Psaní písemných prací je nezbytnou součástí vysokoškolského života. Bakalářští i magisterští studenti jich vytvoří desítky a věnují jim poměrně dost času. Jsou často klíčovým faktorem určujícím úspěch či neúspěch v jednotlivých předmětech, ale i zisk akademického titulu. Zajeté koleje měření prospěchu na univerzitách se teď mohou změnit kvůli programům umělé inteligence, jako je textový generátor ChatGPT. Problém řeší i české vysoké školy, které volí konstruktivní přístup.

Umělá inteligence je téma, které rezonuje napříč společností. Nevyhnulo se ani akademické sféře, spíše naopak. Vysoké školy v Česku, které CzechCrunch oslovil, nehodlají nástroje AI svým studentům plošně zakazovat. Nabádají je, aby byli zvědaví a dodržovali stejná etická pravidla, která platí pro jiné vysokoškolské aktivity. „Cestou je apelovat na respekt k etice akademické práce, učit se s nástroji generativní AI pracovat, včetně například toho, jak jejich využití v akademické práci deklarovat,“ vysvětluje CzechCrunchi Jakub Havlíček, metodik vzdělávacích inovací na Masarykově univerzitě v Brně (MUNI).

Jeho univerzita, stejně jako další české vysoké školy, nedávno vydala prohlášení, ve kterém doporučuje nejen studentům, ale i učitelům, jak na akademické půdě s nástroji AI pracovat. „Cílem je formulovat principy, které se mohou stát základem pro etické, kreativní, prospěšné a bezpečné využívání nástrojů AI v univerzitním prostředí,“ uvedla v prohlášení Skupina pro umělou inteligenci ve vzdělávání na MUNI pod vedením prorektora pro vzdělávání a kvalitu Michala Bulanta.

Navzdory apelu na čestnost studentů využil nedávno výřečnosti jazykových modelů, jako je GPT-4 od OpenAI, student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), který nechal software odpovědět na otevřenou otázku v testu. Případem se zabývala disciplinární komise fakulty, která ho navrhla potrestat. Rozhodnutí a konkrétní podoba trestu je na děkanovi, uvedla mluvčí FSV UK Klára Hyláková s tím, že další průběh nebude již dále komentovat.

Případný podíl umělé inteligence například na odevzdané seminární práci se však složitě dokazuje. Na případ na Fakultě sociálních věd se podle Hylákové přišlo mimo jiné proto, že „už samotná odpověď i z laického pohledu obsahovala zjevné nepřesnosti a podezřelé – v češtině netypické – větné konstrukce,“ vysvětlila. O rozpoznávání „postaru“ opsaných prací se na vysokých školách běžně starají programy, které porovnávají podobnost práce s již existujícími texty dostupnými na internetu.

To v případě obsahu generovaného umělou inteligencí možné není. Programy jako ChatGPT totiž s využitím strojového učení generují originální text. Vývojáři softwaru pro odhalování plagiátů se na AI snaží reagovat. Například Turnitin, jeden z takových programů, zavedl funkci pro rozpoznávání textu napsaného pomocí AI, která ho podle autorů odhalí s 98procentní přesností. Zároveň ale dodávají, že „procentní podíl je interpretační a neměl by být používán jako definitivní měřítko přestupku nebo sankční nástroj“. Na to upozorňuje i Havlíček z Masarykovy univerzity v Brně: „Poznají využití jen s určitou mírou pravděpodobnosti – nepřiznané využití AI tak není možné těmito nástroji prokázat.“

Vysoké školy tak nabádají ke konstruktivnímu přístupu k umělé inteligenci. Stejně jako Asociace evropských univerzit EUA, pod kterou spadají i tuzemské univerzity. Podle organizace je jasné, že zakazovat používání nástrojů umělé inteligence a dalších nových technologií by bylo zbytečné. Vysokoškolský sektor proto musí přizpůsobit své přístupy k učení, výuce a hodnocení tak, aby se umělá inteligence využívala efektivně a vhodně.

Důraz na diskusi

České vysoké školy v nastavování pravidel o používání umělé inteligence na akademické půdě od února letošního roku spolupracují v rámci neformální skupiny, kterou založila Univerzita Karlova, potvrdil CzechCrunchi mluvčí UK Václav Hájek. Součástí skupiny je kromě UK a MUNI také ČVUT, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Smíchovská střední průmyslová škola a gymnázium.

Zástupci českých univerzit, které CzechCrunch oslovil, se shodují, že je možné, že se změní přístup v hodnocení studentů. „Doporučujeme klást větší důraz na to, jak jsou písemné výstupy prezentovány, jak jsou v diskusi obhajovány závěrečné práce,“ říká Havlíček. Podle docentky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Zuzany Komínkové Oplatkové z tamního Ústavu informatiky a umělé inteligence bude také nejspíše nutné zvýšit obtížnost zadávaných úkolů. „Bude třeba ústně diskutovat a ověřit, zda má student jasno v tom, co napsal, že rozumí textu a ví, odkud informace čerpal,“ říká Komínková Oplatková.

I přes rizika spojená s používáním AI ve školství jsou si české univerzity oslovené pro tento článek vědomy potenciálu, který takové nástroje při nezávadném použití nabízejí. Generativní AI už například někteří vyučující zapojují do výuky. Zkoušejí pomocí ChatGPT generovat otázky do testů nebo na textu od umělé inteligence cvičí kritické myšlení studentů, kteří mají  za úkol vyvracet její argumenty a odhalovat nepřesnosti.