České startupy jako Livesport či Prusa Research už jsou světoví lídři. Další převrat budou biotechnologie, říká partner Deloitte

Jiří SauerJiří Sauer

sauer-1Komentář

Foto: Archiv JS

Jiří Sauer ze společnosti Deloitte

0Zobrazit komentáře

Startupový trh je v Česku velmi aktivní a různorodý, což potvrzuje celá řada firem, kterým se za poslední roky podařilo masivně vyrůst a definovat své pozice v konkrétních odvětvích. Ať už jde o Rohlik.cz, Livesport, Twisto nebo třeba Prusa Research. A existuje pro to několik důvodů.

Na aktuální stav tuzemského startupového světa se zaměřil ve svém komentáři Jiří Sauer, partner v oddělení Audit & Assurance českého zastoupení společnosti Deloitte. Mimo jiné je i lokálním lídrem soutěže Deloitte Technology Fast 50, která každoročně oceňuje nejrychleji rostoucí technologické firmy.

Do soutěže Deloitte Technology Fast 50, které je CzechCrunch mediálním partnerem, se můžete registrovat i vy, a to do 31. srpna. Více informací naleznete zde.

***

Startupový trh v České republice je velmi aktivní a různorodý, přičemž jeho dosavadní vývoj jde rozdělit do tří zásadních fází. V té první české společnosti nabízely především zahraničním zákazníkům programátorské a IT služby. Nedocházelo ve větší míře k realizaci vlastních projektů a firmy potřebné know-how teprve získávaly.

Ve druhé fázi, po získání zkušeností, pak české společnosti přistoupily k adaptaci světově osvědčených konceptů pro český a středoevropský trh. Zahraniční expanze, pokud vůbec, probíhala na Slovensko, do Polska a dále směrem přes Maďarsko na Balkán.

A konečně ve třetí fázi, ve které se aktuálně nacházíme, české firmy dokážou plně konkurovat zahraničním společnostem, udávat trendy v daných oborech a netají se globálními ambicemi. Skvělými příklady dokumentujícími vyspělost místního trhu jsou globální lídři Prusa Research, Kiwi.com, Mews, Livesport, případně skvěle rozjetý Rohlík, Zásilkovna nebo dravé DoDo.

1sauer-3

Foto: Archiv JS

Jiří Sauer, partner v oddělení Audit & Assurance firmy Deloitte Česká republika

Pro dobré nápady je však třeba mít velké hřiště. Bohužel nezměníme, že český trh ani po zahrnutí jazykově a kulturně spřízněného Slovenska neposkytne českým společnostem o mnoho více než 15 milionů potenciálních zákazníků. Od samého začátku tak české firmy musí zvažovat a připravovat se na vstup do zahraničí.

Jednotný evropský trh je v tomto směru skvělý a poskytuje s rozumnými náklady na vstup přístup k obrovskému počtu zákazníků, nicméně v technologiích stále platí, že klíčem k úspěchu je zvládnutí vstupu do Velké Británie a především do Spojených států.

Podle mého názoru je třeba se posunout v hodnocení nároků na vlastní produkt a službu ve smyslu, jestli má šanci uspět právě v Británii, respektive ve Spojených státech. Co stačí ve střední Evropě, případně v Evropské unii, může v USA nebo Velké Británii už být vyřešeno, či dokonce překonáno.

Šikovné české ručičky

Výčet zajímavých a především úspěšných nápadů z České republiky je přitom velmi pestrý a kopíruje růst, kterým si český trh prošel. S ohledem na dosavadní vývoj jsme stále silní ve vývoji softwaru a mobilních aplikací – zde prosperují firmy jako STRV, Inventi, Abra, Applifting, Zentity a další.

Velký pokrok zaznamenal segment e-commerce, kterému se v České republice daří a v němž udáváme trendy jak ve středoevropském, tak v evropském měřítku. Z úspěšných firem můžeme zmínit třeba zmínit Rohlík, Alzu, Mall.cz, Footshop, Bonami a DoDo.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Přímo světovým fenoménem je však dle mého názoru Prusa Research, který je vnímaný jako globální tržní standard v oblasti 3D tisku. Skvělé nápady a produkty vznikly také v oblasti virtuální reality, ať už šlo o hru Beat Saber, firmu VRgineers či Pocket Virtuality.

Dobrou zprávou pro finančně-technologickou oblast je úspěšné působení Twista a Mall Pay, fantastický je úspěch FF Trader a jejich tradingové komunity. Rozvíjí se u nás také umělá inteligence, telemedicína, technologie v realitách, environmentálně zaměřené společnosti, platformy pro vzdělávání a sdílenou ekonomiku a spousta dalších.

Osobně jsem si až při přípravě tohoto článku uvědomil, kolik služeb, které nám změnily život, neexistovalo před pěti lety. O to více se těším na nápady v oblasti biotechnologií. O ní se traduje, že za technologickým rozvojem má několik desítek let zpoždění, a proto by měl co nejdříve přijít její velký boom.

Startupový pragocentrismus?

A kde u nás všechny ty potenciálně přelomové nápady vznikají? Tradičně nejsilnějšími regiony jsou Praha následovaná Brnem a jižními Čechami. U Prahy jsou důvody úspěchu zřejmé, na Moravě odvádí skvělou práci Jihomoravské inovační centrum (JIC).

Je potřeba si přiznat, že nikde na světě – a Česká republika není výjimkou – nedosáhneme stavu, že se nejlepší nápady a progresivní projekty nebudou koncentrovat v několika málo místech. Úspěšná technologická firma v každém malém městě nebo vesnici by byla skvělá, nicméně nereálná.

tomas-cupr2

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Tomáš Čupr, zakladatel online supermarketu Rohlik.cz

Pro rozvrstvení v alespoň krajských městech je třeba, aby se aktivní role ujala některá z místních organizací, která začínajícím podnikatelům pomůže. Už jsem uvedl, jak dobrou práci odvádí JIC, které v Brně supluje roli, již v Praze přirozeně plní komunitní WeWork, HubHub a další centra. Ostatní regiony i přes patrnou snahu dohání manko.

Velkou výzvou také bude soužití moderních technologií a potřeb regionů. Půjde o to skloubit výhody, které nabízí nové technologie, s potřebami regionu. Pokud například Alza, Rohlík, Pilulka.cz a další e-commerce hráči dokážou doručit vybrané zboží po celém Česku v řádu hodin, jaký dopad to bude mít na místní podnikatele a jak se změnami podmínek budou pracovat?

Úspěch zaručen

Pokud se ptáte, v jaké oblasti se pohybovat, abyste byli předurčeni k úspěchu, jedná se typicky o společnosti, které nabízí řešení mezinárodně univerzálního problému. Ať už jde o vývoj specifického softwaru, platformy či vývoj hardwaru. Takové společnosti nejsou vázány na lokální trh a působí od samého počátku v mezinárodním prostředí.

Jde tak především o nastavení společnosti a její DNA než o obor podnikání. Nezanedbatelnou je pak samozřejmě osoba zakladatele. Jen namátkou Josef Průša, Oliver Dlouhý, Tomáš Čupr, Michal Menšík nebo Simona Kijonková by byli úspěšní v kterékoliv zemi a kterékoliv firmě.

V České republice prozatím čeká na větší průlom fintech, své uplatnění budou hledat aplikace umělé inteligence, které jsou aktuálně ve vývoji, a díky nové generaci velmi věřím environmentálním projektům. Nejslibnější budou podle mého názoru výsledky v oblasti biotechnologií, kde si raději netroufám odhadovat nic kromě toho, že půjde o převratná řešení.

Na co se zaměřit?

Jednoznačným trendem bude pokračování vývoje komplexních řešení a služeb a expanze českých firem na zahraniční trhy. Při expanzi pak nepůjde již jen o organický růst, ale české společnosti budou natolik kapitálově silné, že budou stále častější nákupy zahraniční konkurence, jako to v poslední době předvedly například Mews a nebo Memsource.

I v technologiích očekávám, že se pozornost upře hlavně na asijský trh. U e-commerce lze očekávat konsolidaci trhu. Zajímavý bude vývoj v oblasti logistiky poslední míle, sám jsem zvědavý na vývoj v oblasti doručovacích boxů, kde je teď obrovský boom.

sauer-3

Foto: Archiv JS

Jiří Sauer

Inspiraci lze přitom hledat v každé zemi – někde funguje skvělý nápad, jinde je třeba řešit aktuální potřebu. Nikoho nepřekvapí, že s přehledem nejvyspělejší je americký trh, který je nejinspirativnější. Ale velmi dynamicky se vyvíjí i jihovýchodní Asie, kde působí například startup iPrice, za nímž jako spoluzakladatel stojí David Chmelař.

Naproti tomu po odchodu Velké Británie začíná zaostávat Evropská unie. Za sebe pevně věřím, že domácí firmy přijdou s dalšími revolučními řešeními a naopak my budeme inspirovat svět. Velmi aktivní budou i české venture fondy, které už realizují nebo jsou připravené na nákupy v cizině. Naopak české společnosti zaznamenají rekordy ve výši obdržených investic, které jim poskytnou přední světové instituce.

Na britském crowdfundingu vybral český SmartGuide 20 milionů. Na co si u takové investice dát pozor, vám poradí jeho šéf

Jan DoležalJan Doležal

smartguide-team-boxedKomentář

Foto: SmartGuide

Tým startupu SmartGuide

0Zobrazit komentáře

Navzdory pandemii koronaviru, jež výrazně zasáhla globální cestovní ruch, se tuzemskému startupu SmartGuide daří získávat klienty, vytvářet pro ně digitální průvodce a růst rychlým tempem ve stovkách procent ročně. Místo běžných turistů totiž svůj byznys obrátil na firemní partnery a zainvestoval do technologie, která jim umožňuje průvodce „naklikat“ během několika hodin a rovnou ho začít prodávat.

Ve snaze podpořit svůj další růst se SmartGuide rozhodl obrátit na pomoc investorů. Před lety již startup získal celkem 17 milionů korun, letos na britské crowdfundingové platformě Seedrs poptával 400 tisíc liber (12 milionů korun). Nakonec v úspěšné kampani nasbíral 685 tisíc liber, něco přes 20 milionů korun.

Spoluzakladatel a ředitel SmartGuide Jan Doležal v komentáři pro CzechCrunch popisuje, jak fundraisingová kampaň ve formě convertible equity na platformě Seedrs probíhala, proč došlo k několikatýdennímu zdržení a na co by se měly připravit další české startupy, které chtějí investory oslovovat stejnou formou.

***

Když jsme s fundraisingem začali, projevila o nás zájem hned řada angel investorů, proto jsme se rozhodli toto kolo udělat ve formě crowdfundingu a za institucionálními investory jít až příště pro Series A. Působíme globálně a nechtěli jsme zůstávat jen na domácím písečku, srovnali jsme si proto různé možnosti.

Americké platformy pro české firmy nejsou úplně vhodné, tak jsme se rozhodli jít na největší evropskou platformu Seedrs. Jejich zástupci si poměrně rychle proklepli pitch i čísla a dali nám nabídku. Určitou dobu jsme diskutovali o cílové částce, kde nám Seedrs radil, ať stanovíme co nejnižší cíl a pak jsme raději v overfundingu, že takovým způsobem ve výsledku vybereme více.

smartguide-jan-dolezal

Foto: SmartGuide

Jan Doležal, spoluzakladatel a ředitel SmartGuide

Ještě před spuštěním kampaně ale přišlo nejdrsnější due diligence, jaké jsem kdy zažil. Museli jsme dokazovat každý fakt v pitchi, celkem asi stovku položek, například potvrzení o zaměstnání od McKinsey, protože Seedrs nestačilo, že to mám na LinkedInu v životopisu. Kolegyně zase musela hledat deset let starou fakturu, aby prokázala, že má tak dlouhé zkušeností s podnikáním. Procházeli všechny smlouvy s partnery, ověřovali market sizing předpoklady a tak podobně. Naštěstí jsme nikde nekecali, tak to prošlo.

Příprava samotné kampaně zabrala asi měsíc, pak jsme ji ale mohli spustit jen v privátním režimu. Nejdřív platforma chtěla, abychom měli alespoň třetinu částky tzv. committed, jinak by se s námi ani nebavili. Pak tento podíl navýšili na polovinu, abychom mohli spustit veřejnou kampaň. Následně silně doporučovali dostat se na 70 procent pomocí naší vlastní sítě, než začne 40 dní samotné kampaně. Nakonec jsme to za dva měsíce před oficiálním spuštěním dotáhli na 75 procent cílové částky .

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Mysleli jsme si, že když jsme tři čtvrtiny dotáhli vlastní silou, Seedrs se již postará o zbytek, ale nebylo tomu tak. Za první dva týdny jsme sice měli 76 investorů, ti ale celkem investovali necelých 9 tisíc liber. Bylo jasné, že tímto tempem se ve zbývajících 26 dnech nedostaneme na sto procent částky, což by znamenalo, že se kampaň zruší a my nedostaneme nic. Na účtu jsem už otáčel každou korunu a nespalo se mi dobře.

Řešením bylo opět všeho nechat a začít fundraisovat. Naštěstí nám v networkingu a na svých akcích pomohli současní investoři Grouport a Danube Angels. Týden před koncem kampaně jsme se dostali na sto procent a teprve pak začali více chodit investoři Seedrs. K předpokládanému konci kampaně jsme měli 130 procent částky, avšak jen necelá desetina byla ze Seedrs.

Happy end nenastal rychle

Happy end ale nenastal rychle. Měli jsme ještě potenciální zájemce o přímou investici, ti ale nejprve chtěli vidět investiční smlouvu. Mysleli jsme si, že Seedrs to bude sekat jako přes kopírák a rychle ji dostaneme. Byli jsme však první z Česka, tak si museli nechat smlouvu připravit. A to britská platforma nechtěla dělat, než bude jisté, že naše kampaň uspěla. S úplným ukončením kampaně jsme čekali na smlouvu týden, dva, měsíc… a pořád výmluvy na právníky a nic.

Když byla smlouva v nedohlednu i pět týdnů po dosažení sta procent cílové sumy, začal jsem věc eskalovat na ředitele Seedrs, ale stále se nic nedělo. Až 51 dní po naplnění cílové částky mi došla trpělivost, napsal jsem jejich CEO e-mail s mnoha investory v kopii, na což už musel reagovat, a věci se daly do pohybu. Za další asi dva týdny jsme konečně měli smlouvu.

„Rozhodně začněte s předstihem, pevnými nervy a nespoléhejte na to, že Seedrs přinese většinu investice.“

Na všem špatném se ale snažím hledat něco dobrého. I zde bylo „zdržování“ nakonec vlastně fajn, protože se nám díky tomu stihla kampaň vyšplhat na konečných 170 procent a od investorů na Seedrs nám nakonec káplo 116 tisíc liber, tedy asi 3,5 milionu korun.

Seedrs určitě dává smysl pro britské startupy. Pro českou firmu to může přinést něco navíc, ale je potřeba minimální cíl nastavit nízko, mít na něj již domluvené přímé investory a pak vybrat něco více ze Seedrs v overfundingu.

Jelikož Seedrs si z přímých investorů v privátní fázi nebere žádné poplatky, vyjde to dobře i finančně. Ale rozhodně to chce začít s dostatečným předstihem, mít pevné nervy a nespoléhat na to, že Seedrs přinese většinu investice, jako to může být třeba na Fundliftu.