Mohlo by se zdát, že plastová brčka snad už ani neexistují. Obchodníci se adaptovali a Češi dávno pijí převážně papírovými nebo nerezovými slámkami. Česko má ale v legislativě, která jednorázové plasty zakazuje, stále dluh. Nyní ji posvětil Senát. To znamená, že se tento dluh dorovnává. Některým plastovým výrobkům tak odzvoní dva měsíce poté, co zákon podepíše prezident. Dá se proto očekávat, že zákon bude platný už do konce letošního roku.

Definitivní stopka se týká nejen brček, ale také plastových vatových tyčinek, plastových příborů a talířů, míchátek, tyček k balonkům nebo nádob na potraviny a kelímků z expandovaného polystyrenu. Poslední ve výčtu zákazů jsou oxorozložitelné plasty. Ty se kdysi jevily jako vhodná a rozložitelná varianta, nakonec se ale ukázalo, že obsahují přísady, jež se oxidací rozpadají na menší částice, tedy škodlivé mikroplasty.

Mohlo by se zdát, že v celkovém objemu plastů jde o maličkost. Čísla ale mluví jinak. Jen v Česku se podle odhadů ročně prodá okolo tří set milionů plastových brček, dvaceti milionů plastových talířů, šedesáti milionů příborů, čtyřiceti milionů nádob na jídlo z expandovaného polystyrenu a dalších čtyřiceti milionů kelímků z téhož materiálu.

V tuzemsku se tak díky zákazu ušetří tisíce a tisíce tun plastů. Stopka by přitom měla platit ve všech zemích evropské sedmadvacítky, jde totiž o legislativu EU, kterou jednotlivé státy musejí přijmout. V Evropě by se měla ročně snížit spotřeba vyjmenovaných plastových výrobků o 1,77 miliardy kusů. Zmíněné produkty neměly na trh přicházet už od července loňského roku. Obchody měly však přechodnou dobu na to, aby doprodaly svoje zásoby, a to jeden rok.

„Výrobky, které zcela zakazujeme, mají už dnes řadu alternativ. Díky tomu můžeme ročně uspořit miliony kusů plastových výrobků,“ uvedla ministryně pro životní prostředí Anna Hubáčková, podle které se podaří snížit množství odpadů končících na skládkách.

Poplatky za nedopalky

Další opatření zavádí povinnost výrobce, aby na svých produktech přítomnost plastu označil. Jde například o tabákové výrobky nebo hygienické pomůcky. Firmy také budou muset spotřebitele upozorňovat, jak s plastovými výrobky nakládat v momentě, kdy se z nich stane odpad.

Zákon rovněž rozšiřuje výčet produktů, jejichž výrobci se musejí finančně podílet na tom, aby odpad nepřekážel. Až doteď takzvaná rozšířená odpovědnost podniků myslela na nádoby na potraviny, jednorázové sáčky a obaly, láhve do tří litrů, kelímky a lehké plastové tašky. Zákon nyní ukládá tuto povinnost rovněž výrobcům tabákových výrobků. To znamená, že producenti cigaret s filtrem – protože i ty obsahují plast – budou muset přispívat na úklid nedopalků v obcích. Postupně se toto opatření bude týkat také výrobců vlhčených ubrousků a balonků.

„Zákon tak pomáhá i obcím, které díky němu budou mít nárok na příspěvek na úklid veřejných prostor,“ uvádí ministryně. Obce by měly od výrobců získat peníze na úklid prostřednictvím kolektivních systémů. Za rok by se měly firmy podílet na úklidu aspoň třiceti procent obcí v Česku, do dvou let šedesáti procent samospráv a do tří let až devadesáti procent obcí.

Láhev a víčko jedno jsou

Nová legislativa zároveň myslí i na další milníky. Ten následující by měl přijít v roce 2025, kdy budou muset být plastové láhve na nápoje vyráběny z jedné čtvrtiny z recyklovaného plastu. Objem se s rokem 2030 zvýší až na třicet procent. Tehdy budou muset být také plastová víčka připevněna k láhvím. Patří totiž k jedněm z nejčastěji nalezených plastů na evropských plážích.

Zákonodárci naopak odmítli povinné zálohování PET láhví, o němž se v Česku diskutovalo. Podobné opatření zavedli například na Slovensku. Pro zálohování hovoří opatření, které stanovuje zpětný odběr plastových nápojových obalů. Za tři roky se má totiž vytřídit 77 procent hmotnosti obalů, jež se v daném roce uvedou na trh nebo do oběhu. V roce 2029 je hmotnost stanovena na devadesát procent.

Údaje společnosti Eko-kom, která má v tuzemsku sběr a recyklaci obalových odpadů na starosti, uvádějí, že už nyní se daří vytřídit víc než osmdesát procent použitých „petek”. Iniciativa pro zálohování však argumentuje, že pokud budou Češi i nadále třídit dobrovolně, pak se cíl stanovený na rok 2029, tedy sesbírat devadesát procent hmotnosti plastových obalů, nepodaří naplnit.