal požár. Předloni tak musel k zemi. Na jeho místě nyní roste developerský projekt, který někdejšímu stavení vzdává hold. Silueta zůstala stejná.

Mlýn patřil do areálu břeclavského zámku a platil za jednu z dominant města. Pocházel ze šestnáctého století, Vránův se jmenuje podle posledního pána, který se o něj řádně staral. Jan Vrána si ho pronajal v roce 1919, po válce ale emigroval do Ameriky a mlýn zůstal napospas režimu, který se o stavby příliš nestaral.

Před třemi lety koupila Vránův mlýn Stavební firma Plus. Ta patří do holdingu AF Group, který mimo jiné na konci roku 2023 zachránil sklárnu v Květné. Podle nového majitele už nebylo možné starý dům zachránit. Aktuálně je tak na místě ve výstavbě nový developerský projekt, ve kterém by mělo být celkem 49 bytů od 25 po 159 metrů čtverečních v dispozicích 1+kk až 4+1. Většinu však budou tvořit jednotky 2+kk. Polovinu bytů už developer prodal.

Foto: Vránův mlýn

+2

V polovině letošního roku by v Břeclavi měla být dokončena hrubá stavba. Na začátku příštího roku se pak počítá s kolaudací celého projektu. Do prodeje však nepůjdou všechny byty, část projektu si chce nový majitel ponechat, a to kvůli výjimečnosti dané lokality. „Navazujeme na tradici Lichtenštejnů, i proto jsme se rozhodli zachovat siluetu původní stavby. Společně s městem Břeclav chceme lokalitě vrátit původní atraktivitu a zpřístupnit ji široké veřejnosti,“ uvedl pro CzechCrunch jednatel Stavební firmy Plus Jiří Štětina.

Původní siluety se podařilo docílit díky střechám. Zachován zůstane i vodní tok, náhon bude vyzývat k procházkám v lokalitě. „Vodní dílo jsme zachovali. Jsou tu komory pro Francisovy turbíny včetně stěn a stropu,“ dodává Štětina, který k realizaci přizval architektonické studio Létající inženýři. S nimi spolupracoval například už na projektu Pivovaru Lednice.

„Bylo pro nás důležité pochopit historickou i architektonickou hodnotu daného místa a promítnout ji do nové architektury. Cílem bylo vrátit místu důstojnost a podpořit sounáležitost stavby a prostředí, ve kterém se nachází,“ říká architekt Tomáš Havlíček. V novostavbě má rovněž vzniknout nová kavárna, od které si developer slibuje, že se stane srdcem místní komunity.

Projekt je zároveň naplánován tak, aby byl po energetické stránce co nejpříhodnější pro budoucí obyvatele. Počítá se proto s fotovoltaickou elektrárnou, která za rok vyrobí bezmála 67 tisíc kilowatthodin ze slunce, rekuperací a také s moderním systémem topení a chlazení. „Projekt vsazujeme do krajiny, která se po staletí formovala. Má tak respekt k okolnímu prostředí, ale současně využívá i nejnovější technologie,“ uvádí Štětina.