České hotely OREA rostou krizi navzdory. Vsadily na kreativní servis a sbírají za to lepší hodnocení

Značka OREA se rozhodla během krize investovat do rekonstrukce hotelů, digitalizace a nových forem komunikace. A zdá se, že strategie se vyplácí.

orea-nahled-2

Foto: OREA Hotels & Resorts

Pod značkou OREA v současné době funguje 19 hotelů umístěných ve městě i přírodě

Krizové období jako příležitost k růstu. Tak by se dal shrnout přístup, se kterým k náročné éře uplynulých let přistupují ve vedení české hotelové značky OREA Hotels & Resorts. Během pandemie covidu, která byla pro segment hotelnictví zatěžkávací zkouškou, neseděli se založenýma rukama, ale využili ji k proměně značky, rekonstrukci a odstartování růstu. V tom úspěšně pokračují i letos. A byť je situace stále všechno, jen ne taková, na jakou jsme byli zvyklí v roce 2019, ukazuje se, že proaktivní přístup se osvědčuje.

Značku OREA v současné době tvoří 19 hotelů v Praze, Brně, Mariánských lázních, ale také na Šumavě, ve Špindlerově Mlýně nebo v Harrachově. Nabízené ubytování tak osciluje mezi velkými business hotely, městskými butikovými apartmány, lázeňskými hotely a resorty uprostřed majestátní přírody. A ačkoliv se jejich umístění různí, globální turbulence je ovlivňují všechny stejně. Pandemie tak například způsobila to, že se v každém z nich zásadně proměnila skladba hostů.

„Původně naše hotely navštěvovalo 70 procent hostů ze zahraničí a 30 procent hostů z Česka. Nyní je to přesně naopak. I díky tomu jsme značku začali budovat především pro domácí klientelu, kterou si nyní snažíme udržet. A i negativní dění vnímáme spíše jako výzvu,“ říká Brand Manager značky OREA Zbyšek Pochylý.

orea-6

Foto: OREA Hotels & Resorts

OREA Spa Hotel Palace Zvon v Mariánských lázních

Během pandemie se vedení hotelové sítě rozhodlo udržet co možná největší počet zaměstnanců, což se ukázalo jako výhoda po tom, co se vody cestovního ruchu opět rozvířily – po otevření hotelů se totiž každý z jednotlivých provozů mohl rozjet na plné obrátky. Odliv turistů byl také příležitostí pro četné rekonstrukce. Vyžádaly si velké investice, které se však vyplatily – dříve přehlížené lokality totiž letos lákají podstatně více hostů.

Důležitým pilířem růstu se ale stala především akcelerace digitalizace, jejímž prvním krokem bylo zaměření se na e-commerce. „Vsadili jsme na kombinaci analytického přístupu podpořeného moderními nástroji a efektivní kreativy v těch správných médiích,“ vysvětluje E-commerce Manager Ondřej Kaftan. V současném světě hotelového byznysu totiž nejvíce poptávky po ubytování přichází přes moderní srovnávače, jako je například nejznámější Booking.com. V OREA se však rozhodli jít proti tomuto proudu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Co nejvíce hostů se snaží přivést přímo na své webové stránky, tedy tak, aby si v ideálním případě ubytování zarezervovali přímo jejich prostřednictvím. „Nejlepší nabídka přímo na našich stránkách, přehlednější a atraktivnější web a investice do značky se vyplácí – již dnes na některých našich hotelech dosahujeme i více než 90 procent rezervací přímo z našich stránek,“ doplňuje Kaftan.

Hodnocení hostů jako alfa a omega

Pro hotelový segment jsou samozřejmě zásadní uživatelské recenze – sami se můžete zamyslet nad tím, na základě čeho se rozhodujete, jestli si nabídku daného ubytování vůbec rozkliknete. Lokalita, úroveň, počet hvězdiček, ale i hodnocení na srovnávacích serverech jsou stěžejní. V OREA Hotels & Resorts se pak v tomto případě nejvíce osvědčila strategie spočívající v zaměření se na zaměstnance, kteří mají jediný úkol – předčit očekávání hostů.

Většinou jsou takové momenty nejsilnější, když se personál postará o člověka, se kterým host na dané místo přijede – ať už jde o dítě, partnerku či partnera nebo rodiče. Například když se recepční po příjezdu rodiny na nějakou dobu postará o dítě a manželé mají chvíli čas jeden na druhého. Nebo když se někdo z hostů necítí dobře a personál se i po několika dnech zajímá o to, jak mu je, a dokonce na pokoj nechá doručit i nějaké léky či vitaminy.

„Možná to zní jako samozřejmost, ale skutečně to funguje. A ne každý tenhle přístup má. Rychle jsme zjistili, že hosté nám po takových zážitcích s mnohem větší pravděpodobností napíší pozitivní recenze, díky kterým hodnocení péče našich zaměstnanců vzrostlo ze 7,3 bodů na 9,4,“ dodává Zbyšek Pochylý.

orea-3

Foto: OREA Hotels & Resorts

Kulinářský šéf OREA Lukáš Želechovský

Přesně na tomto přístupu stojí i brandová kampaň značky OREA s názvem „Pro vaše pohodlí děláme první-poslední“, která zároveň představuje pojící linku mezi všemi hotely. A poslední čísla ukazují, že hosté jsou po příjemném zážitku skutečně ochotnější psát recenze. V loňském roce značka nasbírala 16 tisíc hodnocení, během prvních šesti měsíců v letošním roce to bylo 22 tisíc. Na konci roku by se tak číslovka mohla vyšplhat ke 40 tisícům.

Neprodávat pokoje, ale zážitky

Svůj růst staví OREA také na prodeji zážitků a inspirace. V současné době tak neprodává zdaleka „jen“ pokoje, ale něco, co si mohou hosté dopřát jedině v prostředí hotelů značky, ne nikde jinde. Snídani si můžete dát všude, ale v OREA přišli na to, že když přidají pozornost navíc, například mimosu na účet podniku nebo svačinový pult, reálně se to opět odrazí na počtu udělených hvězdiček v recenzích.

Právě jídlo je totiž podle Pochylého společně s přístupem zaměstnanců základní stavební kámen spokojenosti. To ostatně vychází i ze zmíněných hodnocení: ve dvou třetinách těch pozitivních je totiž zmíněna snídaně. Hosté tak dávají najevo, na čem jim záleží, co je baví a zajímá. Při budování strategie se tak v OREA mají od čeho odrazit a vědí, co mají svým klientům nabídnout.

S tím souvisí i poslední kampaň, se kterou česká hotelová síť vykročila do světa: Nejlepší snídaně široko daleko. Lidé se těší na hotelové snídaně. A když jsou dobré, je to důvod, proč během dovolené vstát časně zrána. „Přemýšleli jsme nad tím, jak jít za hranici klasické komunikace a jak přinést kousek hotelového zážitku až domů. A tak se zrodil nápad na využití Woltu k propagaci i rozvozu snídaní potenciálním klientům,“ přibližuje Pochylý.

orea-2

Foto: OREA Hotels & Resorts

Do 8. listopadu si lze objednat hotelovou snídani domů

Snídaňová kampaň běží do 8. listopadu a Pražané během ní mají možnost vyzkoušet ranní menu v podání značky OREA za dotovanou cenu 101 korun, přičemž současné hodnocení se vyšplhalo již na 9,8 bodu. Cílem přitom není vytvořit nový produkt pro rozvážkovou službu, ale zprostředkovat reálný zážitek kreativně zvolenou formou komunikace, která zákazníky může bavit. Vytvořit takový zážitek přitom byla vcelku výzva, jelikož ho tvůrčí tým ve spolupráci se šéfem provozu Lukášem Pliskou vykouzlil během skutečně krátké doby.

„Každý den připravujeme v hotelích tisíce snídaní. A nikoho ani nenapadlo, jak velká výzva může být připravit 101 snídaní mimo již zajetý proces. I proto, abychom nakonec neomezovali provoz často plných hotelů, jsme nakonec museli vzít za otěže my z centrály a vše připravovat přímo v hotelu Pyramida kousek pod našimi kancelářemi. Bez podpory zázemí hotelové kuchyně bychom ale určitě tolik extra snídaní denně vydat nedokázali,“ říká Pliska. A s úsměvem dodává: „Kromě našeho kulinářského šéfa Lukáše Želechovského se tak na přípravě podílí i manager F&B a ani mě samotného šichta neminula.“

Partnerem článku je společnost Orea Hotels & Resorts. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Stavební spoření potřebuje změny. Můžeme pomáhat s podporou na fotovoltaiky, říká šéf Modré pyramidy

Michael Pupala zná stavební spořitelny jako málokdo a míní, že potřebují zásadně změnit. Jeho Modrá pyramida se zároveň propojí s Komerčkou.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

pupalaRozhovor

Foto: Modrá pyramida

Michael Pupala, šéf Modré pyramidy

Ze stavebního spoření se u nás stal tak profláklý instrument, že s ním má zkušenosti prakticky každý druhý Čech. Matadorem je v této oblasti Michael Pupala, současný šéf Modré pyramidy, jedné z největších stavebních spořitelen na trhu, který je přesvědčený, že je třeba celý produkt zásadně inovovat, aby byl dál relevantní. A to jak pro novou generaci zákazníků, tak obecně pro potřeby na trhu. Spolu s bydlením je totiž stále větší poptávka také třeba po přechodu na efektivnější zdroje vytápění a právě tam vidí Pupala možnou budoucnost stavebních spořitelen.

„Diskuze o budoucnosti sektoru stavebního spoření jsou bohužel často velmi zjednodušující a povrchní,“ naráží Michael Pupala v rozhovoru pro CzechCrunch na aktuální debaty kolem možného snížení či zrušení státního příspěvku na stavební spoření. Celý sektor podle něj potřebuje mnohem širší debatu o tom, jak by se měl proměnit, aby zůstal dál atraktivní a mohl plnit i řadu dalších rolí. Podle šéfa Modré pyramidy se z něj klidně může stát prodloužená ruka státu, která bude k občanům efektivně distribuovat celou řadu podpor, jež ani nemusí souviset s bydlením.

Ve světě stavebních spořitelen se aktuálně diskutuje o změnách ve státním příspěvku. Jak tyto debaty jako matador scény pozorujete?
Diskuze ohledně výše státní podpory a vůbec existence systému stavebního spoření je trochu evergreen, který se pravidelně v cyklech vrací. Chápu, že je potřeba diskutovat o tom, jak může stát snížit schodek státního rozpočtu, ale debaty o budoucnosti sektoru stavebního spoření jsou bohužel často velmi zjednodušující a povrchní. Na druhou stranu vnímám pozitivně, že se začíná postupně objevovat řada odborných názorů, jak by se náš sektor mohl využívat i jinak k podpoře českých domácností.

Kde se dnes stavební spořitelny na finančním trhu pohybují a jakou roli plní?
Stavební spořitelny jsou na trhu od roku 1993 a byly dva hlavní záměry proč vznikly. Jednak stát hledal zdroje pro obnovu a renovaci bytového fondu a chtěl občanům efektivně zpřístupnit úvěry na bydlení, zároveň byl záměr, aby se začaly zvětšovat úspory domácností a lidé začali pravidelně spořit. Dnes po téměř třiceti letech existence má i díky tomu se systémem stavebního spoření zkušenosti prakticky každý druhý občan v Česku. Stavební spoření je silně zakořeněno v mysli Čechů jak pro svou spořicí, tak i úvěrovou roli.

Aktuálně obhospodařujeme 346 miliard korun vkladů od 3,2 milionu klientů. Drtivou většinu těchto vkladů jsme dali k dispozici našim klientům prostřednictvím výhradně účelových úvěrů nejen na pořízení nového bydlení, ale například i na renovace vedoucí k aktuálně tolik potřebnému snížení energetické náročnosti jejich domovů.

Je takový produkt pořád dostatečně atraktivní třeba pro mladé lidi?
Neustále říkám a říkat budu, že je tento produkt vhodný pro každého a má své nezastupitelné místo ve finančním plánu každé české domácnosti. Jedná se o konzervativní a pojištěný šestiletý spořicí produkt s výnosem mezi pěti až šesti procenty ročně. Umožňuje také například získání nezajištěného úvěru se splatností dvacet až pětadvacet let, což standardní komerční banky nemohou nabízet. Zároveň ale uznávám, že jsme se po třiceti letech dostali do fáze, kdy bychom se měli zamyslet, jak naše produkty a služby dál inovovat. Myslím, že evoluce už nestačí, měli bychom udělat ve stavebním spoření zásadnější změny.

Stát se snaží tu lépe tu hůře dostávat podporu ke koncovým zákazníkům. My to umíme udělat efektivně.

Co by měla ta významná inovace být? Je potřeba udělat, protože stavební spoření už není tak zajímavé jako dřív?
Systém stavebního spoření se u nás postupně odklonil od tradičního pojetí. Klasický systém stavebního spoření funguje způsobem, kdy klient musí čekat, než mu bude umožněno získat takzvaný řádný úvěr ze stavebního spoření. Poptávka Čechů po našich úvěrech byla ale tak enormní, že jsme jako stavební spořitelny zareagovali a vytvořili produkt zvaný překlenovací úvěr, čímž jsme umožnili klientům získat prostředky na financování bydlení v podstatě okamžitě.

V tuto chvíli stojíme na rozcestí, kdy je potřeba se rozhodnout, kterým směrem se vydáme. Někteří akademici navrhují, aby se systém vrátil ke svým kořenům, ale to podle mého názoru vůbec nedává smysl a ve své podstatě to už ani nejde. Naopak dává mi smysl sektor dál rozvíjet a přizpůsobit ho aktuálním potřebám českých domácností.

O jaké potřeby jde a co může stavební spoření řešit?
Naše velká přidaná hodnota je v tom, že máme natažené trubky mezi státem a koncovým zákazníkem. Stát je těmito kanály schopen naprosto cíleně distribuovat různé formy podpory, dotací a další pobídky. My navíc umíme státní podporu zakomponovat do úvěrových i spořicích produktů. Tímto způsobem by se dala do budoucna posílat cíleně celá řada dalších podpor k vybraným cílovým skupinám.

Může jít o podpory na různé záměry v oblasti bydlení, energetické tranzice, ale můžeme se rozkročit i dalším směrem a mohou to být podpory v závislosti na tom, jaké má stát priority. Celý sektor se nakonec může i nemusí jmenovat stavební spoření, jde hlavně o to, že tu máme unikátní způsob, jak transferovat vybrané podpory a tyto podpory komponovat do spořicích či úvěrových produktů.

pupala2

Michael Pupala, šéf Modré pyramidy

Michael Pupala, šéf Modré pyramidy

Takže byste mohli být taková prodloužená ruka státu, který neumí podporu vždy tak dobře a efektivně zacílit a distribuovat?
Stát se snaží tu lépe tu hůře dostávat podporu ke koncovým zákazníkům. My to umíme udělat efektivně, protože distribuční trubky už máme položené. Okolo aparátu jednotlivých podpor ze strany státu navíc existuje ne úplně efektivní způsob poradenství. Pro koncové zákazníky je to často nepřehledná situace. Celá řada podpor není čerpána jen kvůli tomu, že stát nedokázal vybudovat efektivní strukturu, jak je dostat k zákazníkům či jak je jednoduše vysvětlit.

My máme nástroj, který funguje – máme prokopané kanály, máme poradenská místa. Pro stát by to mohlo být bez dodatečných nákladů a pro zákazníky efektivní, protože máme pokrytou našimi poradci celou zemi. Nemusíme se bavit jen o dostupném bydlení či energetické transformaci, ale o dalších oblastech, napadá mě třeba vzdělávání, spoření na penzi a tak dále. Potřebujeme, aby tyto systémy efektivně Čechům pomáhaly, a jsme připraveni státu pomoci.

Kde vidíte největší příležitost?
Mohli bychom koncovým zákazníkům pomáhat s přechodem na levnější, efektivnější a výhodnější zdroje vytápění, případně s energetickými úsporami. To vnímám jako první logický krok, který je nasnadě – propojit se s dotačními tituly v této oblasti. To jsme schopni udělat velmi rychle. Když dokážeme tento systém propojit s dotacemi, dokážeme významně větší skupině klientů nabídnout přechod na efektivnější zdroje vytápění, mimo jiné díky tomu, že máme produkt, který nikdo jiný nenabízí.

Například splácení tepelného čerpadla umíme nabídnout úvěrem spotřebitelského typu až na dvacet či pětadvacet let, zatímco univerzální banky to standardně nabízejí na šest až sedm let. Když si je klient schopný investici 400 tisíc korun rozložit do dvaceti let, významně se zvýší počet domácností, které si to budou moci dovolit.

Kdyby tyto debaty nevyšly a mělo by dojít ke zrušení státního příspěvku, jak by vás to ovlivnilo?
Upřímně si takovou diskuzi ani nepřipouštíme. Nedává smysl zúžit budoucnost celého sektoru na debatu o výši státního příspěvku. Jsme připraveni celý systém transformovat a teď nemluvím jen za Modrou pyramidu, ale i za další stavební spořitelny na trhu. V jejich vedení se sešli lidé, kteří mají ambici systém proměnit a dál rozvíjet, což dříve nebylo vždy zvykem.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Budoucností musí být i digitalizace. Jak velké to je pro vás téma?
Velké, a to nejen pro nás, ale celou skupinu Komerční banky, která prochází zásadní transformací a buduje úplně novou digitální banku. My jsme součástí celého procesu a máme za sebou i řadu aktivit v oblasti digitalizace stavebního spoření. Můžete u nás uzavřít stavební spoření nebo úvěrové produkty plně digitálně, máme aplikaci pro komunikaci s poradcem. Vnímáme, že budoucnost je v propojení fyzického poradenství a digitálních kanálů, z nichž si bude zákazník podle potřeby vybírat. Fyzické poradenství bude podle nás hrát i nadále významnou roli, ale musí být plně integrované do digitálních řešení.

Co to přesně znamená?
Děláme na trhu zcela unikátní krok. Poradenskou síť, kterou jsme třicet let budovali v rámci Modré pyramidy, přesouváme na úroveň skupinové distribuční sítě, tedy poboček Komerční banky. Našim poradcům věříme a chceme do nich jako skupina investovat. Nabídneme tedy v budoucnu klientům naší skupiny více fyzických poradenských míst, přičemž klient si bude moci vybrat, jakým kanálem s námi chce komunikovat – tedy zda plně digitálně, fyzicky či kombinací těchto kanálů.

Jaká je budoucnost Modré pyramidy pod hlavičkou Komerční banky? Sloučí se v jednu?
Jsme součástí finanční skupiny Komerční banky a náš přístup se jmenuje „One KB“, tedy jedna banka pro koncového klienta, v níž najde vše, co potřebuje. Na platformě Modré pyramidy v rámci této skupinové strategie budujeme centrum expertízy pro financování bydlení pro celou skupinu. Vytváříme jedno místo pro vývoj, zpracování i provoz úvěrů na financování bydlení, které v příštím roce uvedeme na trh.

JURASSIC WORLD REBIRTH

Přečtěte si takéRecenze: Jurský svět: Znovuzrození vykrádá starší filmy i VetřelcePo novém Jurském světě budete závidět dinosaurům, že vymřeli. Vykrádá Vetřelce i předchozí díly

Zároveň, jak už jsem zmiňoval, děláme unikátní krok, kdy naše poradenská síť Modré pyramidy získá nový status poradenských míst Komerční banky. Značka Modrá pyramida se bude postupně stále více integrovat do Komerční banky a v roce 2024 jako taková pravděpodobně zmizí, ale o finálním názvu ještě není rozhodnuto.

Partnerem článku je společnost Modrá pyramida. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.