Do čeho investují, jaká byla jejich první práce, kam si rádi zajdou na dobré jídlo či jaký největší fuck-up ve své kariéře zažili? Na toto a mnohem více se v rámci formátu Karlínských 20 ptáme zajímavých osobností nejen českého byznysu. Sled otázek a odpovědí přibližuje ty, o kterých se u nás můžete běžně dočíst, v netradičním světle a dává nahlédnout pod pokličku jejich kariérních úspěchů. Proč Karlínských? Protože právě v této čtvrti, kde sídlíme i my, se často řeší otázky, které jinde v Praze nepadnou.

Tentokrát na Karlínských 20 odpovídá známý český novinář Jindřich Šídlo, který nedá dopustit na červené conversky a českou politiku. Co má společného s filmem Stalingrad a co si myslí o hudbě vzniklé po roce 1997?

***

V kolik chodíte spát a kolik toho průměrně naspíte?
Většinou po jedenácté, abych ještě něco viděl na Netflixu, druhý den se snažím zjistit, kam jsem to dokoukal a co si ještě pamatuju… Vstávám v půl sedmé, bohužel často i o víkendu, kdy bych mohl spát. V průměru šest až sedm hodin by to být mohlo.

Jakou aplikaci v telefonu otevíráte ihned po probuzení?
To, co kdysi býval starý dobrý Twitter.

Na jakém přístroji během dne pracujete nejčastěji a jaké nástroje v něm používáte nejvíc?
Na notebooku. Nejčastěji asi Safari, mail, TextEdit a sdílené soubory. Nebo možná na mobilu, teď si uvědomuju. Stala se z něj moje kancelář.

Jaký outfit nosíte ve většině případů a máte oblíbený model tenisek?
Džíny, triko, sako/svetr. A samozřejmě conversky. Červené.

Pět věcí, které nikdy nesmějí chybět ve vašem batohu?
Nabíječky (tři až čtyři.) Prášky – nejdůležitější. iPad. Liquid. Notebook.

Máte nějaký vychytaný osobní lifehack, o který byste se chtěl podělit?
Nemám, ale rád si nechám poradit.

Jmenujte jednu knihu a jeden film/seriál, které byste doporučil všem.
Art Spiegelman: Maus. Je naprosto jedinečná, spojení komiksu a holokaustu, vztahu otce a syna je neuvěřitelně silné. Seriál Sunderland ‚Til I Die – opravdové sociální drama přecházející do tragédie o postbrexitovské Anglii a samozřejmě fotbale.

Jakou hudbu si pustíte pro uklidnění? A která vás naopak nakopne?
Kupodivu mě uklidňuje Nick Cave a pak Pixies. A nakopávají Faith No More a Nine Inch Nails, beru si je nejčastěji na brusle. Po roce 1997 už vzniklo málo muziky, co má smysl.

Kam vyrazit na nejlepší dovolenou?
Ke Znojmu. A pak na chvíli do Londýna.

Jakou hi-tech novinku chcete mít doma v obýváku, ale ještě ji tam nemáte?
Hodně teď uvažuju, že nám koupím nový toastovač.

Jaký vůz parkujete ve své garáži?
Škodu Octavia.

Kam si rád zajdete na dobré jídlo?
Cà phê v Holešovicích, Big Smokers tamtéž, v poslední době ale chodíme nejradši s dcerou do Snack Time Pizza na Ortenově náměstí na pravou pouliční pizzu. Na Andělu mám nejradši bistro Le Camille a mexickou Chile y Limón, Paprika už odtud bohužel zmizela.

Jak jste si vydělal první peníze?
Roznášel jsem v Turnově sobotní noviny. Byl rok 1986 a za směnu jsem dostal 36 korun.

Co byla ta vůbec nejpodivnější práce, za kterou jste dostal zaplaceno?
Hrál jsem ve filmu Stalingrad německého válečného zajatce. Bylo to v roce 1991, točilo se v kladenských hutích, které nikdo nemusel ani upravovat, aby skutečně vypadaly jako Stalingrad v roce 1943.

Co byste dnes poradil svému mladšímu já?
Dělej to jako já. A nekuř.

Investujete?
Mám dojem, že nejvíc investuju do dětí a splátek hypotéky. Žádné větší akce. Kryptoměn se bojím.

Nejlepší byznysová rada, jakou jste kdy dostal?
Přikázání „miluj bližního svého jako sebe sama“ nelze aplikovat v obchodním styku.

Jaký největší fail vás potkal v profesní kariéře, na který nyní vzpomínáte s úsměvem?
Asi mé první dva tři roky v Respektu. Byl jsem mimořádně sebevědomý a stejně tak i nezkušený a neschopný. Divím se, že mě nevyhodili. Vzpomínám na to ale dneska rád, všechno, co umím, jsem se naučil tam.

Vaše nejlepší kariérní rozhodnutí?
Vždycky, když jsem změnil zaměstnání. Což bylo šestkrát za 31 let. A vždycky mě to někam posunulo profesně nebo pomohlo lidsky.

Kdo v Česku vás inspiruje?
Česká politika a její aktéři. Je to neutuchající pramen inspirace pro moji práci ve všech žánrech, kterým se věnuju.