Výtvarnici Evě Nečasové není svět vzdělávání cizí. V rámci herního studia Charles Games, které založila Univerzita Karlova, se podílí na tvorbě narativních počítačových her na historická a společenská témata. Pět let pracuje s dětmi ve školách a posledních devět měsíců se intenzivně věnuje neziskové iniciativě AI dětem, jejímž hlavním cílem je vytvářet materiály, které základním školám usnadní zavést do svých osnov vzdělávání v oblasti umělé inteligence.

Umělá inteligence je všude kolem nás, i když si to mnohdy ani neuvědomujeme. Drtivá většina z nás má v kapse chytrý telefon plný aplikací, které pohání právě tato důmyslná technologie. Využívá se ve zdravotnictví pro diagnostiku celé řady onemocnění, v bankovním sektoru, v kriminalistice, dokáže skládat hudbu, generovat obrazy i texty a ty nejpokročilejší neuronové sítě se využívají také v robotice.

Jenže i přes to, že jsou neuronové sítě s námi s každým rokem ve stále větší symbióze, málokdo má vlastně jasno v tom, jak přesně fungují, jaká mají pozitiva a jaká naopak přináší úskalí. Proto se Eva Nečasová společně s týmem odborníků rozhodla vytvořit iniciativu, jejímž cílem je začlenit výuku v oblasti umělé inteligence do vzdělávacích obsahů základních škol.

„Umělá inteligence je nesmírně krásné, hluboké téma, které vstupuje do všech oblastí lidské činnosti. Je to věda, která studuje fungování lidského mozku – a všechny tyto poznatky se snaží matematicky převést,“ přibližuje Nečasová, která se do oboru umělé inteligence sama začala ponořovat před dvěma roky jako samouk, kdy objevila kurz Elements of AI od společnosti prg.ai, která ho do Česka přenesla z Finska.

Postupně díky tomu zjistila, jak zajímavé otázky umělá inteligence otevírá ve všech oblastech lidské činnosti. A tak se rovnou pustila do experimentálního vzdělávání v této oblastmi s dětmi. „Umělá inteligence nás nutí k tomu, abychom redefinovali mnoho věcí. Vezměme si například velký pokrok, který se odehrál v poslední době na poli generování syntetických médií. Musíme díky tomu zásadně přehodnocovat, co je a není kreativita, vede to k velkým společenským diskuzím,“ popisuje výtvarnice.

„Nebo z pohledu etiky a práva – otázky zodpovědnosti za škody, které způsobí inteligentní stroje. A v případě, že se podaří vyvinout obecnou umělou inteligenci, budeme muset my lidé v úplně nových kontextech hledat, kdo vlastně jsme. Proto jsem ráda, že jsme díky AI dětem vytvořili prostor, kde si můžeme takové otázky klást a sdílet je nejen s dětmi,“ dodává.

Velké filozofické otázky stranou, umělá inteligence už nyní usnadňuje spoustu praktických každodenních procesů. I sama Nečasová zmiňuje, že jí nově vyvinuté nástroje nesmírně zefektivňují práci. „Živím se kreslením, focením, tvorbou počítačových her. Pro mě například generátory obrázků v praxi slouží k prototypování. Dřív jsem googlovala, teď generuji, čímž si třídím myšlenky, dodělávám si textury, části fotek, obrázků,“ přibližuje zkvalitnění kreativního procesu.

Zmiňuje, že i když se spousta lidí obává, že je umělá inteligence připraví o práci, měli by si zároveň uvědomit, že také spoustu pracovních příležitostí vytvoří. Vzniká například obor takzvaného promptového inženýrství. V něm pracují lidé, kteří jsou zároveň umělci a programátoři – díky svým dovednostem dokáží generovat syntetická média vysoké kvality. A vznikají platformy, na nichž se dají takzvané prompty prodávat. Lidé, kteří se v tomto oboru začnou orientovat již nyní, mohou mít v nadcházejících letech výhodu na trhu práce.

AI dětem ale nevznikla proto, aby dnešní děti v budoucnu uspěly na trhu práce. Do světa protkaného neuronovou sítí se totiž narodily, takže je pro ně přirozenější než pro dospělé. „Děti jsou na budoucnost připravené, ale je důležité, aby byla v této oblasti vzdělaná celá společnost. Lidé potřebují vědět, co všechno jim může umělá inteligence přinést, zároveň potřebují znát také její stinné stránky a naučit se jim čelit,“ říká Nečasová.

Se svým týmem tak AI dětem staví na třech pilířích, v jejichž duchu vytváří vzdělávací materiály. Prvním je postoj k umělé inteligenci – aby se děti v algoritmicky řízeném světě dokázaly bezpečně pohybovat. Tím druhým pak je pochopení základních principů fungování AI. A posledním efektivní využívání nástrojů, což vede k usnadnění a zkvalitnění života. Na těchto základech tak vytvořili čtyři typy vzdělávacích materiálů, které mají usnadnit cestu i samotným učitelům.

„Prvním je Obecný úvod do umělé inteligence pro dospělé, který dává základní vhled do oblasti umělé inteligence – od historie po etiku. Druhým je interaktivní příběh William & Meriwether, který vzniká ve spolupráci s časopisem Raketa. Ten učí děti základy strojového učení gamifikovanou formou. Třetím jsou kompletní plány vyučovacích bloků AI v kontextech, které jsou určeny do všech předmětů, s nimiž umělá inteligence souvisí. Díky tomu mohou děti lépe vnímat, kde všude hraje tento obor roli,“ vyjmenovává Nečasová.

Posledním stavebním kamenem je učebnice Strojové učení pro děti, jejímž autorem je Dale Lane, vývojář společnosti IBM. Iniciativa AI dětem ji mohla díky kampani na Donio, kde vybrala 300 tisíc korun, vydat v češtině. Všechny zmíněné materiály testuje AI dětem od začátku letošního školního roku na školách díky projektu financovanému Pražským inovačním institutem. Škol se pro tento rok zapojilo celkem dvacet.

„Můžeme tak pilotovat, sbírat zpětnou vazbu a získávat další nápady na to, co vytvářet dál, a především co potřebují učitelé. Setkáváme se s tím, že školy jsou materiály přehlcené, mají kapacitu na hraně a nezvládají vzdělávat učitele v dalších oblastech. Učitelé toho mají moc a na nás je jim co nejvíce usnadnit cestu k tomu, aby mohli zařadit nové vzdělávací materiály.“

V současné době se Nečasová se svým týmem lektorů, tvůrců materiálů a garantů jejich kvality zaměří na tvorbu dalších materiálů – hybridní učebnice informatiky pro druhý stupeň základní školy a metodiky pro výuku informatiky na prvním stupni základní školy, která staví na knihách od autorky Lindy Liukas. Do července roku 2023 mohou čerpat z grantu od Pražského inovačního institutu, nyní tak aktivně hledají další investice.

„Zaměřujeme se jednak na grantové výzvy, jednak na soukromé investory, hlavně pro učebnici, protože to je to nejdůležitější, na co se nyní chceme zaměřit. Od soukromých investorů bychom potřebovali investici v řádech několika milionů korun. Náš projekt ale nelze monetizovat, takže investoři, kteří by měli zájem se zapojit, musí počítat s tím, že jde o ryzí filantropii,“ uzavírá Nečasová.