České umělkyně mají stále silnější hlas. Každoroční umělecký žebříček J&T Banka Art Index letos přinesl historický milník – poprvé v jeho jedenáctileté historii totiž ovládly první tři příčky výhradně ženy. V čele opět stojí Eva Koťátková, která pracuje se sochou a konceptem. Za ní se pak umístila Kateřina Šedá s médii akce a koncept a Anna Hulačová, jejíž doménou je socha.

Koťátková si pozici jedničky drží už pošesté, což v rámci žebříčku, který reflektuje aktivitu umělců za posledních deset let, znamená nevídaně konzistentní kariéru. Letos zaujala především na Benátském bienále, kde představila opěvovaný projekt inspirovaný žirafou Lenkou. Koťátková v něm čerpala z historie československých akvizic zvířat ze zemí globálního Jihu, avšak ze současných ekologických a dekoloniálních perspektiv. Právě Lenka byla v roce 1954 odchycena v Keni a následně převezena do pražské zoo, kde se stala první československou žirafou.

Druhá Kateřina Šedá dlouhodobě boduje díky svým sociálně angažovaným projektům a Anna Hulačová se z loňského pátého místa posunula na třetí, především díky výstavám ve Vídni a Mnichově. „Dozrává tu silná generace umělkyň, které obstojí i na mezinárodní úrovni,“ říká k letošnímu pořadí art specialistka J&T Banky Valérie Horváth.

Foto: Anna Pleslová

Ukázkovým příkladem mezinárodního přesahu je pak třeba Klára Hosnedlová – jediná Češka, kterou zastupuje prestižní galerie White Cube v Londýně. Díky sólové výstavě v Basileji a skupinovému projektu v Mnichově si letos polepšila o téměř 30 příček a skončila na 19. místě.

Zajímavá jsou i nová jména, která letos do první stovky vstoupila. Ze šesti nováčků stojí za zmínku především Nik Timková, jejíž tvorba se pohybuje mezi konceptem a instalací, a Miroslava Večeřová, která pracuje s videem i experimentální fotografií. Právě tyhle umělkyně mohou být tipem pro sběratele hledající nové příběhy a osobnosti, jejichž kariéra má potenciál prudce růst.

Žebříček navíc ukazuje i proměnu médií, ve kterých se čeští tvůrci pohybují. Ačkoliv stále vede malba, těsně ji dohání konceptuální umění. Socha, instalace nebo videoart si drží zastoupení kolem deseti procent a přibývá autorů i autorek, kteří tvoří napříč technikami. Mimo tradiční média se letos v žebříčku výrazně zviditelnila třeba Darina Alster, známá svými performancemi a happeningy, nebo autorská dvojice Julia Gryboš a Barbora Zentková, které zkoumají vztah malby a prostoru.

Zatímco u mužských umělců zůstávají první příčky žebříčku dlouhodobě stabilní – čtvrtý skončil Krištof Kintera, v první desítce se drží Josef Bolf nebo Jaromír Novotný – ženská jména v posledních letech stoupají rychleji. A často je to právě díky výstavám v zahraničí, oceněním nebo účastem na bienále a veletrzích, které žebříček sleduje.

„Kvalitní umění spočívá v přínosu dějinám umění – tématem, zpracováním nebo formou. Pouhá dekorace odbornou veřejnost neosloví,“ vysvětluje Horváth. V první stovce je tak letos celkem 37 žen a jejich podíl bude v dalších letech pravděpodobně dál růst.

J&T Banka Art Index vzniká od roku 2014 a každoročně mapuje stovku nejviditelnějších českých umělců a umělkyň narozených po roce 1960. Nehodnotí kvalitu jejich tvorby, ale spíš to, jak jsou aktivní na institucionální scéně – kolik mají samostatných či skupinových výstav doma i v zahraničí, jaká získali ocenění nebo kde všude jejich díla rezonovala. Sleduje období posledních deseti let, a tak každoročně odpadá nejstarší rok a přičítá se aktuální. Výsledné pořadí tak odráží dlouhodobou viditelnost i aktuální dynamiku tvorby.