Hledání slabých míst rakovinných buněk, elektřina ze slunce i v noci, lepší oči pro roboty a řada dalších objevů. Právě tyto počiny byly oceněny v rámci letošních Cen Neuron, které jsou udělovány nejlepším vědkyním a vědcům z České republiky, kteří svými objevy nebo dlouhodobou prací zásadně přispěli k rozvoji vědy, posílili jméno Česka ve světě a jsou vzorem a inspirací pro ostatní. Ocenění si odneslo celkem sedm nadějných vědeckých talentů a hned čtyřikrát to byly vědkyně, což je zatím nejvíce v historii Cen Neuron. Nejvyšší cenu pak získal František Švec, který svou celoživotní prací obohatil světový výzkum v oboru chemie.

„Existuje určitý druh lidí, kteří hledají cestu, kterou jiní nevidí, a odpovědi, které fungují. Právě tyto osobnosti – špičkové vědce a vědkyně každoročně oceňujeme prestižní Cenou Neuron, díky které se může široká veřejnost seznámit s výsledky jejich výzkumu a přínosem pro lidstvo. Toto ocenění je motivací na jejich cestě, potvrzením, že dělají špičkovou práci a inspirují mladou generaci,“ říká Monika Vondráková, spoluzakladatelka a ředitelka Nadace Neuron. Ocenění se uděluje každoročně od roku 2010.

V letošním ročníku si Cenu Neuron přišlo převzít celkem osm laureátů, kteří vedle sošky z dílny české sklářské firmy Lasvit získali také finanční prémii od mecenášů Nadace Neuron. Mezi ně patří Dalibor Dědek, Eduard Kučera, Josef Průša či Jaroslav Řasa a řada dalších. Díky nim si nadějní vědci odnášejí po 500 tisících korun a hlavní Cena Neuron 2023 obsahuje prémii ve výši 1,5 milionu korun. Celkem byli čeští vědci podpořeni částkou pěti milionů korun. Peníze mohou laureáti využít pro vědecké i osobní účely. Na jejich výběru se podílí Rada Neuron složená z tuzemských i mezinárodních vědeckých špiček.

Foto: Nadace Neuron

Chemik a profesor František Švec s Cenou Neuron 2023

Nejvyšší ocenění v podobě Ceny Neuron 2023 za celoživotní přínos vědě získal český chemik a profesor František Švec. Jeho přelomový vynález proměnil celosvětovou chemickou analýzu. Mezinárodní renomé získal díky vynálezu porézních polymerů ve formě monolitů, což jsou materiály, které nalezly široké uplatnění v celosvětovém měřítku zejména v oblasti separačních technik. Jeho výzkum ho přivedl k vývoji zcela nového formátu pokročilých polymerních materiálů, které kombinují velké propustné póry pro snadný přenos hmoty a malé póry pro interakce důležité například v separacích.

Neméně zajímavý je i celý životní příběh Františka Švece, který organizátoři Cen Neuron označují za ztělesnění amerického vědeckého snu. Ve svých padesáti letech se totiž uznávaný chemik rozhodl zcela změnit svůj život a využít nabídky zaměstnání na Cornellově univerzitě ve Spojených státech. Později získal profesuru na prestižní Kalifornské univerzitě v Berkeley a po třiceti letech v USA se vrátil zpátky do Čech. Jeho vynález má nespočet praktických využití, třeba při kontrole znečištění vody nebo při výrobě léků či vakcín.

Cenu Neuron za propojení vědy a byznysu, které spočívá v transferu vědeckého patentu do komerčního světa, získal spin-off Lipidica v čele s profesorem Michalem Holčapkem a jeho nápadem, jak z jedné kapky krve detekovat rakovinu slinivky. Holčapkův výzkumný tým, v němž působí mimo jiné Ondřej Peterka a Zdeněk Jirsa, získal v roce 2013 podporu na výzkum lipidů v diagnostice rakoviny a později byla ve spolupráci se společností FONS JK Group a Univerzitou Pardubice vytvořena spin-off firma Lipidica, jejíž inovativní metoda může mít v budoucnu využití také u dalších typů nádorů. S touto udělenou cenou se nepojí žádná finanční odměna. Holčapek za objev získal nedávno i cenu Rudolfa Lukeše.

Sedm mladých vědců a vedkyň si odneslo Cenu Neuron pro nadějné vědce. Mezi letošními laureáty je přední expertka na nádorovou biologii Kateřina Rohlenová, která se věnuje průlomovému výzkumu metabolické komunikace mezi zdravými a rakovinnými buňkami. Jejím cílem je identifikovat „Achillovy paty“ rakovinových buněk a umožnit tak vývoj inovativních terapeutických přístupů. Ocenění převzaly také tři další ženy, díky čemuž mají vědkyně v rámci jednoho ročníku Cen Neuron dosud největší zastoupení.

Foto: Nadace Neuron

Ceny Neuron pro nadějné vědce získali Martin Kozák, Lenka Slavíková či Sylvie Graf

Zuzana Kúkelová se jako expertka v oblasti počítačového vidění snaží najít efektivní způsoby, jak řešit složité matematické rovnice, které pomáhají robotům a počítačům lépe „vidět“. Matematička Lenka Slavíková se specializuje na funkcionální analýzu, což je matematická disciplína studující lineární prostory, obvykle nekonečné dimenze, a zobrazení mezi nimi. Díky ní se nacházejí aplikace na řadu problémů jak čistě matematických, tak i souvisejících problémů fyziky, biologie nebo ekonomie.

Mezinárodní psycholožka Silvie Graf zase studuje vztahy mezi lidmi, kteří patří do různých společenských skupin, a zkoumá možnosti ovlivňování předsudků a diskriminace prostřednictvím vzájemného kontaktu lidí ze znepřátelených stran. Její práce si klade za cíl pomáhat při zlepšování vztahů mezi různými společenskými skupinami a snižovat napětí v postkonfliktních společnostech.

Cenu Neuron pro nadějné vědce si odnesl také jeden z nejvýraznějších představitelů nastupující generace chemiků Tomáš Slanina, který originálním způsobem řeší, jak vyrobit, uložit a uvolnit sluneční elektrickou energii. Jeho výzkumný projekt Solbatt se zaměřuje na studium ukládání energie elektronů do chemických vazeb a vývoj molekulárních solárních baterií. Oceněni byli rovněž nadějný biolog Martin Schwarzer, který se ve své vědecké práci zaměřil na vliv bakterií na růst mláďat savců, a Martin Kozák, který zkoumá rychlé pohyby elektronů a optické jevy v pevných látkách a hledá cestu, jak pomocí mikroskopů natáčet videa pohybu elektronů.