Bývalý pivovar se proměnil na technologický park. Ukrývá se v něm i vodní nádrž pro výcvik robotů

Plzeň se rozhodla proměnit bývalý pivovar v centrum pro inovace. Konverze trvala tři roky a nyní se již prostory zaplňují prvními nájemci.

tech-nahled

Foto: Petr Polák

Bývalý pivovar v Plzni prošel zdařilou konverzí v technologické centrum

0Zobrazit komentáře

V roce 1910 byl založen český plzeňský akciový pivovar Světovar, ve kterém se o tři roky později uvařila první várka piva. A i když šlo ve své době o jeden z nejmodernějších pivovarů v Rakousku-Uhersku, po Velké hospodářské krizi začal upadat a od třicátých let sloužil už jen jako lahvovna pro konkurenční značku Gambrinus. Město Plzeň ho v roce 2008 vyhlásilo kulturní památkou a v rámci strategie pro rozvoj Smart City se rozhodlo ho přetvořit na technologický park. Řešení se zhostila architektka Tereza Vojtěšková z ateliéru Vojtěšek architekti spolu s Milanem Varvařovským.

Konverze bývalého pivovarnického areálu začala v roce 2020. Předmětem přestavby přitom byly dva objekty: ležácké sklepy s třicet dva metrů vysokou vodárenskou věží, která dala nově vznikajícímu projektu název TechTower, a bývalá správní vila. Město v nich chtělo vytvořit moderní zázemí a kanceláře pro inovativní firmy, technologické nadšence, programátory, začínající podnikatele i studenty.

„Přestavba bývalého pivovaru na moderní technologické centrum je jedním z největších projektů města Plzně. Naším cílem bylo vybudovat špičkové komplexní prostory pro zavedené firmy i začínající studenty, jejichž chytré nápady mohou změnit svět. A přesně takový TechTower je – architektonicky zajímavé místo, které přispěje k lepší budoucnosti,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

tech-3

Foto: Petr Polák

Za podobou TechTower stojí Tereza Vojtěšková a Milan Varvařovský

Při budování areálu na počátku 20. století byly použity tehdy revoluční železobetonové konstrukce. Jeho interiér ale sloužil především pro uskladňování pivovarnických sudů, což znamenalo, že velká část fasád byla bez oken. Architekti tak museli zástupce z památkové péče přesvědčit o tom, že bude potřeba do původní hmoty trochu více zasáhnout – jedině tak totiž mohl vzniknout prostor, který by splňoval soudobé podmínky pro kreativní pracovní zázemí.

Do objektu se tak probouraly velkorysé okenní otvory, které navazují na jeho industriální minulost. Nutné bylo také proměnit vnitřní dispozice a horizontálně i vertikálně propojit jednotlivé hmoty, aby mezi nimi mohli lidé přirozeně procházet. Do budovy tak lze díky tomu nově vejít z několika směrů. Hlavní vstup je přitom z ulice Sladová a podtrhuje ho výrazná nástupní rampa.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Přízemní část architekti načrtli především pro veřejnost, nachází se zde tak recepce, multifunkční sál s kapacitou až 300 lidí, konferenční místnosti, dílny pro studenty a restaurace s kavárnou. Vyšší podlaží jsou vyhrazena pro kancelářské prostory s kapacitou až 500 pracovních míst. V sedmém podlaží se nachází multifunkční prostor pro neformální jednání a v dominantě objektu, bývalé vodárenské věži, vznikla galerie.

Podle zástupců města Plzně je o nabízené prostory velký zájem a v lednu se do TechToweru začali stěhovat první nájemci. Sídlo zde našla například společnost CIE Group, která se zaměřuje na tvorbu aplikací ve virtuální realitě a s městem Plzní zavedla v roce 2021 ve vybraných základních školách virtuální realitu do výuky.

„Pro nás tento krok neznamená pouze stěhování, ale jedná se o zásadní milník v růstu celé společnosti. Mít možnost pracovat v TechToweru a spolupracovat s vizemi Plzně jako Smart City vnímáme za výsadu a zároveň za závazek k tomu, abychom nadále ještě více rozšířili, co lidé z Plzně a okolí dokáží ve světě technologií,“ říká ředitel společnosti CIE Group Marek Bárdy.

tech-4

Foto: Petr Polák

Architekti se rozhodli probourat fasádu kvůli přísunu denního světla

Pro virtuální realitu jsou v TechTower vyhrazeny speciální laboratoře, navíc jsou zde také dílny pro vývoj a testování dronů nebo testovací vodní nádrž pro výcvik podvodních robotů a dronů, která protíná čtyři podlaží včetně kompletního technologického a provozního zázemí. Celé prostory jsou pak vybaveny na míru vyrobeným autorským mobiliářem: sedacími boxy na chodbách, barem, stoly a sedacím nábytkem či úložnými prostory.

Náklady na nové technologické centrum, které se rozprostírá na ploše 10 tisíc metrů čtverečních, se vyšplhaly na 780 milionů korun. Město Plzeň na realizaci získalo příspěvek z fondů Evropské unie ve výši 181 milionů korun. Stavební práce trvaly tři roky a město v budoucnu počítá také s výstavbou bytových domů, které oblast bývalého pivovaru ještě více oživí.

tech-1

Foto: Petr Polák

V TechTower se nachází také nádrž pro výcvik podvodních robotů a dronů

Stanici Brno-Královo Pole čeká rekonstrukce. Její součástí bude nový podchod a lávka

Budova, která čeká na obnovu již mnoho let, se jí konečně dočká. Proměna stanice Brno-Královo Pole totiž získala stavební povolení.

brno-nahled

Foto: Správa železnic

Rekonstrukce stanice Brno-Královo Pole získala stavební povolení

0Zobrazit komentáře

Kdo cestuje vlakem a má tu čest se současnou podobou stanice Brno-Královo Pole, dobře ví, jak omšele a bezútěšně vypadá. A to i přes veselou růžovou barvu fasády, která je však po letech přece jen už trochu vybledlá. Výpravní budova zde stojí od 50. let a vedení města skloňuje její rekonstrukci už více než dekádu. Jasné obrysy ale získala až nyní, kdy necelý rok po tom, co město a Správa železnic oznámily plány na opravu, získala nová podoba stanice pravomocné stavební povolení.

Stanice Brno-Královo Pole volá po rekonstrukci už dlouho. Radní dané městské části pro ni v minulosti oslovili architekta Petra Parolka, který navrhl možná až příliš ambiciózní staniční budovu po vzoru organické architektury. Její hmota totiž měla být vytvarována do podoby vážky v rozletu. Samotná studie přišla na sedm milionů korun a stavba měla vyjít na 700 milionů. Zastupitelstvem však byla nakonec zamítnuta kvůli přílišnému megalomanství.

Správa železnic nepřestala o rekonstrukci usilovat a v roce 2019 požádala o vydání územního rozhodnutí. Přišla s o poznání konzervativnějším návrhem dvoupodlažní staniční budovy. S vedením města se Správa železnic dohodla, že zajistí všechny práce a město uhradí náklady spojené se svým záměrem, tedy podchodem, který vznikne souběžně s rekonstrukcí.

brno-2

Foto: Správa železnic

Nová stanice nabídne moderní zázemí pro cestující

„Pro co nejrychlejší a nejkvalitnější provedení rekonstrukce nádraží v Králově Poli včetně našeho záměru vybudování pohodlné, rychlé a bezpečné cesty pro pěší od ulice Myslínova je nezbytné, aby vše probíhalo v úzké koordinaci bez nežádoucích časových prodlev. Dnes schválené řešení, že Správa železnic jako hlavní investor zajistí prodloužení podchodu a město uhradí náklady s tím spojené, je vlastně jediné možné,“ uvedla primátorka Brna Markéta Vaňková.

V současnosti totiž lidé využívají podchod, který se od stanice nachází asi čtvrt kilometru. Představitelé města navíc plánují vybudovat také navazující lávku, která povede přes Ponávku rovněž do Myslínovy ulice. Dokončena by měla být ve stejné době jako podchod. Město plánuje do usnadnění pohybu v oblasti stanice pro pěší investovat v případě lávky 28,6 milionu korun a v případě podchodu 17,6 milionu korun.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Správa železnic tedy zajistí stržení původní budovy a postaví dvoupodlažní bezbariérový objekt se zázemím pro cestující s čekárnami, toaletami a úschovnými skříňkami pro zavazadla. Rekonstrukce zahrne také výstavbu nových ostrovních nástupišť, výměnu koleje v úseku Brno-Maloměřice – Kuřim a kompletní obnovu zabezpečovacího zařízení. Díky tomu se rychlost vlaků, které zde projíždějí, bude moct zvýšit až na 120 kilometrů za hodinu.

Původně byla realizace naplánována již na začátek letošního roku, nakonec ale rekonstrukce nabrala zpoždění. Začne tedy v roce 2024 a předpokládané náklady činí 2,8 miliardy korun. Během dubna má Správa železnic vypsat tendr na stavební práce. A cestující, kteří budou stanici využívat v průběhu výstavby, budou mít provizorní zázemí v mobilních kontejnerech.

S přispěním ČTK

Rubriku Cestování podporujílogo-cedok-modre