Nová evropská směrnice o autorském právu a jednotném digitálním trhu už několik měsíců vzbuzuje vášně v internetovém prostředí. Odpor se však doposud spíše míjel účinkem, záležitost v Evropském parlamentu mezitím postoupila legislativním procesem a blíží se tak termín, kdy by mohly být schváleny mimo jiné články 11 a 13, považované za nejproblematičtější části směrnice. Pro razantní krok se tak rozhodli editoři české Wikipedie a na jeden celý den vypli jeho českou jazykovou mutaci.

Podle plánované reformy budou weby a sociální sítě potřebovat licenci na autorsky chráněná díla, která na ně uživatelé nahrají. Jinými slovy, na provozovatele webů, jako je Facebook či Google, padá odpovědnost za případné vymáhání autorských práv na veškerý uživatelský obsah. Ze strany uživatelů tak panuje obava, že místo toho, aby se provozovatelé vystavovali pokutám, raději obsah nebudou vůbec zobrazovat, respektive budou citovat jen „velmi krátké úryvky“, což směrnice povoluje. Co přesně ale jsou „krátké úryvky“ zač, nikdo nevysvětlil.

Právě na to by měl protest Wikipedie upozornit. Pro Wikipedii konkrétně by podle předsedy spolku Wikimedia Česká Republika Vojtěcha Dostála mohl být problém, že by nemohla volně citovat ze stránek nebo zpravodajských webů. Bez licence by mohly citovat již zmíněné „velmi krátké úryvky“. Podle Dostála by zavedení normy ve výsledku mohlo znamenat omezení svobody na internetu. Méně informací se dostane na síť, méně jich bude dostupných i editorům Wikipedie.

Aktuální podoba české Wikipedie se sdělením

Protestu předcházela na české Wikipedii velká diskuze českých editorů, kteří se na formě protestu vypnutím, neboli tzv. blackoutem, ve velké většině shodli. Kromě úplného vypnutí ve čtvrtek, tedy dnes, po dobu několika následujících týdnů uvidí uživatelé na Wikipedii také bannery odkazující na článek o směrnici. Ve hře bylo hned několik variant protestu, například jen v podobě informačního banneru. Někteří editoři však odmítli protest úplně s tím, že nechtějí, aby se Wikipedie stala účastníkem politického sporu, či proto, že jim není jasné, jaké přesné důsledky by schválení směrnice mělo přímo na Wikipedii.

Účelem směrnice pod číslem 2016/0280 je ustanovit jednotné autorské právo pro celou Evropskou unii a nastavit její parametry tak, aby reagovala na dobu, kdy je velká část děl tvořena a šířena po internetu. Zmíněný článek 11 hovoří mimo jiné o takzvané link tax. Její zavedení by ve výsledku znamenalo že například Facebook by měl platit malou daň zpravodajským webům, na jejichž stránky odkazují facebookové příspěvky. Problém je v nedotaženosti celé normy – není jasné, co přesně právní předpis myslí pod zpravodajským webem, ani jak vysoká by se měla daň platit a komu ji odvádět.

Hrozba pokut pro malé firmy

Článek 13 ve zkratce předpokládá, že veškerý obsah, který chtějí uživatelé nahrát na sociální sítě, by před uveřejněním musel projít filtrem na obsah chráněný autorskými právy. Takový systém již má například YouTube, avšak jeho přesnost není stoprocentní a nerozpozná například satiru, na níž se směrnice nevztahuje. Pakliže by ale tomuto systému nějaký obsah proklouzl, vlastníci autorských práv by přímo mohli soudit sociální sítě.

Ve výsledku by to znamenalo, že firmy, které si nemohou dovolit vyvinout systém na detekci autorsky chráněného obsahu, by mohly ze strachu před pokutami ukončit provoz, stejně tak se však jedná o problém internetových gigantů, kteří nedokáží zachytit všechna porušení. Zpětně by tak museli mazat parodie, memy, karaoke nebo recenze filmů a her.

Evropský parlament bude o reformě autorského práva hlasovat na přelomu března a dubna a pokud bude schválena, členské státy EU budou povinny na základě nové směrnice přijmout prováděcí zákony. Již v minulosti stejný krok jako česká Wikipedie učinila italská jazyková mutace, ve čtvrtek 21. 3. se ze stejného důvodu vypne i německá verze otevřené encyklopedie.