Do vinohradské kavárny přichází Ladislav Olšbauer s párminutovým zpožděním a zdráhá se na pozdrav podat pravici – má ji totiž od šmíru. „Po cestě mi spadl řetěz a musel jsem ho nasadit,“ usmívá se a v levé ruce drží skládačku Brompton. Britská legenda městské cyklistiky, kterou milují i bankéři v londýnském City, je jeho vášní. Kola, která se během pár vteřin dají složit do velikosti kabely na laptop, dokonce s jednou ze svých společností Circu nabízí jiným firmám jako zaměstnanecký benefit či jako způsob, jak podpořit udržitelné cestování v ulicích.

Právě udržitelnost je něco, co Olšbauera hodně zajímá. Možná i proto, že byznysově vyrostl v oboru, který nemá v tomto směru nejlepší reputaci: ve FMCG, tedy prodeji rychloobrátkového zboží. V roce 1995 založil s partnerem společnost ZOK – System, která obchodním řetězcům dodává regály.

Z první řady tak sledoval rozvoj supermarketů v Česku, dnes jich je tady v přepočtu na hlavu nejvíc v Evropě. Mezi jeho klienty bylo Tesco, Carrefour či Albert a postupně z firmy vybudoval podnik s tržbami na úrovni tři čtvrtě miliardy. Po prodeji majority je už ale jen pasivním podílníkem, a tak se vrhnul na příbuzný obor, ovšem – s nadsázkou řečeno – s mnohem lepší karmou.

„Náš startup vyvíjí skládací a vratné stojany pro jednorázovou propagaci v prodejnách,“ říká Olšbauer nad croissantem a cappuccinem. Při práci se supermarkety a jejich dodavateli si totiž všiml, kolik papírů končí v popelnicích: „Sice míří na recyklaci, ale co si budeme povídat, recyklace papíru je hodně energeticky náročná. V kartonech je zároveň hodně chemikálií.“

Olšbauer nemluví o ledajakém papíru, nýbrž o tvrdých kartonových stojanech, které slouží k propagaci zboží v mimořádných akcích. Bývají celé obrandované značkami výrobků, které si z nich zákazníci berou. Zaměstnanci obchodů je pak sešlápnou a vyhodí, na klíč jim je do prodejen dodávají přímo výrobci typu Unilever, Procter & Gamble nebo Nestlé. A právě švýcarský potravinářský kolos nyní s Olšbauerovou firmou POSpooling testuje její vratné ocelové stojany.

„Chceme otevřít a zjednodušit cestu k využívání těchto stojanů všem dodavatelům z řad potravinářských a FMCG firem. Čím více dodavatelů bude stojany sdílet, tím bude nižší dopad na životní prostředí i nižší náklady,“ uvádí Lenka Soal, trade marketing manažerka Nestlé.

„Pilotně jsme to nasadili v supermarketech Penny, osvědčilo se to,“ popisuje zakladatel startupu, že spolupráce bude pokračovat a měla by se rozšířit na více obchodů. Stojany, které jeho firma vyvinula a které si zákazníci de facto pronajímají na určitou dobu, jsou vyrobené z kovových materiálů, dají se po skončení akce snadno složit a mají typizované rozměry, aby se daly dobře uchytit například na paletách.

U toho to ale prý nekončí: „Vyvíjíme ve spolupráci se Sony Displays i chytré stojany. Jednak by na nich nebyly papírové štítky s obrázky a jmény výrobků, ale digitální displeje. Jednak by tam mohla být i kamera, která by přizpůsobovala to, co se na displeji ukazuje, tomu, kdo před ním stojí.“ Tento koncept je podle Olšbauera teprve v relativně rané fázi, celkově už ale do startupu POSpooling poslal několik milionů korun.

„Ve hře je vstup strategického investora, uvidíme, jak se to vyvine,“ říká padesátiletý Olšbauer s tím, že vývoj a prototypování skládacích regálů trvaly zhruba rok a půl. V plánu je firmu posunout ale o pár kroků dál, aby nebyla jen tím, kdo klientům dodá vratné a skládací regály na mimořádné akce do supermarketů, ale aby spolu s tím zajišťovala i logistiku. Ta je totiž zatím v režii přepravních firem, na nichž jsou tak Olšbaeur a spol. závislí.

„Během těch let, co jsem v byznysu, mi došlo, jak moc se tam plýtvá. A tohle je cesta, jak aspoň částečně pomoct udržitelnosti. Cirkulární ekonomika, která minimalizuje odpad, mi dává čím dál větší smysl,“ loučí se Ladislav Olšbauer, rozkládá svůj Brompton a vyráží do vinohradských ulic.