Češi mají o umělou inteligenci nadprůměrný zájem. Kurzem, který v ní vzdělává, jich prošlo 13 tisíc

Kurz Elements of AI, do kterého se může bezplatně zapsat kdokoliv, se rozšířil i na české vysoké školy či do nabídky firemního vzdělávání.

Iva BrejlováIva Brejlová

pechoucek-boxed-1-2360×1180

Foto: Gen

Michal Pěchouček je mimo jiné předseda výkonného výboru prg.ai

0Zobrazit komentáře

Je to pět let, co se ve Finsku podařilo spustit kurz s velmi specifickým zaměřením: projekt, který nabídl komukoliv a zdarma možnost dozvědět se něco o umělé inteligenci. Když se pak Finové dostali do čela předsednictví Evropské unie, oznámili, že ho hodlají přeložit do všech členských jazyků. Dnes je dostupný v 26 jazycích, u nás kurz Elements of AI odstartoval začátkem roku 2021 a doteď se právě tady počet lidí, kteří se do něj registrovali, vyšplhal na 13 tisíc. Česko se tak dostalo mezi země s nejvíce uživateli kurzu v poměru k populaci. Podobně si vede většina severských států, Pobaltí či Chorvatsko.

„V letošním roce evidujeme každý měsíc kolem tisíce nových registrací. Dlouhodobě se snažíme o to, aby úplné základy AI obsáhl každý, bez ohledu na vzdělání a profesi. EAI je pro nás v tomto klíčovým ‚produktem‘,“ říká Lukáš Kačena, výkonný ředitel prg.ai, iniciativy, která kurz do Česka ve spolupráci s ČVUT a Univerzitou Karlovou a za podpory Úřadu vlády ČR přinesla.

Když se kurz spouštěl s tím, že je to možnost, jak zlepšit potenciál Česka v oblasti umělé inteligence, jediný víkend stačil na to, aby se do něj přihlásilo 1300 zájemců. Cílem je přiblížit základy umělé inteligence komukoliv, bez nutnosti předchozích znalostí a s působením v libovolném oboru. Aktuálně kurz těží z toho, že si AI získala u veřejnosti pozornost. Ale nejen u ní. Zájem je znát i u úřadů, škol a firem, popisuje Kačena.

EAI je celouniverzitně uznatelným předmětem na Karlově univerzitě, je možné jej zařadit do studijních povinností na Mendelově univerzitě, Vysoké škole ekonomické nebo Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest kurz zahrne do nabídky pro tři stovky svých pracovníků v nejbližší době. A začátkem letošního roku zařadila, jako vůbec první v Česku, EAI do interního vzdělávání společnost Valeo, která vyvíjí senzory a systémy pro autonomní auta. S dalšími školami, institucemi i firmami prg.ai jedná.

„Snahám osvojit si nástroje postavené na umělé inteligenci by, z mého pohledu, mělo předcházet elementární porozumění této technologii,“ popisuje Michal Pěchouček, jeden z iniciátorů prg.ai a současný předseda výkonného výboru této organizace. Pěchouček vedle toho působí mimo jiné jako technický ředitel společnosti Gen (dříve Avast) a propagátor umělé inteligence. Vyzdvihuje i dostupnost kurzu danou tím, že je právě v češtině.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Od doby, kdy byl kurz před pěti lety naplánován, se AI stala nedílnou součástí našich životů. Je nezbytné porozumět jejímu potenciálu i se k ní naučit přistupovat kriticky,“ doplňuje ho Teemu Roos, hlavní instruktor EAI a profesor Helsinské univerzity.

Nejvíce absolventů v Česku je mezi studujícími Univerzity Karlovy. Tam taky čísla ukazují, jak velký potenciál působit napříč mnoha disciplínami umělá inteligence má. „Mezi více než 1200 absolventkami a absolventy tohoto kurzu z Univerzity Karlovy najdete zástupce všech našich fakult. Nejčastěji se jedná o studující medicíny, hojně zastoupeni jsou však také budoucí právníci nebo učitelé,“ popisuje Milena Králíčková, rektorka univerzity.

Celkově se už do Elements of AI přihlásili lidé z více než 170 zemí světa a v květnu iniciativa oslavila jeden milion registrovaných uživatelů. Česko si v kurzu v porovnání s ostatními drží i velmi vysokou úspěšnost, kurz zdárně dokončí každý pátý zapsaný uživatel.

Iniciativa prg.ai je neziskový spolek, který má vizi proměnit Prahu v evropské centrum umělé inteligence. Cílem je mimo jiné podporovat talenty a firmy, upevňovat vztahy mezi akademickou, výzkumnou a aplikační sférou i informovat veřejnost o přínosech i rizicích AI. Kurz do Česka přináší s finanční podporou společností Amazon a Amazon Web Services.

ČVUT uvedlo do provozu nový jaderný reaktor. Blíží se jaderná renesance, očekávají tamní odborníci

Celkem jde o desáté zařízení v Česku. Slouží k výuce odborníků a k testům na ČVUT, pro lidi z praxe i další země. ČVUT s ním získává jedno prvenství.

Iva BrejlováIva Brejlová

čvut

Foto: FJFI ČVUT

ČVUT spouští svůj druhý jaderný reaktor

0Zobrazit komentáře

Samotná výstavba tak dlouhá nebyla, ČVUT ji počítá zhruba na rok. Ale zajistit vůbec možnost spuštění byl výrazně delší proces, který odstartoval už v roce 2014. Jaderný reaktor, který prošel oficiálním fyzikálním spuštěním na ČVUT, má pomoct s výukou i vědeckou činností. Pro univerzitu je to druhé zařízení tohoto typu, celkově s ním má Česko aktuálně v provozu už deset jaderných reaktorů.

„Dalo by se říci, že ve světě přichází jaderná renesance – čím dál více lidí si uvědomuje, že bez jaderné energetiky nemůže mít lidstvo dostatečné množství čisté energie. Nicméně znamená to také, že potřebujeme odborníky. A právě pro jejich výchovu bude nový reaktor VR-2 především sloužit,“ popisuje Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze.

Vedle dvou školních provozuje v Česku dva výzkumné reaktory Centrum výzkumu v Řeži. Šest jaderných reaktorů má ve dvou jaderných elektrárnách ČEZ. ČVUT se nyní spuštěním stalo jedinou univerzitou na světě, která má k dispozici dva štěpné reaktory a současně také fúzní reaktor, takzvaný tokamak, experimentální zařízení, které získalo jméno Golem.

S původním reaktorem už ČVUT naráželo na kapacitní limity, popisuje děkan Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Václav Čuba. „Pomůže lépe rozvrhnout výuku i vědeckou činnost,“ vysvětluje. „Slouží totiž nejen studentům naší fakulty, potažmo ČVUT, ale také studentům dalších univerzit, zahraničním studentům a samozřejmě také lidem z praxe, kteří k nám chodí na různá školení,“ vyjmenovává.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nové zařízení má označení VR-2 a jde o takzvaný podkriticiký reaktor, bez externího zdroje neutronů nedokáže udržet štěpnou řetězovou reakci. Když se tedy tento zdroj vypne, štěpení se zastaví. Což znamená snazší a bezpečnější provoz a zároveň jednodušší konstrukci.

Nové zařízení se vešlo do stejné haly, kde je reaktor s označením VR-1, což usnadnilo celý proces – prostor už požadavky pro provoz splňuje. Podle vedoucího Katedry jaderných reaktorů fakulty Jana Rataje jde o poměrně malé zařízení. „Pořád je to ale jaderné zařízení, jehož příprava, výstavba i provoz podléhají řadě různých předpisů, jejichž nároky musíme splnit,“ popisuje.

zabza-mvp-jpg

Přečtěte si takéKomentář: Jak udělat z 10 tisíc přes 200 tisíc, navíc bez stresu?Jak udělat z 10 tisíc přes 200 tisíc a bez stresu? Nouzový fond pohání trpělivost a osmý div světa

Fakulta spouští VR-2 právě rok po oznámení, že získala povolení k výstavbě od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Palivo pro nový reaktor má fakulta už od roku 2018, když jí ho darovala finská Aalto University. K přepravě z Finska do Čech zapůjčila kontejnery Skupina ČEZ.

První jaderný reaktor v Československu funguje v Řeži od roku 1957, školní reakor VR-1 pak od roku 1990. Ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii byl vybaven systémem Internet Reactor Laboratory, takže je možné provádět výuku či školení online. Toho pravidelně využívají studenti například ze Spojených států, Velké Británie, Tuniska i dalších zemí.