Utváří se v atmosféře, když teplota klesne pod bod mrazu. Voda změní skupenství a stane se z ní sněhová vločka. Na Antarktidě se však už netvoří jen čistý sníh. Vědci potvrdili, že na zamrzlém kontinentu sněží i mikroplasty.

To, že je Země malinkatých částeček nepřírodního materiálu pravděpodobně plná, se prakticky vědělo. Vědci už objevili mikroplasty na nejhlubším místě planety, tedy v Mariánském příkopu. Ví se, že jsou přítomny v Arktidě. Už dřív je také vědci našli na Antarktidě v mořském ledu a ve vodě, teď je identifikovali i v čerstvém sněhu. Není tak divu, že malé částečky plastu jsou obsažené také v rybách ve Vltavě a potvrdily se už i v lidské krvi.

Na napadaný sníh se zaměřili vědci z Nového Zélandu, konkrétně z Univerzity v Canterbury. Přítomnost nepůvodních látek by podle nich mohla urychlit tání ledu a ohrozit tak místní ekosystémy.

Vědci si zvolili pro svůj výzkum Rossův šelfový ledovec. „Byli jsme přesvědčení, že na tak nedotčeném a vzdáleném místě mikroplasty nebudou,“ uvedla jedna z výzkumnic Laura Revell. Její tým si totiž vybral odlehlá místa. Lokality, kde se už částečky objevily dříve, si zvolili pro jistotu. Aby případně měli nějaké vzorky ke zkoumání. Ukázalo se to ale jako zbytečné. Plast byl přítomný v každém z devatenácti vzorků z odlehlejší části.

Výsledkem je v průměru 29 mikroplastových částic na litr roztátého sněhu. To je víc než koncentrace v mořích, kterou už dříve zkoumali v Rossově moři nebo v antarktickém ledu, jak uvedl deník The Guardian. Ještě větší koncentrace pak měly vzorky z míst, kde se pohybuje člověk. Tedy v blízkosti vědeckých základen. Tam bylo mikroplastů dokonce třikrát víc.

Dohromady bylo v čerstvě napadaném antarktickém sněhu přítomno třináct různých druhů plastů. Mezi nimi byl i polyethylentereftalát známý pod zkratkou PET, který se používá především na výrobu plastových lahví, přítomný je ale i v textilních vláknech.

Zda sem malé částečky doputovaly vzduchem či zda jsou důsledkem přítomnosti člověka v místě, vědci nevědí. I proto, že mikroplasty hojně odpovídaly vlajkám, kde jsou v okolí rozmístěny pro orientaci.

Už dříve ale vědci hovořili o tom, že se částečky plastu pohybují vzduchem. „Na Zemi už asi žádné místo bez mikroplastů není. Už právě proto, že se igelitový sáček od bonbonů objevil na dně Mariánského příkopu, a právě proto, že se analýzou sněhu v Arktidě prokázalo, že dochází k jejich transportu vzduchem. Navíc jde o nejodlehlejší kout planety, sem putují nejdéle,“ uvedl již dříve ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Cajthaml. Jeho tým mimochodem detekoval zmíněné mikroplasty v tělech ryb ve Vltavě.