Bude to Troll a za cíl mu dali dostat se na oběžnou dráhu Země – a tam ji hlídat. Tedy mapovat množství družic, které v tomto prostoru každý rok výrazně narůstá. Troll bude vybaven tuzemskými technologiemi a s planetou má komunikovat šifrovaně, což je ve vesmírném prostředí novinka. Ale pak tu bude ještě jedna důležitá mise – má ukázat, že se Česko se může stát významným dodavatelem zajímavých vesmírných přístrojů. Troll vyjde na asi 1,5 milionu eur. Do vesmíru ho s tím hodlá poslat brněnská společnost TRL Space.

Je to firma, kterou letos založil Petr Kapoun, bývalý šéf a minoritní vlastník SAB Aerospace, který už Česko dokázal na vesmírné mapě zvýraznit. Firma pod jeho vedením přerostla svou italskou matku, získávala světové zakázky spojené s průmyslem a mimo jiné dokázala poprvé dostat českou vlajku na evropskou raketu typu Vega.

Ale Kapoun chtěl, aby se země stala nejen dodavatelem jednotlivých částí pro vesmírná zařízení, ale rovnou jejich velkým výrobcem. Věří, že Česko posune mezi deset nejvýznamnějších zemí dodávajících do vesmírného průmyslu. Že to myslí vážně, ukazují mimo jiné rozměry zařízení.

Kapoun říká, že má jít o největší komerční družici, co samostatné Česko vůbec mělo. Napevno už je zapsaná ve vesmírných pořadnicích. Společnost TRL Space pro svou družici totiž už zarezervovala let, Trolla vynese do vesmíru raketa Falcon od SpaceX v polovině roku 2024.

Vesmírné smetí

Na oběžné dráze Země se aktuálně pohybuje přes pět a půl tisíce satelitů. Podle odhadů jich ale do roku 2029 bude přes 100 tisíc. Což znamená, že v té době bude docházet k více než 40 kolizím družic ročně. Je to kosmická tříšť, která představuje obrovské riziko pro ostatní družice, a proto je zabezpečení kosmického provozu jedna z hlavních priorit veškerých kosmických aktivit.

Těch českých (či ještě československých) tu poletuje do desítky, z nich asi polovina je neaktivní nebo nekomunikuje. Nejstarší jsou z řady Magion, satelity vyslané k výzkumu zemské magentosféry a ionosféry (odtud i název). Ty také mají podobné rozměry, jako má mít Troll, tedy kolem 20 x 10 x 34 centimetrů.

Součástí satelitu bude i software s umělou inteligencí od partnerského startupu Zaitra, který se postará o takzvaný onboard data processing, tedy vyhodnocení dat přímo na palubě satelitu. Informace o hrozící kolizi tak algoritmus jednoduše pošle na Zemi a navíc zajistí, že družice sama uhne z kolizní dráhy.

Zařízení má mít mimo jiné hyperspektrální kameru nebo software pro šifrovanou komunikaci se Zemí – dosud totiž komunikace mezi satelity a Zemí probíhá nezabezpečeným způsobem. „S tím, jak bude růst počet družic ve vesmíru, se tak otevírá nové důležité téma vesmírné kybernetické bezpečnosti,“ popisuje TRL Space.

Kapoun předpokládá, že kosmický provoz může pomoct usměrnit díky speciálně upravenému lidaru, který tak dokáže s vysokou přesností monitorovat objekty pohybující se na oběžné dráze. Je to laser, který TRL Space vyvíjí společně s centrem HiLase – a to je součástí Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Kapoun se totiž zařekl, že spolupráce s českými firmami bude jeho prioritou.

„Centrum HiLase má jako jednu ze strategických priorit pro další dekádu vývoj laserů pro kosmické aplikace. TRL Space je v tomto ohledu pro nás klíčový partner, se kterým tyto ambice můžeme společně naplnit, a produkty, jako je lidar pro sledování objektů ve vesmíru či topografii Měsíce, vyvinout,“ říká Tomáš Mocek, ředitel laserového centra.

Když hovoří o Měsíci, má tím na mysli další, dlouhodobější cíl TRL Space. Kapoun totiž hodlá prozkoumat podzemí zemského souputníka a vytvořit jeho úplnou mapu s rozlišením několika centimetrů. A přidává další plány.

Možnost vynést a otestovat na družici své vlastní produkty nabídla firma i dalším zemím, partnerským státům z Afriky nebo regionu Trojmoří. „Díky tomu, že jsme dostatečně kapitálově silní, abychom mohli postavit a do vesmíru poslat vlastní družici, můžeme nejen nabídnout kapacitu na družici pro země a organizace, které by si to sami nemohly dovolit, ale také máme unikátní možnost otestovat nové produkty, které budou mít do budoucnosti vliv na celé lidstvo,“ představuj si Kapoun.

A vysvětluje: „Například na větší zabezpečení vesmírného prostoru, zlepšení komunikace mezi družicemi a Zemí a v neposlední řadě díky misi Lugo prozkoumáme povrch Měsíce a přiblížíme lidstvo o krůček k jeho lepšímu pochopení pro využití v budoucnosti,“ říká.