Čechům zachutnal hmyz. Trh měl loni narůst o půlku, jedlí červi se vyprodávají i ve vlacích

I obchodníci si mysleli, že budou hmyzí produkty kontroverzní téma. Přesto se v Česku prodej ke konzumaci pro lidi počítá na tuny a roste.

Iva BrejlováIva Brejlová

GrigStory

Foto: Grig

Adam Dostál s Tomášem Andrlíkem založili značku Grig

Najdete je v obchodech zdravé výživy, posilovnách i ve více či méně specializovaných e-shopech s jídlem. Ale i ve vinotékách či pivotékách. Vypadá to, že cílová skupina pro tento produkt je velmi široká. A přitom ono zboží je dosud nezvyklé – hmyz a jídlo z něj. Podle všeho to není něco, čemu se lidé vyhýbají. Konzumaci hmyzu je prý už otevřena čtvrtina Čechů a další podle firem, které hmyz dodávají, rychle přibývají. Jejich produkce se počítá na tuny a trh na desítky milionů korun.

„Od začátku byl můj sen dostat naše produkty někam, kde budeme zároveň po celé republice. A to se mi podařilo,“ říká Adam Dostál, který spolu s Tomášem Andrlíkem založil značku Grig. Pytlíky plné jedlých cvrčků totiž vedle zmíněných stanovišť doslova objíždějí republiku, a to ve vlacích Českých drah a Leo Expressu.

Když je loni v létě tyto společnosti do svých nabídek zaváděly, moc neočekávaly. „Naším cílem je posouvat catering kupředu a rádi jsme pionýry v nových trendech. Čekali jsme, že to bude pro řadu cestujících kontroverzní natolik, že si to neobjednají, opak je však pravdou, tento produkt si získal velkou oblibu. Zpravidla patří k položkám, které jsou pravidelně vyprodány,“ říká Emil Sedlařík, mluvčí Leo Expressu.

Tato firma má na palubě cvrččí krekry. Měsíčně prodá stovky kusů balení, 95 procent z nich ještě na území Česka. Zájem je o ně prý proto, že je lidé prostě chtějí zkusit. „V současné chvíli je v České republice konzumaci hmyzu otevřeno 25 procent lidí a tohle číslo by se mělo neustále zvyšovat,“ říká Dostál z Grigu. „Během tří až pěti let se můžeme dostat až na 40 procent a za takových deset let se můžeme dostat až nad polovinu. V budoucnu, až budeme mít pravnoučata, bude hmyz běžnou součástí jídelníčku,“ předpovídá.

Vysoké hmyzí tempo

Za Grig Dostál říká, že patří mezi tři největší startupy v Evropě. I jeho výsledky ukazují, že trh hmyzích produktů získává na vážnosti. Firma měla v roce 2020 obrat necelý milion korun, o rok později čtyři miliony, loni se už šplhal k 17 milionům. To je právě jen za loňský rok nárůst o 400 procent. A letos si naplánovala, že se se svým obratem přiblíží k 50 milionům. „Věřím, že toho dosáhneme, protože hmyzí trh se stále vyvíjí vysokým tempem,“ popisuje spoluzakladatel.

Objemově výše zmíněná čísla znamenají, že společnost loni prodala deset tun hmyzu. A produkty ochutnalo loni kolem 150 tisíc lidí.

wormUp

Foto: WormUp

Libor Sloupenský z WormUp připravuje červy určené k jídlu

Zdaleka přitom v Česku není sama, která takovou pochoutku nabízí, a ani sama, jež se v takových hodnotách pohybuje. Zřejmě nejznámějším jménem v tomto smyslu je Sense Foods, firma, která mimo jiné vybudovala obří farmu v Thajsku.

Zdatně je doplňuje například také firma WormUp, jedna z vůbec prvních, která na domácím trhu speciální pochoutku začala nabízet. Funguje čtyři roky a teď měsíčně zpracuje kolem jedné tuny hmyzu ke konzumaci. Většina z toho se prodává opět v Česku.

„Hmyzí trh za loňský rok v Česku povyrostl na zhruba 45 milionů korun. To je v daném oboru pěkné číslo,“ uvádí Libor Sloupenský, který WormUp založil. Společnost loni dosáhla obratu deseti milionů korun, podle Sloupenského se na číslu shodli s konkurencí. Odhadli, že proti roku 2021 narostlo ze 30 milionů, tedy zhruba o polovinu. Grig mluví o růstu rovnou na dvojnásobek.

Když jsme začínali, bylo vidět, že lidé nejsou konzumaci jedlého hmyzu ještě otevřeni.

„Podle mého to je edukací. Tím, že hodně z odbytu zajistily mediální zmínky i propagace všech firem, které produkty vyrábějí. I offline prodejem, tím, jak se ukazujeme na akcích, trzích a podobně, kde si lidé produkty zkoušejí. Dnes je navíc v Česku v tomto směru pozitivní atmosféra. I odborníci z univerzit o možnostech hmyzu jako potraviny rádi mluví a uvažují,“ popisuje.

„Když jsme před třemi lety začali s podnikáním a objížděli jsme různé farmářské trhy, bylo vidět, že lidé nejsou konzumaci jedlého hmyzu ještě otevřeni a byli hodně skeptičtí,“ vzpomíná Dostál. Obecně jsou totiž podle něj Češi spíš konzervativní a k novým trendům rezervovaní. S časem se ale názor mnoha podle jeho zkušeností mění.

„Lidé na Západě jsou hmyzu otevřenější než lidé u nás, ale zase prodáváme nejvíce hmyzu na obyvatele v přepočtu po celé Evropě. Je to zásluhou všech firem, které hmyzu opravdu věnují svůj čas a vidí v tom budoucnost,“ říká i on.

Vegetarián na ochutnávce

Skutečnost, že Libor Sloupenský začal vyrábět a prodávat sáčky ochucených křupavých červíků, nebyla velké překvapení – od mládí ho hmyz i ekologie zajímaly a nabízet ekologickou a rychlou variantu bílkovin se v jeho zálibách jednoduše spojilo. Ale že do takového jídla pobláznil svou manželku, to už byl důležitý milník. Ona totiž prý byla přesně ten typ člověka, který se hmyzu jednoduše štítil. Teď se z pozice marketingové šéfky WormUp takovým reakcím jiných chápavě směje.

Ale důležitým influencerem firmy je jejich dcera, usmívá se Sloupenský. Ještě když chodila do školky, brávala si na výlety několik pytlíků pro ostatní navíc, aby se o dobroty mohla podělit s kamarády. A totéž dělá ve škole. „Mezi dětmi jsou opravdu převážně přijímané,“ říká Sloupenský.

červi

Foto: WormUp

Sušení červi jsou zajímavou pochoutkou, přesvědčují výrobci.

Negativní reakce se zpátky obvykle nedostávají ani od rodičů. Když k něčemu dojde, tak spíš k nepochopení, kde se červíci v dětských ústech vlastně vzali. „To se nám stalo ve školce, když děti přišly domů a vyprávěly, jak jedly červíky, rodiče se zděsili. Nechápali kontext. Mysleli, že je našli někde v hlíně na zahradě,“ popisuje Sloupenský. Jindy na festivalu jídla nabídli červíky na ochutnání cizímu dítěti, které nemělo v dohledu rodiče – aby později dostali vynadáno, že dítě je přeci vegetarián.

Návštěvy gastrofestivalů a trhů jsou podle zakladatele firmy skvělá cesta, jak dostat neobvyklou potravinu mezi lidi. Ale rozšiřuje se i na daleko tradičnějších místech. Červíci WormUp jsou dostupní třeba i v Kauflandu či drogeriích Rossmann.

Vybraný chov

Společnosti, které hmyz k jídlu propagují, zdůrazňují, že je to velmi ekologická varianta proteinů. Pro získání kilogramu bílkoviny údajně spotřebuje hmyz dvatisícekrát méně vody než hospodářská zvířata. A vyprodukuje až 90krát méně oxidu uhličitého.

Navíc farma, kde hmyz určený ke konzumaci u obou zmíněných firem roste, je na Moravě, kde larvy debužírují loupané brambory, zeleninu nebo obilný šrot. Před zpracováním drží několik dnů pročišťující dietu, která jim vyčistí trávicí ústrojí a chov se poté protřídí. Ve WormUp kupují hmyz živý, u sebe ho kompletně zpracují, usuší, okoření a zabalí. Podobně to probíhá u Grigu, kde nicméně Dostál věří, že jednou budou vlastní farmu provozovat.

„Předpokládám, že během dvou let by se nám to mohlo podařit. Hmyz produkovat umíme, ale máme na to ještě nějaký čas,“ říká Dostál s tím, že aby se provoz vyplatil, je rozhodující obrat. A ten je tedy ještě potřeba vyšponovat ze 17 milionů někam ke 100 až 150 milionům.

Hmyzí těstoviny, omáčka i burger

Forma, v jaké jde takovou variantu bílkovin konzumovat, je právě to, co dosud některé možné zákazníky odrazuje. O cvrčky, kobylky či červíky mají obvykle tím menší zájem, čím víc se skutečnému hmyzu jídlu podobá. O poznání líp si vedou potraviny, kde je hmyz „schovaný“. Hmyzí tak může být omáčka na špagety, samotné těstoviny nebo třeba pomazánka.

V blízké budoucnosti se právě u Grigu mají objevit třeba i hmyzí párky. A během pár měsíců i hmyzí burger. „Bude to náš první produkt, kde bude hmyz brán více jako normální jídlo, proto si myslím, že bude mít velký úspěch,“ těší se Dostál. V chuti prý člověk nepozná, že jí hmyz.

A dál? U Grigu většina obratu pochází z Česka, firma se nicméně uchytila i na polském, německém a belgickém trhu. Letos by ráda do Francie, Španělska a Nizozemska. „Mým cílem je naučit jíst Evropany hmyz. Chci je přesvědčit, že červi nebo cvrčci mají pro každého přidanou hodnotu a dává smysl je zařadit do našeho jídelníčku,“ říká Dostál.

Rubriku Startupy podporujíjt-retina