Češi si čtou poslechem. Audioteka roste díky vymazleným audioknihám i předplatnému

Platforma s nejobjemnějším audioknižním obsahem v Česku loni představila třeba i dokumentární audioseriály.

Iva BrejlováIva Brejlová

audioteka1

Foto: Audioteka

Pavel Hurta, Veronika Baurová a Pavel Pěnkava z Audioteky

0Zobrazit komentáře

Tři a půl milionu hodin knižního textu k poslechu si loni Češi koupili na platformě Audioteka.cz. Firma v tuzemsku ročně utrží vyšší desítky milionů korun a dokázala navýšit obrat v porovnání s předchozím rokem o pětinu. Cílem Audioteky je ovšem dostat se rovnou na obrat sto milionů korun. A tuto částku hodlá pokořit už letos.

Jde o projekt s nejobjemnější audioknižní nabídkou na tuzemském trhu. V Audiotece se zaregistrovalo už půl milionu Čechů, pro něž společnost nastřádala přes sedm tisíc titulů, které si tu můžou nakoupit a poslechnout.

Jako ještě důležitější teď ale vidí, že si je můžou předplatit – tedy zajistit si přísun audia podobně, jako když si předplácejí Netflix. Místo koupě jednotlivých titulů si lidé pořídí neomezený poslech z klubové nabídky, do níž se teď řadí víc než tisícovka děl. Krok, ke kterému přistoupila loni, si firma pochvaluje.

Jen za uplynulý rok si lidé v rámci klubu poslechli už přes 22,5 milionu minut obsahu. A do souvislosti s předplatným dávají zástupci firmy významné zlepšení věrnosti nakupujících. „Výsledky za první rok ukazují, že i v případě audioknih jsou streamovací služby velmi oblíbené,“ uvádí.

Řádově vyšší sumy za vymazlené audioknihy

Kromě předplatného si však Audioteka pochvaluje celý loňský rok. Odrazila se od vlastního zpracování děl, které jí vyneslo třetinu tržeb, ale především od takzvaného superprodukčního zpracování. S tím začala na konci roku 2020, ve velkém ale tuto tvorbu zařadila do nabídky loni.

Jde o takové audioformáty, na které firma vynakládá řádově vyšší sumy. Zatímco u běžných děl vyjde tvorba jedné audioknihy na desítky tisíc korun, ta superprodukční lehce vystoupá na vysoké stovky tisíc. Zahrnuje totiž řadu známých interpretů, většinou herce či herečky, dále vlastní zvukový plán šitý na míru pro každé dílo, někdy třeba nahrávku živé hudby či další doprovod.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Je to jako poslouchat film určený čistě pro audiopodobu. Jen vizuální stránka zůstává na posluchači,“ vysvětloval pro CzechCrunch při představování projektu ředitel strategického obsahu Audioteky Pavel Hurta. Firma tehdy uvedla, že počítá s tím, že náklady se jí vrátí: snaha i peníze měly přivést k poslouchání audioknih i dalšího obsahu široké publikum. To teď s výsledky za minulý rok potvrzuje.

„Přinášejí intenzivnější zážitek z poslechu a oslovují širší publikum. Pro mnohé se stávají branou do světa audioknih. Naše zkušenost za globální Audioteku ukazuje, že až 37 procent nových uživatelů začíná právě poslechem některého ze superprodukčních děl,“ říká Arkadiusz Seidler, CEO globální Audioteky a jeden ze dvou jednatelů společnosti Audioteka.cz.

Loni firma představila i další formáty, jako je audioshow nebo dokumentární audioseriál. Novou cestou na trhu podle ní má být kratší obsah. „Seriály a obecně příběhy rozčleněné do dílů o délce zhruba 30 až 40 minut jsou v současnosti audioknižním celosvětovým trendem. Tato forma posluchače láká, a tak ji uplatňujeme napříč žánry,“ dodává Seidler.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Čeští vývojáři digitalizují ropný trh. Monitorují vrtné plošiny i větrné farmy na severu Evropy

Norská společnost Esgian má data o všech pobřežních vrtných plošinách na světě. Zpracovává je pro ni pražské studio WDF.

ropaStory

Foto: Askjell Nicolas Raudoy

Norský Esgian a české WDF monitoruje ropné vrty i větrné farmy

0Zobrazit komentáře

Plánovaný přechod Evropské unie k alternativním zdrojům fosilních paliv nabral na obrátkách v souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu. Zefektivnit energetickou tranzici se snaží i norský Esgian spolu se svým českým softwarovým partnerem WDF. Esgian disponuje daty o všech sedmi stech pobřežních vrtných plošinách na světě i o rychle rostoucích větrných elektrárnách na moři. A právě tyto údaje pro norskou firmu zpracovává tým pražské společnosti.

České studio WDF se zaměřuje hlavně na zahraniční projekty. Společně se svým největším klientem, kterým je Esgian, vytvořili pražští vývojáři platformu, která je schopná analyzovat data trhu s ropnými plošinami a určovat hodnotu aktiv ropných společností.

„Pracujeme s rozsáhlou databází, kde mohou uživatelé – ropné společnosti, majitelé ropných zařízení nebo jejich správci – aktualizovat či přidávat data o trhu, filtrovat je a třídit, zobrazovat nebo upravovat kontrakty či specifikace ropných zařízení,“ popisuje produkt šéf WDF Vojtěch Strnad.

1920×1280-2

Foto: WDF

Vojtěch Strnad vlastní čtvrtinový podíl v pražské agentuře WDF

Největší výzvou byl pro jeho tým prý rozsah logiky výpočtu energetické náročnosti činnosti vrtných plošin. Do výpočtů totiž vstupuje řada faktorů jako geografická poloha, hloubka či vybavení vrtu. „Energie spotřebovaná na samotné vrtání je ovlivněna jednotlivými sekcemi. K energii z vrtání pak přičítáme energii spotřebovanou na provoz dalších zařízení na plošině,“ doplňuje Strnad.

Platformu pro norský Esgian dnes považuje za vysoce sofistikovaný systém, který na začátku vývoje představoval spoustu otazníků. „Jen samotné pochopení celé logiky a její přetavení do softwarové aplikace bylo docela oříšek. Problém byl nicméně taky v náročnosti a výkonu serveru, aby zvládl takové výpočty provádět,“ upozorňuje projektový manažer WDF Jan Dvořák.

Výsledná aplikace nevypočítává pouze reálnou spotřebu pro každý den podle skutečné činnosti, ale umí také predikovat množství potřebné energie podle nastavení zakázky. Kvůli komplexnosti mohou výpočty trvat klidně i několik minut.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Významnou součástí platformy je také měření dopadů přímořských zdrojů energie na životní prostředí. „Kvůli směru, kterým se naše planeta ubírá, veškerá data rozšiřujeme i o měření CO₂ a o návrhy, jakým způsobem mohou jednotlivé vrtné plošiny své CO₂ snížit. Práci s daty rozšiřujeme i na navázanou lodní přepravu a její emise,“ prozrazuje Strnad.

U lodí využívá WDF celosvětový systém, ve kterém plavidla zaznamenávají svá data v rozmezí minut. Na projektu pro Esgian pracuje z Prahy osm vývojářů z pětadvacetičlenného týmu.

Nejen ropa, ale i energie z větru

Norský Esgian a pražské WDF spojuje jméno Američana Davida Cartera Shinna, který si díky několikaleté spolupráci se Strnadovým týmem koupil ve studiu menší podíl. Esgian, kde Shinn působí jako viceprezident digitálního rozvoje, má dnes široké portfolio klientů. „Řada z nich jsou finanční instituce, které tlačí na majitele vrtů, aby stáhli emise, jinak nedostanou peníze. Klienty jsou i ropné společnosti a vlastníci vrtných zařízení, kteří musí investorům reportovat, kolik emisí produkují,“ objasňuje Shinn fungování Esgianu.

Těžba ropy přitom rozhodně nepatří mezi čisté operace a podle Shinna se odvětví moc dynamicky nevyvíjí. „Norsko podniká kroky k tomu, stát se na plošinách čistější, a daří se mu to, pořád to ale nestačí,“ říká muž, podle kterého je potřeba redukovat množství paliv spálených na vrtech při těžbě a instalovat technologie, které mohou zachytit emise či nahradit dieselové generátory za elektrickou energii.

strnad

Foto: WDF

Šéf WDF Vojtěch Strnad alokoval pro Esgian osmičlenný tým

Podle Shinna nás nyní čeká období energetické tranzice spojené s vymaněním se ze závislosti na Rusku. To však nenastane ze dne na den. „Ceny budou pořád velmi volatilní. Kdybychom nebyli tak závislí, nemuseli bychom se strachovat,“ říká Shinn.

I proto Esgian spolupracuje rovněž na vývoji modulů pro pobřežní větrné elektrárny, které se za posledních patnáct let výrazně rozšířily. Lídrem je Velká Británie, následuje Dánsko, Nizozemsko a Německo. Pobřežní větrné farmy ale rostou i v Číně či Japonsku a začíná s nimi také třeba Brazílie. Řada z těchto zemí chce mít z větru o 300 procent více energie do roku 2030.

Třiačtyřicetiletý Shinn nicméně připomíná, že zatím nikdo nevyčíslil, jak velké znečištění představuje obrovské turbíny vyrobit a na moři nainstalovat. „Všichni si myslí, že je to čistá energie. Většinou tomu tak je, když je zařízení v provozu, ale stavba větrné farmy s sebou nese velké množství emisí. Nicméně je to extrémně zajímavé odvětví,“ uzavírá Shinn.

Každou neděli vám naservírujeme nejdůležitější zprávy týdne.

Newsletter Weekly | Poslední vydání