Češi rádi pomáhají. Dobrovolnictví přes portál Vlna pomoci jede a osvědčuje se i během krizovek v nemocnicích

Filip HouskaFilip Houska

vlna-pomoci

Foto: CzechCrunch

Rozhraní služby Vlna pomoci

0Zobrazit komentáře

Když jde do tuhého, umí se Češi semknout. Ukázaly to nejen rychlé reakce v raných fázích koronavirové pandemie, kdy například šili roušky pro ostatní a pomáhali s přísunem potravin, ale také přístup v oblasti dobrovolnictví. Rostoucího trendu o pomoc druhým si loni v květnu všiml i David Suslík, který rozjel službu Vlna pomoci, aby dobrovolnictví v Česku digitalizoval a zjednodušil. A po prvním půlroce eviduje slušné výsledky.

Internetová služba Vlna pomoci funguje vesměs podobně jako Booking.com, namísto ubytování ale zobrazuje nabídky na volná dobrovolnická místa v různých organizacích napříč republikou. K nim se pak zájemce může přihlásit a začít pomáhat. Ať už jde o dělání společnosti seniorům, balení potravinových balíčků, doučování cizinců, nebo organizování volnočasových aktivit.

„Za necelý půlrok se nám podařilo nastartovat rozvoj projektu a denně se na Vlně pomoci točí 200 až 400 nabídek s tím, že se každý měsíc přidá minimálně jedna nová nezisková organizace. Několik dalších je pak takříkajíc ve frontě, kde čekají na to, až se přihlásí vhodný partner, který by neziskovkám pomáhal s naloděním po finanční stránce,“ říká pro CzechCrunch Daniel Bacho z Vlny pomoci.

Z pohledu neziskových organizací má projekt sloužit jako platforma, kde mohou své nabídky „inzerovat“, a to přes nástroj pro řízení projektů a pracovníků OnSinch, který vyvíjí firma právě pod vedením Davida Suslíka. Za licenci tohoto systému neziskovky platí dvacet procent z celkové ceny, což Vlně pomoci pomáhá financovat provoz. Poplatky z používání nástroje, který má řešit vše od plánování směn až po databázi pracovníků-dobrovolníků, ovšem nejsou jediným příjmem služby.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Aby dokázala fungovat, spolufinancuje ji jak tvůrce OnSinch, tak různé nadace, filantropové a partneři (například i Seznam.cz). Jakmile Vlna pomoci k sobě nabere více partnerů, naskočí s nabídkami organizace jako Adry, Amnesty International nebo Via Cordis. Momentálně služba spolupracuje s Českým červeným křížem (ČKK), Asistencí, Armádou spásy, Letokruhem, Diakonií a DCUL.

Dobrovolnická služba, kterou David Suslík vyvíjel s kolegy Matějem Štěpánem a Petrem Jarošem, ovšem nefunguje jen jako pouhý agregátor inzerátů – naopak se do pomoci přímo zapojuje. Nedávno se například více propojila s Českým červeným křížem, aby spustili interaktivní mapu pro urgentní pomoc nemocnicím, kterým třeba chybí personál a poptávají dobrovolnickou sílu.

suslik-1

Foto: Archiv DS

Spoluzakladatel projektu Vlna pomoci David Suslík

„Zpočátku jsme nahodili zhruba dvacet nemocnic a během prvního půldne přišlo na mapu přibližně dva tisíce zájemců o dobrovolnictví, což předčilo naše očekávání. Zároveň jsme vyslali výzvu pro další zdravotnická zařízení, ať se všichni připojí a přes ČKK poptají na Vlně pomoci, koho potřebují. Od prvního nápadu po nahození systému navíc uběhlo méně než 48 hodin. Tak by to podle nás mohlo vypadat vždy, kdy je v rámci krizové situace třeba rychle pomoci,“ doplňuje Bacho.

Z ambicí Vlna pomoci neslevuje ani do budoucna. Klíčové pro ni teď je, aby našla hlavního partnera, který by kryl náklady na provoz – jakmile se to podaří, bude své zaměření posouvat. Jak Bacho uvádí, tým je připravený pomáhat také v rámci případných živelních katastrof. „Nechceme jen těžit z covidového období, chceme pomáhat i jinde. Naše zaměření je ale pořád stejné – zjednodušovat dobrovolnictví v Česku,“ zakončuje.

Z Cukrovarnického paláce na Senovážném náměstí je luxusní hotel. V Česku se v něm poprvé objeví řetězec Hyatt

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

andaz02

Foto: Andaz

V Cukrovarnickém paláci v Praze bude pětihvězdičkový hotel

0Zobrazit komentáře

Památkově chráněný a přes sto let starý Cukrovarnický palác na Senovážném náměstí v centru Prahy byl několik měsíců v obležení lešení, aby mohl projít kompletní rekonstrukcí a kolaudací. Začátkem letošního roku bude uveden do zkušebního provozu, aby v něm mohla svou vůbec první pobočku v Česku otevřít společnost Hyatt. Americký řetězec zde bude provozovat pětihvězdičkový hotel Andaz Prague, který bude disponovat celkem 176 pokoji.

Po kolaudaci se podle vyjádření developera UBM v hotelu Andaz Prague instaluje už jen interiérové vybavení a finišují restaurátorské práce. Dokončují se i nájemní prostory v přízemí, kde vznikne pobočka Fio banky a prodejna Relay. Dříve měla v budově mimo jiné sídlo Investiční a poštovní banka.

Jednatel UBM Development Czechia Josef Wiedermann uvedl, že americká síť Hyatt má v Evropě jen čtyři hotely – ve Vídni, Mnichově, Londýně a Amsterdamu. Praha tak bude pátou evropskou lokalitou, kde renomovaná síť s téměř 1 200 hotely po celém světě zakotví. Názvem Andaz přitom označuje luxusní hotely, jež často vznikají v historických budovách v centrech měst a snaží se svou vnitřní dekorací držet historického rázu místa, kde stojí. Hotely Andaz jsou ve 21 světových městech.

andaz01

Foto: Andaz

Cukrovarnický palác v Praze

„Protože budova původního Cukrovarnického paláce na Senovážném náměstí je kulturní památkou, náš tým designérů s ní pracoval mimořádně citlivě. V hotelu jsme například zachovali původní okna, dveře, štukovou výzdobu i krby. Při rekonstrukci jsme úzce spolupracovali s památkáři. Historická hodnota budovy s její autentickou atmosférou tak zůstala zachována, a přitom přizpůsobena současnému životnímu stylu,“ uvedl architekt UBM David Lukas.

Součástí hotelu budou fitness a wellness centrum, gastronomické provozy a 450 metrů čtverečních prostor pro pořádání různých akcí. Z původní zasedací místnosti umístěné v můstku vedoucímu k Jindřišské věži se stane konferenční místnost.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

O záměru vybudovat v komplexu hotel se hovořilo od roku 2006, kdy budovu koupila od Československé obchodní banky společnost J&T. Plány zhatila finanční krize. V hotelovém projektu hodlala pokračovat ruská společnost UralNěftěGazStroj, která památku koupila od J&T v roce 2014. V roce 2018 pak nemovitost získala skupina UBM.

Palác byl postaven mezi roky 1912 a 1916 podle návrhu architektů Josefa Zascheho a Theodora Fischera. Plastiky na průčelí vytvořil německý sochař Franz Metzner. Po vpádu armád zemí Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 v budově provizorně jednali poslanci Národního shromáždění.

S přispěním ČTK.