Cena nemovitostí poroste. A ještě počkejte, co s tím udělá odchod Ukrajinců z Česka, říká investor

Porostou, nebo neporostou? Ceny nemovitostí jsou téma, které Češi aktivně řeší – a stejně tak realitní investoři Libor Podhola a Michal Jalovecký.

vojta-zizka_1-3

Reprofoto: Vojta Žižka/YouTube

Libor Podhola a Michal Jalovecký

0Zobrazit komentáře

Cenu nemovitostí ovlivňuje řada faktorů a mnohdy není snadné přesně odhadnout, jakým směrem se bude ubírat. Realitní investoři Libor Podhola a Michal Jalovecký, který se mimo jiné věnuje stavění rodinných domů v Polsku, se ale shodují, že cena půjde spíš vzhůru. A ptáte se, jak dlouho průměrný Pražan šetří na nový byt o výměru 75 metrů čtverečních? V tom vedeme před zbytkem Evropy… Nejen o tom je řeč v novém podcastu Vojty Žižky.

„Základním důvodem pro růst ceny nemovitostí zřejmě bude to, že poroste cena práce – a čím více bohatne společnost, tím vyšší jsou mzdy,“ komentuje Libor Podhola, který se v oboru pohybuje už od začátku devadesátých let. „Domnívám se, že ani materiály nebudou nijak zásadně levnější, protože všechny nové technologie jsou dražší a dražší. A do toho samozřejmě rostou i nároky lidí na bydlení, byty jsou čím dál kvalitnější,“ pokračuje.

Důležitým faktorem se mohou stát i Ukrajinci, kterých pracuje minimálně ve stavebnictví dost, doplňuje Michal Jalovecký. Podhola předpokládá, že jakmile by se po skončení války vrátili zpět domů, nebyl by tady „nikdo“, kdo by nemovitosti stavěl. „Nedokážu si představit, co se stane s cenami. Kdo to bude dělat?“ ptá se. „Češi to dělat nechtějí. To vše přinese další náklady: na zaučení, na opravy, na ubytování.“

Výhled podle Podholy a Jaloveckého je proto takový, že náklady na výstavbu nových nemovitostí porostou, na druhou stranu se může snižovat cena peněz, alespoň v letošním a příštím roce. Lidé si tedy budou moci levněji půjčit, ovšem to může způsobit situaci, kdy budou ceny nemovitostí pro změnu tlačeny nahoru. „Libor tady ještě neuvedl důležitý faktor, a sice sílu cihly na důchod,“ navazuje Jalovecký.

Ten se domnívá, že Češi mají pravidelně velkou důvěru v investice do bytových jednotek, minimálně oproti například akciím. Tedy za předpokladu, že mají volné peníze. „Češi neumí moc investovat do akcií a jdou klasicky stylem, že koupí byt v paneláku, pronajmou ho a ideálně si na to alespoň částečně vezmou hypotéku, kterou z nájmu splácejí tak, aby jim to na důchod vyšlo jako další příjem,“ popisuje.

V podcastu Vojty Žižky přišla řeč i na dobu, po jakou průměrný Pražan šetří na nový byt o výměru 75 metrů čtverečních – je to nejdéle v celé Evropě. Oproti průměrné mzdě je to v české metropoli dražší než ve druhé Bratislavě a následující Paříži, Varšavě, Budapešti, Lisabonu a Stockholmu. Jde o více než 25 let, zatímco například ve švédském hlavním městě je to 14,5 roku.

Zajímá vás, co by podle Podholy a Jaloveckého vyřešilo drahé nemovitosti, respektive jestli tomu pomohou daně? Jak na tom jsou a budou nájmy? Ve kterých městech se vyplatí investovat? Jakou roli má migrace na realitním a pracovním trhu? A jak se vlastně Podhola s Jaloveckým k realitám dostali? Celý rozhovor si můžete poslechnout na Patreonu Vojty Žižky.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox

Stará tvář a mladá duše. Horská chalupa propojila vzpomínky pamětníků s potřebami moderních horalů

Horská chalupa nedaleko Harrachova je určená k rekreaci majitelů, ale otevírá své červené dveře i široké veřejnosti. Pracuje se dřevem a tradicí.

chalupa10

Foto: Kubicek.Studio

Chaloupka ctící tradici

0Zobrazit komentáře

Na pomezí Jizerských hor a Krkonoš stojí chalupa, která dokonale zapadá do zdejšího prostředí. Působí, jako by tu stála od nepaměti, jen si v poslední době prošla citlivou péčí, která z ní smetla nánosy času. Ve skutečnosti se však jedná o novostavbu, jejíž majitelé se rozhodli vrátit minulost a propojit ji se současností. Objevujte více příkladů zajímavé architektury v pravidelném newsletteru Arch.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Chalupa stojí nedaleko Harrachova a slouží veřejnosti v rámci nabízených pobytů i rodině a přátelům investora, jehož firma Projectica podobu domu také navrhla. Vycházela přitom z tradiční jizerské architektury a původní historické chalupy, která tu dřív stála.

„Měli jsme možnost nahlédnout do historie tohoto místa, kterou nám vyprávěla původní majitelka. Možná, že i její vzpomínky ovlivnily celý charakter chaloupky. Do místa jsme chtěli promítnout zachování původu, tradic, řemesla, lokálnosti a současně mu vdechnout novost, svěžest, otisk dnešní doby i toho, co je blízké naší rodině,“ vysvětluje investor s tím, že téměř veškeré dřevěné části byly vyrobeny ručně na míru domu, střechu pokrývá tradiční šindel a původních tvarů se drží i okna.

Tradice je přítomna i v interiéru. Dispozice vnitřních prostor opět kopírují původní historický stav, kdy přízemí tvoří velkorysá světnice s kachlovými kamny, posezením a zázemím kuchyně. Je zde možné rozevřít velké francouzské okno, čímž se celý prostor propojí se zahradou. V přízemí je také koupelna a ve vrchním patře se nachází dvě ložnice, kde se vyspí až osm osob.

U podobných projektů je vždy výzvou vybrat patřičné vybavení objektu, které musí vyhovovat potřebám 21. století, zároveň však nenarušovat tradiční atmosféru. K řešení interiérového designu proto byla přizvána Denisa Strmisková, která se pokusila najít onu tenkou hranici mezi minulostí a současností.

„Kombinovali jsme záměrně několik druhů a odstínů dřev, kovy a světlé tóny, v detailu se potom prostory promítá teplá oranžová barva. Mobiliář je navržený v jednoduchém tvarování a v kvalitních materiálech kovu či masivního dřeva. Řada nábytku je vyrobena na míru truhlářskými dílnami nebo jde o repasi starých kusů nábytku a osvětlení,“ nastiňuje řešení designérka.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Exteriér pracuje s kombinacemi tmavého dřeva, které se objevuje na čelním štítu i opláštění stěn. V kontrastu k nim jsou bílé omítky, bílá okna a okenice a rudé dveře, které svítí na dálku.

V interiéru se naopak pracuje se světlým dřevem, ze kterého jsou podlahy i podhledy stropů s přiznanými trámy. Kachlová kamna dostala netradiční, zámecky bílou barvu tak, aby korespondovala s barvou vnitřních omítek a oken. Jiné části domu naopak mají dřevěné obklady stěn a bíle dlážděnou podlahu.

Cílem investorů bylo vytvořit minimalistické prostředí podtrhující atmosféru místa. Rodina má v plánu chalupu navštěvovat celoročně. V zimě si zde užívat na běžkách, na jaře chodit na procházky, během teplých letních večerů dělat táboráky a na podzim se zahřívat u kachlových kamen.