Nalijme si čistého, nezdaněného vína. Když přijde na alkohol, Češi neznají míru. Společně s Litevci a Rakušany tak dlouhodobě patříme mezi evropskou špičku v jeho konzumaci. A nová zpráva o závislostech, kterou zveřejnilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti z pověření české vlády, ukazuje, že každý den si alkohol dá téměř deset procent lidí starších 15 let. Odhadem 1,5 až 1,7 milionu dospělých se dokonce nachází v kategorii rizikového pití. A denních kuřáků jsou u nás více než dva miliony.

Někdo by si možná řekl, že když si dá večer dvě piva, jeho zdraví tím nikterak neutrpí. Jenže u žen je za rizikové považováno už průměrné denní pití více než 20 gramů etanolu, což je množství, které odpovídá necelým dvěma malým pivům nebo třem deckám vína. U mužů jde o 60 gramů etanolu. Dodatečné riziko představuje i nárazové pití pěti a více sklenic – v této kategorii patří Česko mezi země s nejvyšším výskytem na světě.

„Rizikově pije alkohol 17–19 procent dospělé populace, v přepočtu odhadem 1,5–1,7 milionu obyvatel Česka. U nich téměř 900 tisíc spadá do kategorie škodlivé konzumace alkoholu. Výskyt škodlivého pití alkoholu je dlouhodobě 2–3krát vyšší mezi muži,“ stojí v aktuálně vydané zprávě. Průměrný Čech ročně vypije odhadem deset litrů čistého alkoholu.

Češi jsou obecně ke konzumaci alkoholu velmi tolerantní. Jeho pravidelné pití považuje za přijatelné 90 procent lidí. Alkohol je přitom jednou z hlavních příčin nemocnosti a předčasné úmrtnosti. U nás je s ním ročně spojeno šest až sedm tisíc úmrtí – ve dvou tisících případech je alkohol hlavní nebo jedinou příčinou úmrtí. Přispívá ke vzniku více než 200 onemocnění, ale zvyšuje také riziko zranění, úrazů a otravy.

Foto: Petrenko R., Líbal M., Centrum sociálních služeb Praha

Konzumace alkoholu mezi studenty ZŠ a VŠ

„Osoby závislé na alkoholu umírají v průměru o 24 let dříve než běžná populace, téměř 83 procent z nich v ekonomicky aktivním věku do 64 let. Nejčastějšími důvody jsou takzvané vnější příčiny, jde zejména o náhodná poranění a sebevraždy, onemocnění jater, nemoci oběhové soustavy a zhoubné novotvary,“ přibližuje zpráva.

Podle mezinárodních studií HBSC a ESPAD v evropském kontextu vedou v konzumaci alkoholu také čeští mladiství. Zkušenost s konzumací alkoholu má přes 40 procent 13letých dětí, čtvrtina 15letých uvádí, že se v životě nejméně dvakrát opila. V 16 letech má zkušenost s alkoholem dokonce 95 procent dotazovaných.

Co se kouření týče, jde o neřest, kterou si pravidelně dopřává ještě více lidí. Souhrnná zpráva uvádí, že kouří asi třetina dospělé populace, denně pak přibližně 20 procent, což jsou dva miliony lidí. Jde o podíl, který se v posledních letech zásadně nemění, ale klesá alespoň podíl mezi mladistvými: v roce 2019 podle studie ESPAD denně kouřilo deset procent 16letých studentů a studentek, tedy třikrát méně než na konci 90. let.

Nejčastěji si Češi zapalují průmyslově vyráběné cigarety, hned po nich následuje tabák, z něhož si balí cigarety vlastní. Od roku 2011 ale experti pozorují nárůst alternativ v podobě elektronických cigaret či zahřívaného tabáku, jejichž popularita stoupá především mezi mladými lidmi. Právě jim lze přisuzovat pokles podílu kouření v nižších věkových skupinách.

Čísla související se zdravotním stavem jsou v případě kouření ještě děsivější, než je tomu v případě alkoholu. Ročně na nemoci způsobené kouřením zemře 16 až 18 tisíc lidí, což je přibližně pětina úmrtí v Česku. Nejčastějším důvodem jsou kardiovaskulární nemoci, nemoci dýchací soustavy a zhoubné novotvary – kuřáci kvůli těmto problémům umírají v průměru o 15 let dříve.

„Kouření lze přičíst přibližně 80 procent případů rakoviny plic a chronické obstrukční plicní nemoci. Rakovina plic je třetím nejčastějším nádorovým onemocněním a nejčastější příčinou úmrtí na zhoubné novotvary, ročně je jí nově diagnostikováno téměř sedm tisíc případů a přes pět tisíc lidí na ni každý rok zemře,“ uvádí zpráva smutnou statistiku.

Část populace se ale snaží svou závislost na alkoholu či kouření řešit. V kontaktu se službami nebo přímo v léčbě závislosti na alkoholu je ročně asi 30 tisíc osob. Léčené tvoří ze dvou třetin muži, jejichž průměrný věk se pohybuje kolem 45 let. Tabákovou závislost se snaží řešit přibližně jeden až dva tisíce osob, léčba formou odborného poradenství má úspěšnost asi deset procent.