Češi ve vědě bodují. Ceny Neuron získali nadějní badatelé, kteří řeší rakovinu i solární baterie

Tu nejvyšší Cenu Neuron 2023 si odnesl chemik František Švec. Jeho životní příběh je ztělesněním amerického vědeckého snu a velkého úspěchu.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

neuron2023

Foto: Nadace Neuron

Ceny Neuron pro nadějné vědce získali Tomáš Slanina, Kateřina Rohlenová či Zuzana Kúkelová

0Zobrazit komentáře

Hledání slabých míst rakovinných buněk, elektřina ze slunce i v noci, lepší oči pro roboty a řada dalších objevů. Právě tyto počiny byly oceněny v rámci letošních Cen Neuron, které jsou udělovány nejlepším vědkyním a vědcům z České republiky, kteří svými objevy nebo dlouhodobou prací zásadně přispěli k rozvoji vědy, posílili jméno Česka ve světě a jsou vzorem a inspirací pro ostatní. Ocenění si odneslo celkem sedm nadějných vědeckých talentů a hned čtyřikrát to byly vědkyně, což je zatím nejvíce v historii Cen Neuron. Nejvyšší cenu pak získal František Švec, který svou celoživotní prací obohatil světový výzkum v oboru chemie.

„Existuje určitý druh lidí, kteří hledají cestu, kterou jiní nevidí, a odpovědi, které fungují. Právě tyto osobnosti – špičkové vědce a vědkyně každoročně oceňujeme prestižní Cenou Neuron, díky které se může široká veřejnost seznámit s výsledky jejich výzkumu a přínosem pro lidstvo. Toto ocenění je motivací na jejich cestě, potvrzením, že dělají špičkovou práci a inspirují mladou generaci,“ říká Monika Vondráková, spoluzakladatelka a ředitelka Nadace Neuron. Ocenění se uděluje každoročně od roku 2010.

V letošním ročníku si Cenu Neuron přišlo převzít celkem osm laureátů, kteří vedle sošky z dílny české sklářské firmy Lasvit získali také finanční prémii od mecenášů Nadace Neuron. Mezi ně patří Dalibor Dědek, Eduard Kučera, Josef Průša či Jaroslav Řasa a řada dalších. Díky nim si nadějní vědci odnášejí po 500 tisících korun a hlavní Cena Neuron 2023 obsahuje prémii ve výši 1,5 milionu korun. Celkem byli čeští vědci podpořeni částkou pěti milionů korun. Peníze mohou laureáti využít pro vědecké i osobní účely. Na jejich výběru se podílí Rada Neuron složená z tuzemských i mezinárodních vědeckých špiček.

frantisek-svec

Foto: Nadace Neuron

Chemik a profesor František Švec s Cenou Neuron 2023

Nejvyšší ocenění v podobě Ceny Neuron 2023 za celoživotní přínos vědě získal český chemik a profesor František Švec. Jeho přelomový vynález proměnil celosvětovou chemickou analýzu. Mezinárodní renomé získal díky vynálezu porézních polymerů ve formě monolitů, což jsou materiály, které nalezly široké uplatnění v celosvětovém měřítku zejména v oblasti separačních technik. Jeho výzkum ho přivedl k vývoji zcela nového formátu pokročilých polymerních materiálů, které kombinují velké propustné póry pro snadný přenos hmoty a malé póry pro interakce důležité například v separacích.

Neméně zajímavý je i celý životní příběh Františka Švece, který organizátoři Cen Neuron označují za ztělesnění amerického vědeckého snu. Ve svých padesáti letech se totiž uznávaný chemik rozhodl zcela změnit svůj život a využít nabídky zaměstnání na Cornellově univerzitě ve Spojených státech. Později získal profesuru na prestižní Kalifornské univerzitě v Berkeley a po třiceti letech v USA se vrátil zpátky do Čech. Jeho vynález má nespočet praktických využití, třeba při kontrole znečištění vody nebo při výrobě léků či vakcín.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Cenu Neuron za propojení vědy a byznysu, které spočívá v transferu vědeckého patentu do komerčního světa, získal spin-off Lipidica v čele s profesorem Michalem Holčapkem a jeho nápadem, jak z jedné kapky krve detekovat rakovinu slinivky. Holčapkův výzkumný tým, v němž působí mimo jiné Ondřej Peterka a Zdeněk Jirsa, získal v roce 2013 podporu na výzkum lipidů v diagnostice rakoviny a později byla ve spolupráci se společností FONS JK Group a Univerzitou Pardubice vytvořena spin-off firma Lipidica, jejíž inovativní metoda může mít v budoucnu využití také u dalších typů nádorů. S touto udělenou cenou se nepojí žádná finanční odměna. Holčapek za objev získal nedávno i cenu Rudolfa Lukeše.

Sedm mladých vědců a vedkyň si odneslo Cenu Neuron pro nadějné vědce. Mezi letošními laureáty je přední expertka na nádorovou biologii Kateřina Rohlenová, která se věnuje průlomovému výzkumu metabolické komunikace mezi zdravými a rakovinnými buňkami. Jejím cílem je identifikovat „Achillovy paty“ rakovinových buněk a umožnit tak vývoj inovativních terapeutických přístupů. Ocenění převzaly také tři další ženy, díky čemuž mají vědkyně v rámci jednoho ročníku Cen Neuron dosud největší zastoupení.

neuron2023a

Foto: Nadace Neuron

Ceny Neuron pro nadějné vědce získali Martin Kozák, Lenka Slavíková či Sylvie Graf

Zuzana Kúkelová se jako expertka v oblasti počítačového vidění snaží najít efektivní způsoby, jak řešit složité matematické rovnice, které pomáhají robotům a počítačům lépe „vidět“. Matematička Lenka Slavíková se specializuje na funkcionální analýzu, což je matematická disciplína studující lineární prostory, obvykle nekonečné dimenze, a zobrazení mezi nimi. Díky ní se nacházejí aplikace na řadu problémů jak čistě matematických, tak i souvisejících problémů fyziky, biologie nebo ekonomie.

Mezinárodní psycholožka Silvie Graf zase studuje vztahy mezi lidmi, kteří patří do různých společenských skupin, a zkoumá možnosti ovlivňování předsudků a diskriminace prostřednictvím vzájemného kontaktu lidí ze znepřátelených stran. Její práce si klade za cíl pomáhat při zlepšování vztahů mezi různými společenskými skupinami a snižovat napětí v postkonfliktních společnostech.

Cenu Neuron pro nadějné vědce si odnesl také jeden z nejvýraznějších představitelů nastupující generace chemiků Tomáš Slanina, který originálním způsobem řeší, jak vyrobit, uložit a uvolnit sluneční elektrickou energii. Jeho výzkumný projekt Solbatt se zaměřuje na studium ukládání energie elektronů do chemických vazeb a vývoj molekulárních solárních baterií. Oceněni byli rovněž nadějný biolog Martin Schwarzer, který se ve své vědecké práci zaměřil na vliv bakterií na růst mláďat savců, a Martin Kozák, který zkoumá rychlé pohyby elektronů a optické jevy v pevných látkách a hledá cestu, jak pomocí mikroskopů natáčet videa pohybu elektronů.

Vesmírné bubliny jako plán B. Do Prahy míří vědec MIT pracující na unikátním projektu záchrany planety

Když současné snahy o zvrácení klimatických změn nebudou stačit, je tu plán B, který počítá s rozptylováním slunečních paprsků pomocí bublin ve vesmíru.

space-bubbles2

Foto: MIT

Projekt Space Bubbles pracuje s koncepcí bublinového štítu, který by měl rozptylovat sluneční paprsky

0Zobrazit komentáře

Je klimatická změna na naší planetě nevyhnutelná? Tuto otázku si klade i obor geoinženýrství, který se snaží prostřednictvím vědeckých poznatků a jejich aplikací pozitivně ovlivňovat stav naší planety. O geoinženýrství se často hovoří právě ve spojitosti se snahou změnit klimatické podmínky panující na naší planetě k lepšímu. Jedním z lidí, kteří se tímto oborem zabývají, je i Umberto Fugiglando. Vědec působící na prestižní americké MIT příští týden vystoupí v Praze v rámci Týdne inovací, jehož je CzechCrunch mediálním partnerem. Fugiglando přiblíží unikátní projekt vesmírných bublin, které představují jednu z nadějí lidstva na zažehnání katastrofických scénářů o planetě plné pouští a spalujícího klimatu.

Práce geoinženýrů se sice pohybuje v hypotetických úrovních, jsou to však oni, kdo črtá základní obrysy možných technologií budoucnosti, které by mohly chránit planetu před silou slunečních paprsků, jež ji stále více zahřívají. Vědci toho chtějí dosáhnout odrážením paprsků pryč od povrchu Země ještě předtím, než na něj dopadnou. A to rozstřikováním aerosolu ve stratosféře, ovlivňováním oblačnosti či využitím nejrůznějších zrcadlových zařízení.

Odrazit sílu slunce pomocí zrcadla je myšlenka, která se zrodila již v minulém století a nyní na ni navazují vědci z laboratoře Senseable City Laboratory fungující pod katedrou urbanistických studií a plánování na MIT.  Fugiglando a jeho kolegové hledají v rámci projektu Space Bubbles možnosti, jak v místě L1 Lagrangeova bodu, tedy místě, kde se vzájemně ruší gravitační síly Slunce a Země, instalovat soustavu bublin z tenkovrstvého materiálu, které by ve vesmíru vytvořily „zrcadlo“ o rozloze Brazílie.

Jedná se o variaci na klasickou myšlenku slunečního štítu, kdy by bubliny odrážely část slunečního svitu. Na rozdíl od jiných projektů podobného charakteru by však vesmírné bubliny neměly představovat riziko zásahu do zemské biosféry, neměly by tedy přinášet negativní vedlejší účinky a nezvratné změny.

umberto

Foto: Týden inovací

Umberto Fugiglando, vědec MIT, který se podílí na projektu Space Bubbles

Vytvořená bublina by měla odrážet přibližně 1,8 % slunečního záření dopadajícího na naši planetu, což by mělo dle výpočtů vědců stačit na zvrácení devastujícího účinku globálního oteplování. Předchozí podobné projekty počítaly s tím, že by se o odrážení paprsků postaraly nejrůznější folie vyzvednuté do kosmu. Ukázalo se však, že jejich transport a rozkládání by byly velmi problematické. Proto bylo nutné najít jiné řešení.

Samotné bubliny by měly být vyrobeny z tenkých vrstev taveného křemíku či iontové kapaliny, tedy tekuté soli, vyztužené grafenem (jedná se o supertenkou formu uhlíku – pozn. red.). Tyto materiály by měly být dopravovány přímo do vesmíru a teprve v něm by z nich měly být nafukovány bubliny. Tento postup by měl celý proces usnadnit a také přispět ke snižování nákladů. Výrobu bublin by měla mít na starosti jednotka, které je nafoukne, bubliny se rychle zmrazí a vyšlou na místo určení.

space-bubbles3

Foto: MIT

Štít bude tvořen množstvím bublin vyráběných přímo v kosmu

Použitý materiál by měl navíc přispět i ke snadné údržbě a mít podstatně menší dopad na znečištění kosmického prostoru. Navíc by měl umožnit velmi snadnou destrukci bublin, díky čemuž by mělo být možné bublinové řešení z kosmu snadno odstranit, pokud by již nebylo potřeba.

Tým na MIT již provedl experiment simulující nafouknutí bublin v kosmickém prostředí a nyní hledá podporu pro další laboratorní experimenty a analýzy. Podobné projekty totiž nenacházejí podporu od všech, některé hlasy upozorňují, že mohou podkopávat snahu ovlivňovat klimatické změny přímo na Zemi. Příkladem může být menší snaha využívat udržitelnější zdroje energie, než jsou fosilní paliva.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Samotní vědci z MIT však jasně avizují, že jejich bublinový projekt by měl být pouze doplňkem ostatních aktivit vedoucích k omezení globálního oteplování. A například OSN prohlásilo, že projekty geoinženýrství vnímá jako nezbytný plán B, který bude lidstvo potřebovat v momentě, kdy se mu nepodaří efektivně krotit růst teplot na Zemi.

Okolo celého projektu vesmírných bublin stále koluje celá řada otázek, na které prozatím neznají odpověď ani sami vědci z MIT, na všechny ostatní vám však rád Umberto Fugiglando odpoví příští úterý v prostorách Kampusu ČSOB v pražských Radlicích. Právě zde proběhne Týden inovací, který kromě projektu vesmírných bublin nabídne desítky dalších zajímavých přednášek a seminářů.