Červený kříž na bílém poli. Horská chata pro správce se stala ozdobou lyžařských svahů v Malé Úpě

Dům postavený na míru potřeb správce horského areálu nabízí výhledy do širokého okolí, promyšlené uspořádání a dřevěný minimalismus v interiéru.

chata-bucina-adr10

Foto: BoysPlayNice

Chata Bučina je novým domovem správce lyžařského areálu Horní Malá Úpa

0Zobrazit komentáře

Být správcem lyžařského střediska vyžaduje neustálou přítomnost na svahu. V Horní Malé Úpě se rozhodli tuto potřebu vyřešit zcela novým objektem, který dostal jméno Bučina. Správce se z něj může celoročně kochat nádhernými výhledy na Sněžku a okolí. Objevujte více příkladů zajímavé architektury v našem pravidelném newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Jasně červená chata Bučina je patrná již z daleka, zvlášť pokud napadne sníh. Zaujme ale i její tvar – má totiž dispozici asymetrického kříže, a to díky průniku dvou stejných hmot. Toto řešení vychází z tradiční horské architektury, která umožnila studiu ADR jasně definovat průhledy do okolní krajiny. Ty se nabízejí na Sněžku či vrchol Lysečina.

Celá chata byla navržena jako jednopodlažní dřevostavba. Zatímco v létě je betonová deska, na které dům stojí, obnažená, v zimě ji dorovnává vrstva sněhu. Díky tomu celá masa působí, jako by levitovala na sněhové pokrývce.

Nejvýraznějším prvkem domu je ovšem jeho fasáda z neohoblovaných smrkových prken. Rudý nátěr může působit v zasněžených kulisách lehce extravagantním dojmem, nicméně i tato barva k horským stavbám historicky patří.

Každé ze čtyř ramen domu dostalo trochu jinou funkci. V jednom se nachází kuchyň, další skrývá jídelní kout s výhledem na nejvyšší masiv Česka a třetí slouží jako obývací pokoj. V samotném středu spodních společných prostor bylo instalováno točité schodiště vinoucí se kolem komína. Vede do podkroví, kde se nachází klidová část domu s ložnicí a koupelnou.

Stejně jako exteriér je i interiér definován přítomností dřeva. Do vnitřních prostor prostupuje dřevěná konstrukce, smrkem byly obloženy některé stěny a je z něj vyrobená i podlaha. Dům zároveň dostal i na míru vytvořený nábytek, při jehož produkci bylo opět ve velkém použito smrkové dřevo.

Průmyslový palác ochrání před požárem laserové paprsky. Stavba za více než 2,5 miliardy je v poločase

Vyhořelé levé křídlo už má znovu obrysy v podobě ocelové konstrukce, letos se začnou stavět mimo jiné střechy. Výstaviště najímá první klienty.

Eliška NováEliška Nová

vystaviste-1

Foto: Prague.eu

Průmyslový palác

0Zobrazit komentáře

V únoru se v dolní části pražského Výstaviště objevily pouťové kolotoče, horské dráhy i strašidelné domy. S tím posledním se v horní části Výstaviště potýkají už dva roky. Během rekonstrukce Průmyslového paláce, který před lety vyhořel, se tu narazilo na spoustu pomyslných kostlivců ve skříni. Levé křídlo paláce každopádně dostává zpět obrysy v podobě ocelové konstrukce.

Říká se, že všechno špatné je pro něco dobré. Platí to i pro Průmyslový palác. Když v roce 2008 vyhořel, málokdo by na tom hledal něco pozitivního. Na Výstavišti se nyní staví přesná replika křídla, která se svou podobou vrátí do doby svého vzniku. A k tomu by bez požáru patrně nikdy nedošlo. „Pravé křídlo bude vypadat tak, jak ho upravila vestavba v padesátých letech, to levé se vrátí do roku 1891. Křídlo tak bude mít víc světla, a to především díky odkrytým světlíkům,“ popisuje vedoucí projektu David Čech ze společnosti Metrostav DIZ. Plusem je také to, že objekt se dostane standardem do dnešní doby.

A to nejen moderními technologiemi, které přijdou vhod veletržnímu byznysu – budova se nově zateplí a už teď je také hotová podzemní část, která tu neexistovala. Dole se budou nacházet šatny a také garáže pro zásobování v takové výšce, aby sem mohl zajet kamion. Pod garážemi je pak schovaných přes padesát tepelných čerpadel. „Z tramvaje bude možné sjet po eskalátoru rovnou dolů k šatnám, dostat se sem ale bude možné také po schodišti vzadu,“ říká Čech.

V zemi se schová také dvacetikubíková nádrž. Z protipožárního hlediska bude mít Průmyslový palác to nejlepší možné vybavení. Hlídat ho budou laserové paprsky a nasávačka, bude mít tedy dvojitou detekci kouře.

Podzemní část pod levým křídlem je prakticky hotová, pozornost se tak směřuje na tu nadzemní. I ta už se přitom každou chvíli vyloupne. Ocelová konstrukce by měla být dokončená ještě letos, následovat bude fasáda, začnou se budovat také střechy. Na celý palác by se měly vrátit vitráže, které se restaurují mimo budovu. A do léta by měla být opravená také hodinová věž. Později se k ní připojí hodinový stroj s novými ciferníky podle původní historické podoby a kopie svatováclavské koruny.

Stavební společnost nyní řeší například i propojování bočních křídel s hlavní budovou. Ta jediná totiž měla na Výstavišti po Jubilejní zemské výstavě v roce 1891 zůstat, křídla měla být rozmontovaná a odvezená pryč. Prostřední budova byla pro tento účel tak připravená. A právě střední hala je také důvod, proč se rekonstrukce, která měla skončit podle původních plánů příští rok, nakonec protáhne, pravděpodobně do roku 2026.

I střední hala se proměnila v padesátých letech. Dělníci tu tak nacházejí například zazděnou ocelovou konstrukci. „V době svého vzniku byla střední hala pompézní. K tomu se nyní vrátíme,“ líčí Čech.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Konečně se rekonstruuje také pravé křídlo, a to rovnou od podlahy. Původně se měly zbrousit parkety, nakonec se ale ukázalo, že podlaha není uzpůsobená k tomu, aby zvládla unést větší akci. Nově se tak předělává i ta, stejně jako další části pravého křídla. S tím se přitom původně nepočítalo. Pod pravým křídlem pak vznikla mimo jiné jáma pro vzduchotechniku.

„Je to náročná akce, která se dlouho odkládala. Když se u takto velké investice sáhne do střev, téměř vždy se ukáže, že je v horším technickém stavu, než se předpokládalo. Doufám, že všechny komplikace už máme za sebou,“ říká radní pro majetek pražského magistrátu Adam Zábranský. Náklady na znovuoživení parády z konce devatenáctého století vyjdou asi na 2,64 miliardy korun.

Jedinečný prostor v Praze

Podle Zábranského by nakonec mělo vzniknout rovněž propojení paláce s Křižíkovými pavilony, čímž vznikne obrovský kapacitní prostor, který bude dobře využitelný i při špatném počasí. V budoucnu bude mít navíc Výstaviště výhodu přímého spojení na letiště, už nyní se tu buduje nová zastávka. A byť do dokončení paláce zbývají minimálně dva roky, už teď je po prostorech na Výstavišti veliká poptávka.

„Naši obchodníci už začínají palác nabízet. Návrat k původní slávě bude, doufám, velkolepý, protože žádný jiný takový prostor v Praze není. Na otevření máme několik žhavých kandidátů, ale nemůžeme zatím říct, která akce to nakonec bude,“ uvedl předseda představenstva Výstaviště Praha Tomáš Hübl. Kromě veletrhů by se tu měly pořádat také kulturní akce pro veřejnost nebo kongresy.

Ještě než se budova podle návrhu architekta Bedřicha Münzbergera otevře, ožije Výstaviště také na Křižíkových pavilonech, respektive na jejich nových pobytových terasách, kam budou mít přístup lidé. Čeká je tu prý úchvatný výhled. V říjnu se má zase slavnostně otevřít tamní divadlo Spirála, kde byl v Česku uveden muzikál Jesus Christ Superstar.