Byznys v secesi. Salonky historické budovy hlavního nádraží budou sloužit koncertům i jednáním
Rekonstrukce severní části Fantovy budovy pražského hlavního nádraží je hotová. Sály se otevřou veřejnosti, která zde najde i novou kavárnu.
Zrekonstruované prostory Foyer Café ve Fantově budově na pražském hlavním nádraží
Když v sedmdesátých letech dvacátého století vznikla na pražském hlavním nádraží odbavovací hala, Fantova budova jakoby přestala existovat. Stále tu stojí, ovšem její honosnou fasádu objímá magistrála a jít sem vlastně postrádalo smysl – nebylo tu nic k vidění. Správa železnic nyní dala historickou budovu zpátky na mapu Prahy. Opravila zde několik sálů a plánuje tu otevřít také důstojnou kavárnu.
Fantova budova prokoukla už v letech 2019 až 2022 během nichž proběhla rekonstrukce fasády. V jednom z posledních tažení se státní společnost zaměřila na její vnitřek. „Hlavní nádraží je víc než jen železniční stanice. Je to také důležitý přepravní uzel, moderní obchodní galerie a s dokončením historických prostor Fantovy budovy se stává také reprezentativním společenským centrem. Vracíme mu tak význam, který mělo v minulosti,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.
V severní části hlavního nádraží se nyní do původní podoby zrekonstruovaly dva velké sály – Fantův a Sloupový, jeden menší salonek a také kavárna. Vše podle původního návrhu Josefa Fanty, architekta celé stavby. To všechno si bude moct veřejnost už tuto neděli prohlédnout. Příští rok se tu pak budou konat také komentované prohlídky a v části otevře také prodejna supermarketu Albert.
Všechny čtyři prostory hlavního nádraží patří mezi skvosty secese. Fantův sál je s 356 metry čtverečních největším prostorem, do kterého se vejde až 280 osob. Kdysi byl sál čekárnou a také restaurací první a druhé třídy. Interiér tu zdobí masky a královské koruny, ty nad okny představují jednotlivé druhy lidské činnosti vyšších vrstev společnosti. Okenní vitráže jsou barevné a je v nich motiv okřídleného kola, který představuje symbol železnice. Zahlédnout je ho možné i v dalších částech historické budovy.
Návrhy i reálnou podobu opravených prostor si prohlédněte ve fotogalerii:
Fantův sál je nyní sice obnovený do původní podoby, dostal ale moderní zázemí. Je tu mobilní pódium, promítací plátno, profesionální osvětlení i akustické závěsy. Upravit se dá podle toho, co se tu bude dít, vhodný je přitom pro galavečery, plesy, módní přehlídky, konference, kongresy, koncerty, autorská čtení, charitativní akce i firemní nebo vánoční večírky.
Obnova sálů leckdy připomínala detektivku. Když se opravoval právě Fantův sál, narazili restaurátoři na zlacený státní znak. Schovával se pod nánosem nepůvodních nátěrů. Znak vznikl pravděpodobně spolu s vyhlášením Československa a vítáním Tomáše Garrigua Masaryka na hlavním nádraží, když přijel z exilu. Přesnou dobu, kdy to bylo, ale není možné určit, ani to, kdo je autorem lva.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs-
Výhodou Fantova sálu je, že sousedí s vedlejším prostorem. Jde o Foyer Café – dvoupatrový prostor, který bude přístupný z centrální části stanice i z prvního nástupiště. Původně šlo o noclehárnu a také kanceláře, teď bude v horní části kavárna, pro kterou nyní Správa železnic hledá provozovatele, ve spodní části se mají konat nejrůznější akce. Výhodou Foyer Café je přítomnost recepce, šatny a především toalet. Právě ty chyběly v malé kavárně v centrální části budovy. Propojením Foyer Café a Fantova sálu vznikne prostor, který bude mít kapacitu až 355 míst.
Třetím prostorem je Sloupový sál, kde bývala čekárna. Vzhledem k honosnému pojetí sálu mnohé nejspíš překvapí, že kromě toho tu byla také restaurace třetí třídy. Na stropě je možné vidět pletence s postavičkami puttů, tedy dětí, a drobnými zvířecími motivy. Na postranních pilířích jsou pak ženy připomínající roční období a pod nimi jsou alegorické postavy lovu, rybářství a polních i hospodářských prací.
Opravená fasáda Fantovy budovy
Sloupový sál bude byznysovou loungí s barem. V interiéru jsou zachované staré vagónové lavice, tento sál ale odkazuje i na historické jídelní vozy. Jsou tu původní mozaiky z rakovnických keramických závodů Šamotka. Navrhli je mimochodem výtvarníci Jan Beneš a Karel Klusáček. Přístupný bude Sloupový sál z prvního nástupiště nebo z eskalátoru ze severního podchodu nádraží. Je ale také propojen s ostatními sály i hlavní částí nádraží. Chodba, která sem vede, je plná květin a také replik dobových světel.
Do čtvrtice otevírá správce železnice menší salonek, což jen někdejší VIP čekárna. Jsou v něm velká okna a dřevěné obložení stěn. V místnosti se nachází mramorový konferenční stůl a malá kuchyňka a toaleta. Salonek může sloužit menším společenským akcím nebo obchodním jednáním.
Tím práce na Fantově budově ale nekončí. Zbývá zrekonstruovat také její jižní část a vyšší patra domu. I tato fáze oprav bude probíhat pod dohledem památkářů, mělo by jít ale o snazší etapu. Vše by mělo být hotovo v roce 2026. O pár let později by měla být hotová také rekonstrukce nové odbavovací haly, která by měla historickou budovu, halu a také Vrchlického sady propojit. Architektonickou soutěž vyhrálo tento týden se svým návrhem dánské studio Henning Larsen Architects, které zde jako propojovací prvek navrhlo dřevěné přestřešení.
Návrh nové podoby hlavního nádraží v Praze:
Nepřehlédněte:
Přejít do diskuze
