Češi rádi pomáhají druhým. Nový portál Vlna pomoci jim to usnadní a propojí dobrovolníky s neziskovými organizacemi

Filip HouskaFilip Houska

david-suslik-vlna-pomoci

Foto: Archiv DS

Spoluzakladatel projektu Vlna pomoci David Suslík

0Zobrazit komentáře

Představte si Booking.com, ale namísto ubytování si budete procházet různé činnosti, do kterých se jako dobrovolník můžete zapojit a pomoci tak ostatním. Nějak takto nad svou aktivitou smýšlí nový český projekt Vlna pomoci, jenž si dal za cíl propojovat a digitalizovat dobrovolnické síly s neziskovými organizacemi. A hned při startu se prezentuje zajímavými partnery.

Podle údajů Českého statistického úřadu měli dobrovolníci v Česku za rok 2018 odpracovat skoro 57 milionů hodin pro více než 142 tisíc neziskových organizací, přičemž v průměru za rok se počet odpracovaných hodin blíží 45 milionům. Je tak zřejmé, že Češi rádi pomáhají druhým, aniž by za to očekávali nějaký zisk. Toho si je vědom i David Suslík.

„V Česku není problém nedostatek spolků ani lidí, kteří mají chuť pomáhat. Neziskové organizace ale nemají prostředky, jak svoje kapacity naplno využít a práci efektivně koordinovat. Jejich snaha se kvůli tomu nezhodnocuje tak, jak by mohla, a to je velká škoda,“ komentuje Suslík. A proto se rozhodl, že to pomůže otočit k lepšímu.

Spolu s Matějem Štěpánem a Petrem Jarošem spustil nový projekt pod názvem Vlna pomoci, který má jednoduchý cíl: propojit dobrovolníky z celého Česka s neziskovými organizacemi, kterým nabízí nástroje a systém pro lepší koordinaci pracovníků, tedy to, co neziskovkám podle Suslíka chybí. Dobrovolníkům se pak otevírá možnost, jak nabídky hledat na jednom místě.

vlna-pomoci

Foto: Vlna pomoci

Filtrování dobrovolnických činností

Z pohledu neziskové organizace má nový projekt sloužit jako platforma, kde mohou své nabídky „inzerovat“, a to přes nástroj pro řízení projektů a pracovníků OnSinch, který vyvíjí firma právě pod vedením Davida Suslíka. Za licenci tohoto systému pak neziskovky platí 20 procent z celkové ceny, což Vlně pomoci pomáhá financovat provoz.

Poplatky z používání nástroje, který má řešit vše od plánování směn až po databázi pracovníků-dobrovolníků, ovšem nejsou jediným příjmem Vlny pomoci. Aby dokázala fungovat, spolufinancuje ji jak tvůrce OnSinch, tak různé nadace, filantropové a partneři. Mezi partnery patří například Český červený kříž, Asistence, ADRA, Amnesty International, Diakonie či Via Cordis.

„Vlna pomoci se pro nás ukázala jako velmi dobrý nástroj při práci s dobrovolníky, hlavně v době pandemie. Bez tohoto systému bychom museli dobrovolníky obesílat e-maily a obtelefonovávat, což je zdlouhavé a neefektivní. Jsme velmi rádi, že se nám ze strany Vlny pomoci dostalo i finanční podpory, což nám umožnilo tento systém naplno využít,“ říká prezident Českého červeného kříže Marek Jukl.

Ze strany zájemců o dobrovolnictví si pak stačí na Vlně pomoci vybrat činnost, zaregistrovat se, zjistit si podrobnosti (třeba místo nebo čas) a vyrazit. „Naše řešení je dlouhodobé a zvyšuje efektivitu v dobách krize i mimo ně. Organizace díky němu budou v budoucnu lépe připravené na nenadálé situace. Chceme, aby byly v digitalizaci na mezinárodní špičce a inspirovaly tak nejen v českém, ale i v zahraničním neziskovém prostředí,“ zmiňuje Suslík.

„Vzhledem k velkému zájmu u oslovených neziskových organizací, kterým prokazatelně tento nástroj chyběl, očekáváme, že na Vlně pomoci bude do konce roku minimálně deset neziskovek či spolků – systém tedy bude pracovat s přibližně 30 tisíci dobrovolníky,“ odhaduje Daniel Bacho z tiskového oddělení projektu pro CzechCrunch.

vlna-pomoci

Foto: Vlna pomoci

Dobrovolníci v Česku mají každoročně odpracovat až 45 milionů hodin

Ačkoliv rozjetí nového projektu pro dobrovolníky a neziskové organizace vychází ze současné situace, která je stále ovlivněna tvrdými pandemickými měsíci, do budoucna by měla fungovat i bez tohoto impulsu. Je ovšem pravda, že konkrétně rok 2020 ukázal, jak si Češi dokážou vzájemně pomáhat a semknout se bez ohledu na vládní autority.

Typickým příkladem bylo masové šití roušek, jejich rozdávání (případně prodávání) po různých facebookových skupinách nebo na místech ve městech. Od roušek se Češi přesunuli také k výrobě vlastních respirátorů, do čehož se zapojily univerzity a týmy expertů na 3D tisk. Opomenout nelze ani aktivity skupiny dobrovolníků z Česko.Digital.