České Yieldigo obchodníkům umožňuje efektivně řídit své ceny. S růstem poptávky dobývá západní Evropu

Peter BrejčákPeter Brejčák

yieldigo_founders-min

Foto: Yieldigo

Zakladatelé Yieldigo Radim Dudek, Jiří Psota a David Klečka

0Zobrazit komentáře

Nastavit cenu desítek tisíc různých produktů, které prodávají maloobchodní řetězce, a navíc efektivně s ohledem na loajalitu zákazníků, prodejnost či marži, je stále náročnější. Dynamika celého trhu totiž rychle roste. Právě takový problém obchodníků s pomocí technologie umělé inteligence řeší český startup Yieldigo, jenž po loňské investici ve výši 55 milionů korun výrazně šlape do zahraniční expanze a nyní hlásí pětinásobný nárůst poptávky.

„Vnímáme to jako důsledek postupující digitalizace v retailu, která během covidu ještě zrychlila, a také toho, že naše řešení po letech vývoje umožňuje vysokou konfigurovatelnost, tudíž je rázem dostupné pro kohokoliv z retailu kdekoli na světě,“ popisuje pro CzechCrunch Jiří Psota, který Yieldigo zakládal v roce 2016 s Radimem Dudkem a Davidem Klečkou.

Podle nich je problém starých řešení na poli nástrojů pro optimalizaci cen v tom, že nedisponují dostatečnými možnostmi právě v oblasti konfigurovatelnosti, flexibility a hloubkové datové analýzy. To následně vede k tomu, že si cenový manažer v retailu řekne, že ceny raději nastaví manuálně podle svých zkušeností – 90 procent své práce tak udělá ručně.

„Tím manažeři ztrácí fokus, čas i energii řešit opravdu podstatné a strategické záležitosti. Prakticky poprvé se na retailový trh dostává řešení, jaké nabízí mnohem více, ale v uhlazenějším kabátku. Asi jako když porovnáte infotainment palubní desky auta z roku 2000 s Tesla Modelem 3 – druhé umí více a současně působí jednodušeji,“ vysvětluje Radim Dudek.

ydg-team-min

Foto: Yieldigo

Tým startupu Yieldigo

Trojice matematiků Psota, Dudek a Klečka se původně věnovala výzkumu v cenotvorbě letenek, nakonec však svou pozornost ve vlastním byznysu zaměřila na oblast maloobchodu. Yieldigo, které jsme zařadili do výběru 25 startupů, jež se vyplatí sledovat, loni překonalo tržby ve výši jednoho milionu eur, růst v letošním roce prozatím nekomentuje.

V současnosti je řešení v ostrém provozu u sedmnácti zákazníků, většinou z regionu střední a východní Evropy jako Metro Cash&Carry, Rossmann nebo Košík.cz. První jména se objevují také v západní Evropě, konkrétně Německu a Nizozemí, další vlna zákazníků je v nasazovacím procesu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Obchodní funnel je teď plný a my musíme pečlivě vyhodnocovat projekty včetně připravenosti zákazníků, abychom stíhali zajistit poptávku. Ruku v ruce s tím rozšiřujeme tým na všech liniích,“ popisuje obchodní ředitel Milan Havlíček s tím, že před rokem čítal tým Yieldiga dvacet hlav, nyní je to čtyřicet lidí jedenácti národností a do roku by to měl být dvojnásobek.

„Vnímáme, že toto je stále začátek na naší cestě stát se celosvětově nástrojem číslo jedna pro oblast next generation retail pricingu. Ta možnost tady reálně je, trh je na to nachystaný. Jsme také otevřeni a připraveni přijmout jak mladé talenty, tak zkušené odborníky,“ dodává šéf startupu David Klečka.

Google, Bill Gates i George Soros chtějí ovládnout sílu hvězd. Investují do výroby čisté energie z jaderné fúze

Eliška NováEliška Nová

fuzni-magnety

Zdroj: cfs.energy

Společnost Commonwealth Fusion System vyvíjí fúzní elektrárnu

0Zobrazit komentáře

O energii z jaderné fúze, která za sebou nenechává žádný odpad ani emise, sní svět už od sedmdesátých let. Teď se vědci předhání, kdo dosáhne vyšší teploty a kdo sežene na svoji stranu zvučnější jména. Naposledy se alespoň to druhé – spolu s významnou investicí – podařilo americkému startupu Commonwealth Fusion System (CFS). 

Zloduch v animovaném filmu Já, padouch ukradne Měsíc, miliardáři jako Bill Gates nebo George Soros teď investují do toho, aby se podařilo ukrást Slunce. Nebo aspoň jeho energii. Společnost CFS oznámila, že získala více než 1,8 miliardy dolarů (40 miliard korun) na výzkum nukleární fúze. Ke spoluzakladateli Microsoftu nebo americkému finančníkovi maďarského původu se v investici přidaly i společnosti Google nebo Salesforce.

Jak informoval Wall Street Journal, investované peníze by měly jít především na vytvoření prvního zařízení na světě, které by produkovalo bezemisní energii. Mělo by se jmenovat Sparc (z anglického spark, jiskra) a kromě něj chce CFS peníze využít rovněž na první komerční fúzní elektrárnu.

O vytvoření energie, jaká vzniká právě ve hvězdách, vědci hovoří už od sedmdesátých let. Zatím ale bez valného úspěchu. Čím dál častěji se však nyní objevují zprávy o dalších a dalších investicích. Ostatně jak komentuje zmíněný Wall Street Journal, jaderná fúze je už dlouho svatým grálem energetického světa.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zatímco současné jaderné elektrárny vytvářejí energii štěpením atomů, fúze je proces vzniku energie, při kterém se atomy slučují. Fúze má tak potenciál vytvořit téměř neomezenou energii pomocí běžných prvků, jako je například vodík. Navíc za sebou nenechává radioaktivní odpad. 

CFS funguje teprve od roku 2018, jeho kořeny jsou ale starší. Původně vznikla společnost na Massachusettském technologickém institutu, soukromé výzkumné univerzitě v Cambridge. V laboratoři fúzní fyziky fungoval experimentální fúzní reaktor, výzkum se ale zastavil a vědci se rozhodli založit startup – tedy Commonwealth Fusion System. 

„Commonwealth je velmi důležitá společnost, protože jestli to, na čem pracuje, bude fungovat, pak to pomůže světu urychlit jeho energetický přechod,“ uvedl generální ředitel Salesforce Marc Benioff k investici. 

Špičkoví vědci jsou i v Česku

Vývoj související s jadernou fúzí se každopádně odehrává i v Česku. Odborníci z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd se podíleli na vývoji super termostatu pro zařízení, jež ji využívají. Ústav má také od roku 2005 nainstalovaný takzvaný tokamak, což je v podstatě magnetická nádoba pro uchování vysokoteplotního plazmatu potřebného pro budoucí fúzní reaktory.

Ten sloužil především k vědecké a technické podpoře budování Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru ITER ve Francii, na kterém spolupracuje 35 zemí. Letos v srpnu tokamak s názvem Compass nahradilo modernější zařízení Compass Upgrade. 

ITER se zatím řadí mezi největší projekty fúze. Jeho rozpočet je asi 22 miliard dolarů (500 miliard korun) a na jeho financování se podílí francouzská vláda. Podle vědců by se mohlo podařit vytvořit opravdu horké plazma na konci roku 2025, samotná fúze pak o deset let později. Pod slovem horké je přitom potřeba si představit teploty okolo sta milionů stupňů Celsia. 

top100-mvp-x

Přečtěte si také100 největeích e-shopů: Temu se těsně nedostalo do první trojkyČínské Temu se jen těsně nedostalo do první trojky. Představujeme 100 největších e-shopů v Česku

Na ještě teplejší stupeň se letos na několik sekund dostal rovněž čínský reaktor. Konkrétně se podařilo dosáhnout teploty 120 milionů stupňů na 101 sekund a 160 milionů stupňů na dvacet sekund. Už loni dosáhl korejský tokamak teploty přes sto milionu stupňů na dvacet sekund. 

Za zmínku stojí rovněž vývoj tokamaku, za kterým stojí britská soukromá společnost Tokamak Energy. Jejich reaktor by měl být schopný vytvořit plazma s teplotou sto milionů stupňů. Ve třicátých letech by této teploty měl být podle společnosti schopen dosáhnout i méně nákladný reaktor. I za tímto projektem se objevují známá jména, například Amazon nebo letecký výrobce Lockheed Martin.