Na nejdivočejší cestu světa si vzal bosoboty a rolničky. Tisíce kilometrů Čech zdolal za 148 dní
Continental Divide Trail patří k tomu nejprestižnějšímu, co lze absolvovat. Jakub Jonáš si na to věřil – a po téměř 150 dnech hlásí úspěšný návrat.
Jakub Jonáš během cesty
Pochází z Jeseníků, tudíž ho to nepřekvapivě táhlo do hor. Praděd pro něj byl ale zjevně málo. Rozhodl se, že svou vášeň k přírodě posune na úplně jiný level – a vyrazil už podruhé do Ameriky, aby zdolával nejnáročnější traily světa. Teď se vrátil z jednoho z těch nejkomplikovanějších, který absolvoval v bosobotách, s batůžkem a vybaven rolničkami. „To kvůli medvědovi, který po nás vyběhl. Naštěstí měl ale chuť spíš na borůvky,“ říká Jakub Jonáš po více než čtyři tisíce kilometrů dlouhé trase plné nástrah.
Zatímco většina z nás se koncem dubna připravovala na prosluněné, pohodlné léto, Jakub Jonáš kupoval letenky do Nového Mexika, kde měl začít jeho nejnáročnější turistický výšlap. Dal si za cíl, že letos zdolá Stezku kontinentálního rozvodí (Continental Divide Trail), tedy jednu z nejdivočejších přírodních tras planety, která se táhne Skalnatými horami v severozápadní části Spojených států.
„Měl jsem za sebou už několik náročných trailů na Slovensku, ve Švédsku, na portugalské Madeiře i ve Skotsku, do toho jsem před pěti lety zdolal Pacifickou hřebenovku. A právě ta patří ke třem nejdelším trailům v Severní Americe,“ zmínil Jonáš pro CzechCrunch.
Takže mě napadlo, že během svých aktivních let prochodím toto trio. Proto jsem se letos vydal na Continental Divide Trail,“ dodal. Ke zkompletování americké trojice trailů mu tak chybí už jen Appalachian Trail na východě USA.
Do krosny si sbalil karimatku, spacák, funkční oblečení, vařič, lékárničku a powerbanku, vybavil se dronem pro zachycení co nejživějších vzpomínek z divoké přírody a se svým parťákem Martinem Bencem odletěli k hranicím s Mexikem, kde 23. dubna začala jejich cesta. Po více než tisícovce kilometrů dorazili do státu Colorado, kde nachodili podobné množství – a strávili tam čtyřicet dní.
„Co se týče podmínek, Colorado bylo nejsložitější,“ říká někdejší manažer sociálních sítí v agentuře Socialbakers. A statistiky mluví za vše. V průměru denně nachodili „jen“ třiadvacet kilometrů, často v nadmořských výškách okolo čtyř tisíc metrů. A byť už byl červen, pořád tam zůstávala spousta sněhu, který tandem dobrodruhů omezoval. „Museli jsme čím dál více volit alternativní trasy,“ dodal.
Jenže s alternativními trasami se pojí nevyzpytatelné situace a nástrahy. Ne že by na chřestýše z vyprahlých pouští Nového Mexika nenarazily i po vyšlapaných cestičkách, bylo to ale další výrazné posunutí z komfortní zóny. Obzvlášť v momentě, kdy na ně vyběhl medvěd grizzly o velikosti malého osobního auta, což je něco, co Jonáš ze své paměti asi jen tak nedostane.
„Šel přímo před námi po stezce a my s tím nemohli nic dělat. Jediné štěstí asi bylo, že před námi bylo dost borůvek, takže si nás příliš nevšímal. Věděli jsme, že něco takového může nastat, tak jsme si do batohů přibalili i rolničky, které mají medvědy vyplašit. Díkybohu, že jsme je nemuseli použít,“ vzpomíná na jednu z nejakčnějších situací na Continental Divide Trail.
Největší stresová chvíle ale podle něj přišla, když se na jedno odpoledne rozdělili v rezervaci Wind River ve Wyomingu.
„Chtěl jsem si zkrátit cestu přes jedno sedlo, které na mapách vypadalo jako pěkná pěšina. Nakonec to ovšem skončilo lezením po skalách a suti. Kdybych to měl jít znovu, určitě si vezmu horolezecké vybavení, helmu a hlavně bych nešel s tak těžkým batohem,“ uvádí Jonáš, který celou cestu navíc absolvoval v barefootech. A to není úplně standardní výbava. „Měl jsem pět párů, použil jsem čtyři. A musím říct, že ten zážitek v nich je úplně jiný,“ dodal.
Stálo nás to 200 tisíc včetně pojištění, letenek. Zkrátka všeho, co jsme během trailu utratili.
Pro nebezpečné momenty se ale na takové traily nechodí. Dobrodruhové se snaží hlavně přežít a kompletně je zdolat, což se mnoho lidem nepovede. Ostatně zmíněný Continental Divide Trail patří ke stezkám, které v průměru dokončí nejméně lidí. To ale nebyl případ těchto dvou českých hochů, kteří spolu podnikají výpravy pod značkou DvaNaTahu. Trasu dokončili 17. září, kdy udělali poslední krok ve státě Montana na hranicích s Kanadou.
Trvalo jim to 148 dní, za tuto dobu ušli přesně 4 196 kilometrů, průměrně necelých třicet kilometrů denně. „Každý vám řekne, že takto extrémní traily jsou fyzicky i psychicky náročné. Jenže když zdoláte několik coloradských čtyřtisícovek, brodíte se v novomexické řece Gila a vidíte tu fascinující přírodu v Národním parku Glacier, vyplatí se to,“ dodává Jonáš pro CzechCrunch.
Autentická momentka z divokých cest
A co teď? Appalachian Trail, táhnoucí se na východě USA od státu Georgia až po Maine. To je poslední z obávaných amerických trailů, který si potřebuje odškrtnout, aby získal takzvanou Triple Crown, což je symbolické ocenění za dokončení tria těchto cest.
„Rád bych to dokončil už příští rok, mám ale trochu obavy, aby byla trasa v pořádku. Na východním pobřeží se totiž prohnala bouře Helena, která ji poničila,“ říká Jonáš. Ze svých cest chce natočit i krátký film, aby divákům lépe vysvětlil, čím vším si musel procházet. Doslova.
