V duchu hesla „Dej člověku rybu a nasytíš ho na jeden den, nauč jej rybařit a nasytíš ho na celý život“ naučili čeští vědci Kambodžany sušit mango. Chtějí tím pomoc k větším ziskům a v budoucnosti i potravinové soběstačnosti země. Jejich sušičky slibují zachránit produkci rychle se kazícího žlutého ovoce, využít se dají ale i na další potraviny.

Pod mangovníkem prý často seděl a meditoval ve společnosti dalších mnichů sám Buddha. Není proto divu, že náboženství, kterému vtiskl své jméno, uctívá mangovník jako posvátný strom. Stejně tak i Kambodžané. Problém s mangem v Kambodži je ale ten, že ho většina přijde vniveč. Sezóna sklizně trvá jen dva měsíce, během kterých stromy dají tolik manga, že je místní nedokáží zužitkovat.

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity proto místním farmářům představili velmi jednoduchou solární sušičku ovoce. „Funguje bez elektroniky, bez solárních panelů. Slunce ohřívá černý povrch pod sklem, teplý vzduch se dává do pohybu a stoupá vzhůru kolem sušičky, kde jsou rošty s ovocem,“ popsal pro CzechCrunch Petr Němec z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie na Mendelově univerzitě.

Vědci původně zvažovali použití hybridních sušiček, které mají navíc přídavný větráček na solární pohon. Ten podporuje proudění vzduchu. Je k němu však potřeba rovněž malý solární panel. „Jakákoliv složitější technika v odlehlých venkovských územích může v případě poruchy znamenat neřešitelný problém. Sušičky jsou tedy mechanické, údržba je jednoduchá a farmáři v ní byli vyškoleni,“ dodává Němec s tím, že na sestrojení je potřeba nářadí a určité dovednosti.

Foto: Mendelova univerzita

Sušičky na mango od českých vědců

Tyto dovednosti si už osvojily místní řemeslné dílny, které jsou schopné postavit další stroje. Třem místním zemědělským komunitám Češi sušičku darovali. Sušení by pro ně mělo znamenat stabilnější zásobu nejen pro vlastní potřebu, ale i pro prodej. Kambodžané by tak z manga měli mít díky tomu větší výnosy.

„Sušené potraviny se mohou prodávat průběžně, to je to hlavní, co by mohlo navýšit jejich finanční výnosy,“ uvádí Němec. Jak moc, zatím není jasné, protože se sušením začali teprve nedávno. Podle odborníka je však finanční přilepšení téměř jisté. Místní mohou navíc sušičky využít rovněž na banány, které jsou tady vůbec nejvíc pěstovaným ovocem, nebo na ananas. „Sušičky jsou však využitelné i k sušení ryb, které jsou v Kambodži časté,“ vysvětluje odborník s tím, že sušičky tak mohou rovněž podpořit potravinovou soběstačnost.

Kromě samotného zpracování manga se Kambodžané naučili také ovoce balit. A Češi jim představili i základy marketingu prodeje ovoce na místním i zahraničním trhu. Kambodža je totiž jedním z pěti největších producentů žlutého plodu. Export se nyní pohybuje kolem 200 tisíc tun ročně a poslední roky roste. V naprosté většině jde ale o export čerstvého ovoce. A tak země prodává plody do sousedního Vietnamu, kde už ho zpracovat umí. A říkají si za něj pak vyšší ceny.

Mendelova univerzita pomoc nabídla v oblasti Kampong Speu a podle Petra Němce půjde zatím spíš o pomoc lokálního charakteru. „Pokud však dojde k realizaci návazných projektů, které pomohou tuto praxi rozšířit do dalších částí země, je pravděpodobné, že minimálně na kambodžský trh tato praxe vliv mít bude. Pokud by se novým producentům podařilo nabídnout sušené mango k exportu, mohly by ceny toho z Vietnamu i poklesnout. V současnosti totiž téměř neexistuje konkurence,“ vysvětluje Němec.

Mezi největší producenty manga se řadí například Thajsko, Indie, Peru, Brazílie nebo Mexiko. Farmáře v Kambodži si Mendelova univerzita ale nevybrala náhodou. Kambodža je na seznamu zemí, které vymezil pro různé projekty Challenge Fund, což je program Organizace spojených národů, který má za cíl přiblížit farmáře ke světu národního i mezinárodního obchodu.

Asijská země je ale také prioritní v rámci programu české rozvojové spolupráce, na kterém se brněnská univerzita podílí. „V Kambodži v současné době spolupracujeme také s Královskou zemědělskou univerzitou, která byla do projektu rovněž zapojena,“ líčí Němec.

Kambodžané navíc dostali rovnou i nabídku na spolupráci. O odběr jejich manga se v rámci programu přihlásila česká firma Holistic Solutions. Ta poskytuje služby v oblasti udržitelného rozvoje, zemědělství a ochrany životního prostředí. Pomáhá rovněž s uskutečněním rozvojových projektů a do rozvojových zemí se snaží šířit mezinárodní know-how.