Češi rádi pomáhají druhým. Nový portál Vlna pomoci jim to usnadní a propojí dobrovolníky s neziskovými organizacemi

Filip HouskaFilip Houska

david-suslik-vlna-pomoci

Foto: Archiv DS

Spoluzakladatel projektu Vlna pomoci David Suslík

0Zobrazit komentáře

Představte si Booking.com, ale namísto ubytování si budete procházet různé činnosti, do kterých se jako dobrovolník můžete zapojit a pomoci tak ostatním. Nějak takto nad svou aktivitou smýšlí nový český projekt Vlna pomoci, jenž si dal za cíl propojovat a digitalizovat dobrovolnické síly s neziskovými organizacemi. A hned při startu se prezentuje zajímavými partnery.

Podle údajů Českého statistického úřadu měli dobrovolníci v Česku za rok 2018 odpracovat skoro 57 milionů hodin pro více než 142 tisíc neziskových organizací, přičemž v průměru za rok se počet odpracovaných hodin blíží 45 milionům. Je tak zřejmé, že Češi rádi pomáhají druhým, aniž by za to očekávali nějaký zisk. Toho si je vědom i David Suslík.

„V Česku není problém nedostatek spolků ani lidí, kteří mají chuť pomáhat. Neziskové organizace ale nemají prostředky, jak svoje kapacity naplno využít a práci efektivně koordinovat. Jejich snaha se kvůli tomu nezhodnocuje tak, jak by mohla, a to je velká škoda,“ komentuje Suslík. A proto se rozhodl, že to pomůže otočit k lepšímu.

Spolu s Matějem Štěpánem a Petrem Jarošem spustil nový projekt pod názvem Vlna pomoci, který má jednoduchý cíl: propojit dobrovolníky z celého Česka s neziskovými organizacemi, kterým nabízí nástroje a systém pro lepší koordinaci pracovníků, tedy to, co neziskovkám podle Suslíka chybí. Dobrovolníkům se pak otevírá možnost, jak nabídky hledat na jednom místě.

vlna-pomoci

Foto: Vlna pomoci

Filtrování dobrovolnických činností

Z pohledu neziskové organizace má nový projekt sloužit jako platforma, kde mohou své nabídky „inzerovat“, a to přes nástroj pro řízení projektů a pracovníků OnSinch, který vyvíjí firma právě pod vedením Davida Suslíka. Za licenci tohoto systému pak neziskovky platí 20 procent z celkové ceny, což Vlně pomoci pomáhá financovat provoz.

Poplatky z používání nástroje, který má řešit vše od plánování směn až po databázi pracovníků-dobrovolníků, ovšem nejsou jediným příjmem Vlny pomoci. Aby dokázala fungovat, spolufinancuje ji jak tvůrce OnSinch, tak různé nadace, filantropové a partneři. Mezi partnery patří například Český červený kříž, Asistence, ADRA, Amnesty International, Diakonie či Via Cordis.

„Vlna pomoci se pro nás ukázala jako velmi dobrý nástroj při práci s dobrovolníky, hlavně v době pandemie. Bez tohoto systému bychom museli dobrovolníky obesílat e-maily a obtelefonovávat, což je zdlouhavé a neefektivní. Jsme velmi rádi, že se nám ze strany Vlny pomoci dostalo i finanční podpory, což nám umožnilo tento systém naplno využít,“ říká prezident Českého červeného kříže Marek Jukl.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ze strany zájemců o dobrovolnictví si pak stačí na Vlně pomoci vybrat činnost, zaregistrovat se, zjistit si podrobnosti (třeba místo nebo čas) a vyrazit. „Naše řešení je dlouhodobé a zvyšuje efektivitu v dobách krize i mimo ně. Organizace díky němu budou v budoucnu lépe připravené na nenadálé situace. Chceme, aby byly v digitalizaci na mezinárodní špičce a inspirovaly tak nejen v českém, ale i v zahraničním neziskovém prostředí,“ zmiňuje Suslík.

„Vzhledem k velkému zájmu u oslovených neziskových organizací, kterým prokazatelně tento nástroj chyběl, očekáváme, že na Vlně pomoci bude do konce roku minimálně deset neziskovek či spolků – systém tedy bude pracovat s přibližně 30 tisíci dobrovolníky,“ odhaduje Daniel Bacho z tiskového oddělení projektu pro CzechCrunch.

vlna-pomoci

Foto: Vlna pomoci

Dobrovolníci v Česku mají každoročně odpracovat až 45 milionů hodin

Ačkoliv rozjetí nového projektu pro dobrovolníky a neziskové organizace vychází ze současné situace, která je stále ovlivněna tvrdými pandemickými měsíci, do budoucna by měla fungovat i bez tohoto impulsu. Je ovšem pravda, že konkrétně rok 2020 ukázal, jak si Češi dokážou vzájemně pomáhat a semknout se bez ohledu na vládní autority.

Typickým příkladem bylo masové šití roušek, jejich rozdávání (případně prodávání) po různých facebookových skupinách nebo na místech ve městech. Od roušek se Češi přesunuli také k výrobě vlastních respirátorů, do čehož se zapojily univerzity a týmy expertů na 3D tisk. Opomenout nelze ani aktivity skupiny dobrovolníků z Česko.Digital.

Český startup Revolt končí. Došly mu peníze, a tak jeho elektrické skútry a koloběžky zmizí ze všech měst

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

revolt-kolobezka2

Foto: Revolt

Elektrická koloběžka Revolt v Příboru

0Zobrazit komentáře

Když před téměř třemi lety vstupoval do Prahy elektrický carsharing Revolt, vzbudil zájem, protože přijel s miniaturními žlutými autíčky, která připomínala spíše golfové vozíky. Postupně svou flotilu doplnil o elektrické motorky, skútry i koloběžky a z hlavního města se v posledních měsících přesunul na východ České republiky, kde měl opět velké plány. Teď však oznámil, že končí.

Spoluzakladatel a šéf Revoltu Pavel Kuchta uvedl, že důvodem je hned několik faktorů, které vedly k dlouhodobé ztrátě firmy, již nebyli majitelé společnosti dál schopni financovat. Všechny žluté koloběžky i skútry by měly začátkem června zmizet z ulic Brna, Ostravy, Nového a Starého Jičína, Příboru i Kopřivnice, tedy měst, kam se Revolt vydal teprve nedávno a kde chtěl restartovat svůj byznys.

Zatímco v Praze se nedokázal Revolt mimo jiné domluvit na rozumných podmínkách s představiteli města, aby mohl provozovat své sdílené stroje tak, jak by si představoval, expanzí do Brna, Ostravy a několika okolních menších měst chtěl ukázat, že sdílení skútrů či koloběžek dává smysl i mimo hlavní metropoli, kde doplatil i na odliv turistů. Reagoval tím i na těžkosti v uplynulém roce, kdy ho v rozletu zásadně přibrzdila pandemie.

„Covid nás zasáhl zrovna v době, kdy jsme začínali krásně růst, získávali investory a vymýšleli další vylepšení, expanzi a měli velké sny. Současná doba nám ale zkrátka nachystala překážky, které jsme v takto dlouhém měřítku nebyli schopni překonat. Vláda nám sice nezakázala provozovat jako mnohým jiným, ale zastavilo se vše ostatní, hlavně pohyb lidí. Na žádné kompenzace jsme bohužel nedosáhli a vyčerpali jsme k přežití všechny prostředky, které jsme měli k dispozici,“ říká Pavel Kuchta.

revolt-carsharing

Foto: Revolt

Šéf Revoltu Pavel Kuchta ve sdíleném elektrickém autě

Přestože ještě v březnu hovořil o tom, že jakmile se Revolt rozjede v nových městech a spustí chystanou službu pro sdílení automobilů mezi uživateli, tak plánuje sehnat investora a začít expandovat. Nakonec je ale vše jinak. Jízda na elektrických skútrech a koloběžkách se v nových městech rozjížděla mnohem pomaleji, černá čísla zůstávala v nedohlednu a situace se stala neudržitelnou.

„Žádného dalšího investora se nám za této situace nepodařilo najít, a tak jsme všechny karty vsadili na začátek sezóny 2021. Doufali jsme, že se covid již podaří dostat pod kontrolu. To se ale moc nepovedlo a start sezóny navíc provázelo nepříznivé počasí. Dle aktuálních statistik bychom potřebovali, aby lidé jezdili asi třikrát tolik. S dobou předcovidovou se to nedá srovnat,“ popisuje stav věcí Kuchta.

„I přes náš neúspěch zůstává rozhodně sdílená mobilita budoucností přesunu po městech.“

V rozvoji Revoltu, respektive rozšiřování jeho flotily, pomohl i alternativní obchodní model, kdy firma umožnila zákazníkům, aby si elektrické skútry či koloběžky sami koupili a následně je nechali v rámci aplikace Revoltu sdílet a vydělávat. V březnu Kuchta říkal, že ve vyplácení odměn investorů je Revolt na dvou třetinách plánů, přičemž se alespoň pokryjí provozní náklady. I to však přestalo platit.

„Jelikož stroje nyní nevydělají ani na provozní náklady a společníci již nejsou schopni dále financovat generovanou ztrátu, rozhodli jsme se po důkladných úvahách s těžkým srdcem ukončit provoz a činnost k 6. červnu,“ říká Pavel Kuchta s tím, že v současné době probíhá vypořádávání s investory, kteří si u Revoltu sdílené stroje koupili. Uživatelé s nabitým kreditem v aplikaci ho mohou dle vyjádření firmy do začátku června vyčerpat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na dotaz, kolik celý projekt během zhruba tří let své existence spolkl peněz, prozatím zástupci Revoltu neodpověděli. V loňském roce se jim podařilo získat investici ve výši 8 milionů korun od podnikatele Tomáše Färbera, ale přetvořit sdílení elektrických strojů v životaschopný byznys se jim nakonec nepodařilo. V oblasti carsharingů a dalších služeb ovšem nejde o nic výjimečného, zisky zatím nevykazuje ani většina mnohem větších firem, případně své výsledky vůbec nezveřejňují.

„Věřím, že všechny naše kroky a rozhodnutí byly správné a dařilo se nám tento segment posouvat dopředu. I přes náš neúspěch rozhodně zůstává sdílená mobilita budoucností přesunu po městech. Přeji všem kolegům ze sdíleného segmentu mnoho zdaru při posouvání přepravy osob na novou úroveň,“ dodává Pavel Kuchta. Elektrické koloběžky v Česku i nadále poskytuje americký startup Lime, elektrické skútry zase tuzemský projekt BeRider či původem polská služba Blinkee.