Čeká německé vzdušné pionýry tvrdý pád? Volocopter místo účasti na olympiádě mluví o insolvenci
Německo má hned dva projekty vzdušných taxíků. Obě společnosti ale narazily na problém: stěžují si na spolupráci s vládou.
Budoucnost městské dopravy v podání Volocopteru
O německém startupu Volocopter se dosud mluvilo jako o úspěšném pionýrovi zcela nového druhu vzdušné mobility, který si byl schopný chodit k investorům pro nemalé částky. Velké odhalení jeho létajícího taxíku mělo přijít na nadcházejících olympijských hrách v Paříži, jenže místo ukázkových letů musí Volocopter řešit finanční problémy.
Vzdušné taxíky schopné kolmého vzletu a přistání jsou možnou budoucí alternativou městské mobility. Jejich vývoj je však extrémně náročný, a to jak po technické, tak finanční stránce. Své o tom ví i německá společnost Volocopter, jež v minulých letech dokázala konceptem hybridu mezi dronem a helikoptérou zaujmout celou řadu investorů, kteří do projektu nalili přes 760 milionů dolarů, v přepočtu tedy přibližně 17,7 miliardy korun.
To dělá z Volocopteru pátou nejúspěšnější společnost svého druhu na světě co se fundraisingu týče. Jenže ani to nestačí. Její CEO Dirk Hoke německým médiím oznámil, že se firmě nepodařilo získat od státu úvěr ve výši 100 milionů eur, tedy přibližně 2,5 miliardy korun, a kvůli tomu se ocitla v nejisté finanční situaci.
„Možná budeme muset v dohledné době zvážit podání návrhu na insolvenci,“ řekl Hoke. Jeho slova však následně trochu krotila mluvčí společnosti, která uvedla, že odmítnutí poskytnutí úvěru nebylo neočekávané a startup nyní hledá jiné zdroje. V žádném případě prý nehrozí platební neschopnost.
Michal Illich, zakladatel společnosti Zuri
Volocopter chtěl získat 50 milionů eur od spolkové země Bavorsko a dalších 50 milionů od německé vlády. Zda se mu podaří tyto peníze sehnat u někoho jiného, je otázkou. Jak totiž vysvětluje Michal Illich z českého startupu Zuri, který též vyvíjí vzdušný taxík s kolmým vzletem a přistáním, koncepce Volocopteru není pro cestování tou nejšťastnější.
„Jak název napovídá, Volocopter je stroj podobný malým koptérám, které používáme na filmování nebo hobby létání. Koptéry jsou optimalizované na ‚visení‘, tedy na to, aby ve vzduchu stály na stejném místě nebo se relativně pomalu pohybovaly. To je skvělé pro natáčení filmů, ale je to naprosto nevhodné pro dopravní prostředek. Proto stroje jako Volocopter, ale i EHang nebo Jetson nemají praktický smysl,“ míní Illich.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
Volocopter chtěl všechny skeptiky přesvědčit o opaku letos v létě v Paříži, kde měl v rámci olympijských her předvést své zařízení. Nicméně stále není jasné, zda dostane povolení, přičemž jedním z důvodů je složitá bezpečností situace ve francouzském hlavním městě během her. Hoke proto řekl, že situace se dále vyvíjí a může se změnit v poslední vteřině.
Podle českého podnikatele bude budoucnost Volocopteru záviset především na rozhodnutí, zda i nadále bude rozvíjet současný koncept, či začne pracovat na jiném. „Volocopter k tomu má už trochu nakročeno, představili koncept VoloRegion, který má křídla, a je tedy jakožto dopravní prostředek použitelný,“ dodává Illich.
Volocopter pracuje i s koncepcí letounu využívajícího křídla a hnací motory
Podobné rozhodnutí podle něj čeká i na další německý projekt, kterým je Lilium. Jeho šéf Klaus Roewe v reakci na Hokeho vyjádření o zamítnutí úvěru ze strany státu obvinil německé politiky z ohrožování budoucnosti obou společností i celého segmentu pokročilé letecké mobility. „Na Měsíci by nám nebylo hůř,“ řekl.
Roewe tak naznačil, že situace jeho firmy také není ideální. Proč ani Lilium nedokáže splnit to, co slíbilo investorům, tedy dodat sedmimístné letadlo s kolmým startem a absolutním doletem 250 kilometrů? „Představte si třítunovou helikoptéru. Ta má obrovský rotor. Jestli jste někdy byli u vzletu helikoptéry, tak víte, jak obrovský proud vzduchu to je. Teď se koukněte na obrázek Lilia – má třicet malých zapouzdřených vrtulek. Jenže tou samou plochou, kterou vrtule obepisují, musí protlačit úplně stejně vzduchu za stejný čas jako ona třítunová helikoptéra,“ vysvětluje Illich.
„To znamená, že to musí dělat podstatně vyšší rychlostí, což má mizernou účinnost,“ dodává zakladatel startupu Zuri s tím, že Lilium k tomu potřebuje baterie s extrémně specifickým výkonem a energií. A takové podle něj neexistují.
Letoun Lilium
Sám tak předpovídá větší budoucnost projektům, jako je Joby Aviation či Archer Aviation, jejichž stroje využívají schopností křídel a velkých otočných rotorů. Nicméně i u nich vidí slabinu v rozhodnutí využívat coby zdroj energie pouze baterie – on sám věří spíše v hybridní přístup.
Podobně jako Lilium či Volocopter se ale i jeho Zuri musí spoléhat především na zdroje od soukromých investorů, byť státní peníze také využívá. „Máme menší projekt ve spolupráci se Západočeskou univerzitou, podpořený Technologickou agenturou ČR. Ten nám přináší zhruba 3,5 milionu korun za rok,“ vysvětluje Illich. „Je to pěkné přilepšení do rozpočtu, ale je pro nás přínosné hlavně díky možnosti spolupracovat s odborníky z univerzity a používat v budoucnu jejich zkušebnu.“
