Daniel Pražák učí na pražské základní škole na Strossmayerově náměstí dějepis a přírodopis. Patří mezi progresivní učitele, kteří před biflováním upřednostňují badatelské metody nebo projektové učení, a o svých názorech se rozepisuje na sociálních sítích – loni se i proto umístil na druhém místě v celorepublikové soutěži Global Teacher Prize. A v novém díle podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým rozebírá stav českého školství, které před pár týdny na den ochromila stávka, do níž se zapojily tisíce škol z celé země.

Jako „učitelský influencer“ na sociálních sítích (na platformě X jej sleduje přes 23 tisíc lidí) popisuje Pražák realitu českého školství zevnitř a povzbuzuje mladé pedagogy. Přesto v posledních týdnech pociťuje silnou frustraci. „Přál bych si školství, které není jen deklarovanou prioritou, ale ve kterém se vládnoucí politici drží vytyčených cílů, byť je stanovili jejich předchůdci,“ říká v novém podcastu Crunch Čestmíra Strakatého.

„Poslední týdny prožívám srovnatelnou frustraci jako za covidu – byli jsme zavření a nikdo nevěděl, co bude. Když vidím, co se děje na úrovni řízení českého školství, cítím podobnou frustraci,“ říká Pražák v rozhovoru. Pusťte si ho ve videu níže nebo na YouTubu, Spotify, Google Podcasts či Apple Podcasts

Naráží na fakt, že Česko sice má schválenou strategii vzdělávání až do roku 2030, ale nedaří se ji naplňovat, respektive prvky, které zavádí, se budou rušit a osekávat. „České specifikum je, že dokážeme fakt psát dobré vize. Ve školství ale fenomenálně selháváme v jejich naplňování,“ upřesňuje.

Rozhovor se natáčel v týdnu, kdy probíhala výstražná stávka škol, do které se podle odborů zapojilo přes sedm tisíc vzdělávacích institucí. Pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci protestovali proti úsporám ve školství. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury, který byl předchozím hostem podcastu Crunch, k dramatickým změnám ve vzdělávacím systému nedojde. Ve stávce ale podle Pražáka hrály platy pedagogických i nepedagogických pracovníků jen částečnou roli.

„Faktorem byla zmatečná komunikace kolem toho, jaká přesně opatření ve školství v příštím školním roce budou,“ vysvětluje mladý pedagog. „Vznikl tu narativ ‚musíme ve školství škrtat, protože učitelům zvyšujeme platy‘. To mi přišlo z hlediska komunikace strašně nebezpečné, protože to poštvává společnost proti učitelům a učitele proti ministerstvu,“ říká.

Samotní učitelé jsou podle něj na diskuzi o platech „alergičtí“. „Už dva roky probíhá snižování financování některých podpůrných profesí. Platy učitelů, mají dvě složky: tarifní neboli tabulkovou a nadtarifní, což jsou odměny. Poslední roky se z nadtarifů ukrajuje a financují se z toho další věci, které se předtím nefinancovaly,“ podotýká.

Z českého vzdělávacího systému ale podle něj není třeba dělat Mordor. „Krása a nebezpečí je, že v něm máme obrovskou autonomii škol – za to vděčíme zavedení rámcových vzdělávacích programů. Nikdo nediktuje, co kdy probírat. Když jsme probírali revoluce 18. a 19. století, napadlo mě, že by bylo zajímavé s dětmi udělat barikádu. Je fakt hezké, že učím na škole, kde i takovou ‚blbost‘ je vedení ochotné podpořit. V učitelské svobodě se naše školství jako velmi posunulo,“ míní Pražák.

Z dlouhodobého hlediska mu ale stále chybí kontinuita v nastavených strategiích. „V roce 2030 bych si ideálně přál školství propojené, kde panuje důvěra na všech úrovních. Ve kterém se vlády, i když se vystřídají, drží vytyčeného cíle, jako je třeba Strategie 2030. Viděl jsem to v tolik zmiňovaném Finsku, kde nám opoziční poslankyně říkala: Jasně, my budeme torpédovat dílčí věci, ale tu shodu na tom základním tady máme,“ dává příklad.

Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Crunch ve videu výše, na YouTubu, Spotify, Google Podcasts nebo Apple Podcasts. Dozvíte se v něm také:

• Jak Pražák se svými žáky využívá ve výuce ChatGPT?
• Potřebují dnes děti vědět, kdo to byl Emil Zátopek?
• Proč ve Finsku platí, že nejlepší škola je ta, která je nejblíž?
• Jak vyhodnotit, zda je vzdělávání kvalitní?