I malá země jako Česko může mít na oběžné dráze družice vlastní výroby. Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX dnes vynesla mimo jiných i takzvaný cubesat VZLUSat 2. Na tvorbě malého satelitu o délce třiceti centimetrů se podílela celá řada českých entit v čele s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem a ve svých útrobách má i například nástroje na měření radiace.

Česká družice se svezla s více než stovkou ostatních satelitů na dnešní misi Transporter 3, kterou zprostředkovalo SpaceX se svou raketou Falcon 9. V 16.25 středoevropského času se odlepila od povrchu a její první stupeň již o pár minut později přistál zpět na přistávací plošině. Jak na Twitteru uvedl novinář Eric Berger, jen tento konkrétní první stupeň již vynesl během svých letů zhruba 550 satelitů, jednu nákladní a jednu posádkovou loď Dragon.

VZLUSat-2 je celkově devátou českou družicí na oběžné dráze a její vývoj trval zhruba poslední dva roky. Zvenku je její povrch většinou tvořen solárními panely, které budou přístroje uvnitř napájet nejméně rok. Hlavní součástí jsou dvě kamery, které by měly být schopny vyfotit velmi detailní fotky Země – s rozlišením, kde bude každý pixel představovat třicet metrů.

„VZLUSat-2 je pro nás vstupenkou do nejvyšší ligy. Pokud v Čechách zvládneme technologii pro přesné a detailní snímkování Země, dostáváme se do vyvoleného klubu několika zemí, které něco podobného ovládají. Tato technologie je zajímavá jak z komerčního hlediska, tak i pro bezpečnostní účely,“ shrnuje přínos VZLUSat-2 generální ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Josef Kašpar.

Foto: SpaceX

Raketa Falcon 9

Hlavním úkolem VZLUSat-2 je ověřit technologie pro pozdější mise chystané české satelitní konstelace. Kromě toho jsou na jeho palubě také další generace přístrojů, které se již osvědčily na předchozím satelitu VZLUSat-1, včetně několika zařízení, které dodaly české univerzity a soukromé společnosti.

Jedním z dalších přístrojů, jež česká družice nese, je například i komponenta z dílen ČVUT, respektive Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI). Jejich detektor 2SD částic slouží pro mapování takzvaného kosmického počasí a ionizujícího záření na oběžné dráze.

„Jde o druhou generaci našeho detektoru. Kromě měření počtu částic a jejich individuálních identifikací totiž dokáže určit i směr jejich letu a jejich energii. Součástí zařízení je ještě druhý detektor pro detekci fotonů takzvaného měkkého rentgenového záření,“ říká Michal Marčišovský z Katedry fyziky FJFI.

Družice bude stejně jako VZLUSat-1 ovládána z pozemní stanice v Praze. Satelit startuje s ročním zpožděním, které bylo způsobeno společností Momentus. Ta měla původně zajišťovat oddělení družice, ale opakovaně nedostala povolení od amerického Federálního leteckého úřadu.