České dráhy hlásí rekordní rok. Vydělaly téměř čtyři miliardy a výrazně zmodernizovaly vlaky

Po třech letech se do zisku vrátila také osobní doprava. České dráhy přilákaly přes 164 milionů zákazníků, mimo jiné na nové vlaky.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

ceskedrahy4

Foto: České dráhy

Vlak Českých drah

0Zobrazit komentáře

Svůj dosud nejvyšší zisk vygenerovala v loňském roce skupina České dráhy, která oznámila, že její konsolidovaný hospodářský výsledek před zdaněním dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) dosáhl v loňském roce 3,8 miliardy korun. Hospodaření se meziročně zvýšilo o významných 3,4 miliardy korun, na čemž se podílely všechny společnosti ze skupiny, do níž spadá osobní i nákladní doprava. Právě osobní doprava se do zisku vrátila po třech letech, když přilákala o několik milionů cestujících více než rok předtím.

„Loňský rok byl pro naši společnost obdobím mimořádných úspěchů a potvrdil správnost naší strategie. Roky 2020 až 2022 znamenaly pro podnikatelský sektor těžkou zkoušku, ale obstáli jsme a dosáhli téměř čtyřmiliardového zisku. Svůj podíl na tom mají všechny společnosti ve Skupině ČD. A co mne velmi těší, po třech letech se do zisku dostal také segment osobní dopravy, který provozují mateřské České dráhy. Do našich vlaků jsme přilákali více než 164 milionu zákazníků, kteří s námi najezdili přes osm miliard kilometrů,“ říká Michal Krapinec, předseda představenstva a generální ředitel Českých drah.

Samotný segment osobní dopravy v roce 2023 dosáhl výsledku před zdaněním ve výši 623 milionů korun, což představuje meziroční zlepšení o 751 milionů korun. Tím se osobní doprava dostala z červených čísel, za což může i skutečnost, že se v loňském roce vlaky Českých drah svezlo o 7,3 milionu cestujících více než rok předtím. Tržby od pasažérů se meziročně zvýšily dokonce o 1,3 miliardy korun.

Na růstu tržeb se vedle toho podílel také dlouhodobý trend prodlužování průměrné cestovní vzdálenosti a rostoucí zájem o mezinárodní a prémiové služby s vyšší výnosovostí, včetně třeba o desetinu vyššího počtu cestujících v 1. třídě. Aby České dráhy tento trend udržely, významně investují do modernizace svého vozidlového parku a také do úplně nových vlaků.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jen v loňském roce tímto směrem putovalo bezmála jedenáct miliard korun. Výsledkem je, že do provozu bylo nasazeno více než padesát nových nebo modernizovaných vozidel, ať už šlo o elektrické jednotky RegioPanter, motorové vozy RegioShuttle RS1, nebo lokomotivy Vectron.

V příštích deseti letech chtějí České dráhy investovat do nákupu nových vlaků zhruba 160 miliard korun. Už letos má dojít k dodávce více než stovky jednotek a lokomotiv – RegioPanterů, RegioFoxů, ComfortJetů i Vectronů. Nové soupravy doplní park Českých drah o více než dvaadvacet tisíc míst v klimatizovaných vlacích. Zároveň se zhruba o 900 rozšíří nabídka wi-fi sítí na palubě, které jsou k dispozici na více než čtyřech tisících spojů, z nichž téměř pět set je dálkových.

„Nové vlaky jsou pro nás zásadní a dá se říci, že to, co vyděláme, směřujeme právě do jejich nákupu. Jsou zárukou vyšší poptávky po našich službách a hlavní podíl na aktuálním zisku mají právě tržby od našich zákazníků. Těmi jsou jak cestující, tak objednatelé vlakové dopravy, tedy kraje a stát. I když byla část investičních výdajů financována cizími zdroji a došlo k mírnému nárůstu zadlužení, podíl dluhu k provoznímu zisku EBITDA naopak výrazně klesl. To je důkaz zdraví finanční politiky naší skupiny,“ doplňuje Michal Krapinec.

Hlavní podíl na historických výsledcích má zisk akciové společnosti České dráhy, který dosáhl téměř tří miliard korun. Zisková byla ale rovněž nákladní doprava v podobě ČD Cargo, které vytvořilo zisk před zdaněním ve výši 733 milionů korun. To představuje meziroční růst o 423 milionů korun. „Velmi úspěšně pokračujeme v dlouhodobé strategii expanze na zahraniční trhy, na kterých výkony ČD Cargo rostou o desítky procent,“ říká předseda představenstva ČD Cargo Tomáš Tóth. Rostl byznys v Rakousku i Německu a již tradičně se dařilo také polské a slovenské divizi.

Měl stamilionovou firmu, Češi kupovali z jeho regálů v supermarketech. Teď přišel s vratnými stojany

Ladislavu Olšbauerovi vadilo, kolik papírového odpadu vzniká v supermarketech. A protože má s byznysem zkušenosti, vyvinul stojan na speciální akce.

Luboš KrečLuboš Kreč

olsbauerStory

Foto: POSpooling

Ladislav Olšbauer se skládacím kolem

0Zobrazit komentáře

Do vinohradské kavárny přichází Ladislav Olšbauer s párminutovým zpožděním a zdráhá se na pozdrav podat pravici – má ji totiž od šmíru. „Po cestě mi spadl řetěz a musel jsem ho nasadit,“ usmívá se a v levé ruce drží skládačku Brompton. Britská legenda městské cyklistiky, kterou milují i bankéři v londýnském City, je jeho vášní. Kola, která se během pár vteřin dají složit do velikosti kabely na laptop, dokonce s jednou ze svých společností Circu nabízí jiným firmám jako zaměstnanecký benefit či jako způsob, jak podpořit udržitelné cestování v ulicích.

Právě udržitelnost je něco, co Olšbauera hodně zajímá. Možná i proto, že byznysově vyrostl v oboru, který nemá v tomto směru nejlepší reputaci: ve FMCG, tedy prodeji rychloobrátkového zboží. V roce 1995 založil s partnerem společnost ZOK – System, která obchodním řetězcům dodává regály.

Z první řady tak sledoval rozvoj supermarketů v Česku, dnes jich je tady v přepočtu na hlavu nejvíc v Evropě. Mezi jeho klienty bylo Tesco, Carrefour či Albert a postupně z firmy vybudoval podnik s tržbami na úrovni tři čtvrtě miliardy. Po prodeji majority je už ale jen pasivním podílníkem, a tak se vrhnul na příbuzný obor, ovšem – s nadsázkou řečeno – s mnohem lepší karmou.

„Náš startup vyvíjí skládací a vratné stojany pro jednorázovou propagaci v prodejnách,“ říká Olšbauer nad croissantem a cappuccinem. Při práci se supermarkety a jejich dodavateli si totiž všiml, kolik papírů končí v popelnicích: „Sice míří na recyklaci, ale co si budeme povídat, recyklace papíru je hodně energeticky náročná. V kartonech je zároveň hodně chemikálií.“

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Olšbauer nemluví o ledajakém papíru, nýbrž o tvrdých kartonových stojanech, které slouží k propagaci zboží v mimořádných akcích. Bývají celé obrandované značkami výrobků, které si z nich zákazníci berou. Zaměstnanci obchodů je pak sešlápnou a vyhodí, na klíč jim je do prodejen dodávají přímo výrobci typu Unilever, Procter & Gamble nebo Nestlé. A právě švýcarský potravinářský kolos nyní s Olšbauerovou firmou POSpooling testuje její vratné ocelové stojany.

„Chceme otevřít a zjednodušit cestu k využívání těchto stojanů všem dodavatelům z řad potravinářských a FMCG firem. Čím více dodavatelů bude stojany sdílet, tím bude nižší dopad na životní prostředí i nižší náklady,“ uvádí Lenka Soal, trade marketing manažerka Nestlé.

„Pilotně jsme to nasadili v supermarketech Penny, osvědčilo se to,“ popisuje zakladatel startupu, že spolupráce bude pokračovat a měla by se rozšířit na více obchodů. Stojany, které jeho firma vyvinula a které si zákazníci de facto pronajímají na určitou dobu, jsou vyrobené z kovových materiálů, dají se po skončení akce snadno složit a mají typizované rozměry, aby se daly dobře uchytit například na paletách.

stojany-1920-x-1280-px

Foto: POSpooling

Vratné stojany startupu POSpooling

U toho to ale prý nekončí: „Vyvíjíme ve spolupráci se Sony Displays i chytré stojany. Jednak by na nich nebyly papírové štítky s obrázky a jmény výrobků, ale digitální displeje. Jednak by tam mohla být i kamera, která by přizpůsobovala to, co se na displeji ukazuje, tomu, kdo před ním stojí.“ Tento koncept je podle Olšbauera teprve v relativně rané fázi, celkově už ale do startupu POSpooling poslal několik milionů korun.

zabza-mvp-jpg

Přečtěte si takéKomentář: Jak udělat z 10 tisíc přes 200 tisíc, navíc bez stresu?Jak udělat z 10 tisíc přes 200 tisíc a bez stresu? Nouzový fond pohání trpělivost a osmý div světa

„Ve hře je vstup strategického investora, uvidíme, jak se to vyvine,“ říká padesátiletý Olšbauer s tím, že vývoj a prototypování skládacích regálů trvaly zhruba rok a půl. V plánu je firmu posunout ale o pár kroků dál, aby nebyla jen tím, kdo klientům dodá vratné a skládací regály na mimořádné akce do supermarketů, ale aby spolu s tím zajišťovala i logistiku. Ta je totiž zatím v režii přepravních firem, na nichž jsou tak Olšbaeur a spol. závislí.

„Během těch let, co jsem v byznysu, mi došlo, jak moc se tam plýtvá. A tohle je cesta, jak aspoň částečně pomoct udržitelnosti. Cirkulární ekonomika, která minimalizuje odpad, mi dává čím dál větší smysl,“ loučí se Ladislav Olšbauer, rozkládá svůj Brompton a vyráží do vinohradských ulic.