Stékají se zde dvě nejmohutnější řeky – Morava a Dyje. Kolem dokola je říční krajina lužních lesů a louky s mohutnými solitérními duby. To vše obklopené sítí slepých ramen a tůní. Zvláštnost tohoto území dlouhá léta nutí odborníky i politiky přemýšlet, zda mu nedat větší ochranu. Po dlouhých diskuzích je tomu osud nakloněn. Ministerstvo životního prostředí zahájilo proces, díky kterému by se Soutok měl zanedlouho stát chráněnou krajinnou oblastí.

Důvodem je především to, že místo je největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě. Obzvlášť cenná je prý oblast evropsky významných mokřadů. Ty se v Česku nachází jen na Soutoku a pak ještě v Krušných horách. Místo, kterému se říká Moravská Amazonie, je také útočištěm mnoha ohrožených druhů.

Vyskytuje se zde 250 druhů ptáků, přičemž 140 druhů z nich tu hnízdí. Mezi nimi je i orel královský. Žije tu také osmdesát procent našich původních ryb, které už nikde jinde v Česku nežijí, je to například drsek větší a drsek menší nebo také jeseter malý. Je tu i velké společenstvo hmyzu. V roce 2018 tu byl dokonce objeven nový druh brouka, pojmenovaný kožojed moravský. A je tu také nejbohatší populace motýlů nesytek.

Foto: soutok.nature.cz

Žije tu také tesařík alpský

Soutok je proto od roku 2003 součástí sítě mezinárodně významných mokřadů, patří také do evropské soustavy Natura 2000 a v neposlední řadě je i na seznamu světového dědictví UNESCO jako součást Lednicko-valtického areálu. Unikátní krajina ale o svoji pestrost přichází, a to zejména kvůli konvenčnímu způsobu hospodaření. „Druhová pestrost je v podstatě pozůstatkem dob minulých. Vzácné a ohrožené jsou ty druhy, jejichž životní prostředí ubývá nebo mizí, ať už kvůli změnám lesního hospodaření, vodního režimu nebo zemědělské činnosti,“ popisuje Agentura ochrany přírody a krajiny. O tom, že by se to všechno mělo chránit, je řeč už víc než půl století, podle agentury dokonce 75 let.

Aby se vyhlášení Soutoku chráněnou krajinnou oblastí ale přiblížilo až do současné fáze, vyžadovalo to dlouhé a pečlivé jednání s okolními obcemi. Agentura na základě nich upravila hranice a zonace nové chráněné krajinné oblasti. Některá území z návrhu vypustila, jinde se naopak chráněné území rozšířilo. Žádné obce ani vesnice v území nyní nejsou zahrnuty. „Vyhlášení chráněné krajinné oblasti nepřinese žádná omezení vstupu. Počítáme také s tím, že by se obdobně jako v Litovelském Pomoraví cíleně tlumily komáří kalamity,“ říká Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Upravený návrh agentura předala ministerstvu životního prostředí. To teď rozhodlo, že zahájí proces vyhlášení. Trvat bude devadesát dní, během kterých se k návrhu znovu mohou vyjádřit dotčené obce a subjekty. Pak musí novou chráněnou krajinnou oblast vyhlásit vláda.

„Proběhlo téměř tři sta jednání s obcemi, hospodáři a nejrůznějšími spolky a myslím, že se podařilo připravit návrh, který představuje opravdu širokou shodu v regionu,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.

Rozloha nové, 27. chráněné krajinné oblasti, by měla být 126,9 kilometrů čtverečních. Z toho 57 procent tvoří lesní pozemky, které jsou z bezmála 97 procent ve vlastnictví státu. Hospodařit se v nich nepřestane, bude to ale podléhat takovým pravidlům, která nenarušují přírodu.