Česko má stejné tepelné ostrovy jako Evropa. Proti přehřátým povrchům lze bojovat zelení i materiály

Teplejší klima ve městech zvrátit nelze, je ale možné ho zmírnit. Pomohou i zelené střechy.

Teplota povrchů 18. června 2022 v praze podle ISS

Foto: ESA

Teplota povrchů 18. června 2022 v Praze podle Mezinárodní vesmírné stanice (ISS)

Pokud jste se 18. června procházeli v Holešovicích a pomysleli jste si, že je tam větší horko než jinde v Praze a zároveň jste tu myšlenku automaticky zavrhli, protože to je přece nesmysl, můžete si teď říct, že i nesmysly mohou být někdy pravdivé. Snímek z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) ukazuje mapu Prahy, na které jsou zachycené teploty povrchů ve městě. Teploty vzduchu byly v tu dobu zhruba o deset stupňů nad průměrem. Na některých místech pak v červnu dosahovaly teploty povrchů i pětačtyřiceti stupňů. To přitom podle odborníků není nijak výjimečná hodnota.

„Na průměrném parkovišti je za jasných dnů v červenci i v srpnu naměřit povrchové teploty až k sedmdesáti stupňům celsia,“ uvádí Jaroslav Rožnovský z Českého hydrometeorologického ústavu. Důležité je si uvědomit, že teplota vzduchu a teplota povrchu je něco docela jiného, byť oba jevy na sebe působí.

Pro lidi je nejdůležitější pocitová teplota. „To je celkový teplotní vjem, tedy zda je mi příjemně, horko, nebo chladno. To je kombinace vlivu teploty vzduchu a teploty povrchů. Navíc je zde vliv vlhkosti vzduchu a jeho pohybu, tedy větru,“ vysvětluje Daniel Kopkáně z Ústavu výzkumu globální změny (CzechGlobe).

Nahřátí zpevněných povrchů se ve městech projevuje často. Podle Kopkáněho pak mohou dosahovat teplot, při kterých dochází k popálení kůže, tedy i nad pětapadesát stupňů Celsia. „Teplota vzduchu ve větším městě je o dva až tři stupně vyšší než v okolní přírodě, ale pocitová teplota s kombinací všech aspektů může být vyšší až o patnáct stupňů. Třeba když jste na osluněné a vyhřáté ulici a bez zeleně. Jiná bude pociťovaná teplota například v lese,“ vysvětluje vědec.

I díky teplotě povrchů se o městech hovoří jako o tepelných ostrovech. Jejich hustota, nedostatek zeleně, povrchy, které jsou zde použity, to vše působí, že je zde větší teplo. „Vysoké zahřívání městských povrchů má negativní vliv i na teplotu vzduchu ve městě. Zejména po západu slunce, kdy se teplo přehřátých povrchů uvolňuje zpět do atmosféry a tím zvyšuje teplotu ve městech hlavně v nočních hodinách,“ popisuje pro CzechCrunch Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

Důsledkem je to, že minimální teploty ve městech jsou výrazně vyšší než ve volné krajině, což může způsobovat i častější výskyt takzvaných tropických nocí. To znamená, že při nich teplota vzduchu neklesne pod dvacet stupňů Celsia.

Pomohou stromy i chladné barvy

To vše vede města k tomu, aby přijímala adaptační strategie, ve kterých se snaží nastínit, co udělat, aby se vlny veder staly v urbanizovaných místech snesitelnějšími. Teplejší klima ve městech dodatečnými opatřeními podle vědců zvrátit nelze. Je ale možné ho zmírnit. „Zavádějí se plošné dotační projekty, například na zelené střechy. Bylo by však vhodné zvažovat přínos a ekonomiku každého konkrétního opatření, a to i s ohledem na případnou potřebu závlahy,“ líčí Kopkáně s tím, že Česko trápí i snížená dostupnost vody, rovněž spojená s klimatickou změnou.

Variantou ke střeše s trávníkem a rostlinami může být střecha s dobře zvolenými materiály. Je to jednoduché – skutečně platí, že světlé povrchy sluneční záření odrážejí, podle Kopkáněho dokonce významně. Důležitá je pak přítomnost stromů, keřů i trávníků v prostranstvích.

Jak uvádí Rožnovský, zatímco na parkovišti lze naměřit sedmdesát stupňů, v místech se zelení je to nejvýše do čtyřiceti stupňů. Trávník by přitom měl být hustý a prostorný a také často zavlažovaný. Řídký trávník a seschlý trávník má totiž teplotu přes čtyřicet stupňů Celsia a s ochlazením prostředí tak nepomáhá. Poučka říká, že anglický trávník, sestřižený na výšku několika málo centimetrů, v boji s klimatickou změnou ani s vedrem nepomůže.

Podle Urbana by města měla mít ve svých adaptačních strategiích zahrnuté i nakládání s dešťovou vodou, která klidně může sloužit k závlaze.

„Při zavádění opatření je třeba myslet i na to, že mladému stromu trvá i několik desítek let, než vyroste. Stejně tak další prvky zeleně je třeba udržovat. V první řadě je potřeba pečovat o zeleň, která už ve městech je, zbytečně nekácet stromy, pokud se dají přesadit nebo ponechat v nové zástavbě. A přemýšlet i o jiných řešeních zmírňování dopadu teplených ostrovů, jako jsou různá architektonická řešení pro lepší stínění ulic a domů nebo využívání materiálů s vyšším albedem, tedy světlé barvy,“ vyjmenovává Urban.

Materiály ostatně mohou podle Kopkáněho leckdy posloužit dokonce lépe než stromy. I on přitom hovoří o vybrání vhodné barvy, přičemž nemusí jít jen o světlou. Variantou je i využívání takzvaných chladných barev, které mohou mít na pohled tmavý odstín, díky vyššímu odrazu neviditelné části slunečního záření se ale ohřívají o deset až patnáct stupňů méně než povrch stejné barvy.

Příkladem měst, které dobře bojují s klimatem skrze architektonická a urbanistická řešení, je podle vědců Singapur. V Evropě pak vídeňská čtvrť Seestadt Aspern nebo Freiburg, kde už víc jak třicet let plánují rozvoj i na základě biometeorologických podmínek.

pariz

Foto: ESA

Pohled na teplotu povrchů ve francouzské Paříži

Česká města ve srovnání s Evropou nijak zvlášť nevybočují. Některá mají tu výhodu, že jsou poměrně hodně zelená. Podle Rožnovského to rozhodně platí o Ostravě, zčásti pak o Hradci Králové. Velké plochy zeleně tam podle odborníka z hydrometeorologického ústavu nedovolí výrazné zvýšení teploty vzduchu ani povrchů.

„Záleží na poloze města, ročním období a klimatu. Například města ve Skandinávii nejsou tak riziková, na rozdíl od měst v Evropě, jako je třeba Francie či Španělsko. Uvážím-li středoevropský prostor, tak je intenzita tepleného ostrova dána primárně jeho velikostí,“ líčí Jan Geletič, další odborník z CzechGlobe.

Podle ministerstva životního prostředí zájem o adaptaci na změnu klimatu dokládá skutečnost, že počet měst, která mají schválenou vlastní adaptační strategii, rok od roku roste.

Město tedy bude vlnám veder odolávat jinak, pokud leží v údolí nebo naopak na rovině. Jinak, pokud je u moře. I přesto mohou některá města, jako právě například zmíněný Freiburg, poskytnout příjemnější klima, než je ve městech českých. Třeba i díky revitalizacím starých průmyslových areálů a čtvrtí. Dobře jsou na tom i města na jihu Evropy. Kopkáně jako příklad uvádí to, že mají úzké ulice, které poskytují hluboký stín i během poledne. Kodaň si zase podle něj může dovolit ozeleňování i se zvýšenými nároky na vodu.

Nejhůře jsou na tom Holešovice

To vše města dělají i kvůli negativním dopadům vysokých teplot. Kdekdo vzpomene na úpal, vysoké teploty ale každoročně přináší i předčasná úmrtí. Vedra přitom začínají být z hlediska úmrtí větší problém než mrazy. A podle predikcí evropské agentury pro životní prostředí budou horka čím dál tím větším problémem, který bude zabíjet mnohonásobně víc. Před pěti lety tak vedra způsobila kolem jedenáct tisíc úmrtí, v následujících letech by to klidně mohl být i více než dvojnásobek.

Snímky od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), které ukazují teploty povrchů, byly zveřejněny v červenci. Jednalo se o několik měst, včetně Prahy. Tam satelit zachytil nejvyšší teploty v ulicích Holešovic, Libně nebo v průmyslových areálech na jihovýchodě města.

„Hlavním smyslem těchto snímků je propagace nového typu senzoru od NASA umístěného na ISS, který má větší prostorové rozlišení než dosavadní používané nástroje. Zároveň slouží jako předloha pro vývoj nového satelitu z programu Sentinel od Evropské vesmírné agentury, který bude umět pořizovat snímky v termálním pásmu s podobným rozlišením jako tento satelit,“ vysvětluje Urban.

Satelitní snímky jsou dostupné už tři desítky let, zlepšuje se však jejich rozlišení a hustota pořízení v čase. Díky tomu budou vědci schopni přesněji určit, jaké mají jednotlivé prvky ve městech teplotu.

Byť více zastavěné plochy efekt tepelného ostrova zesilují a v kombinaci s narůstající teplotou a extrémy jsou čím dál tím nepříjemnější, má to i svá pozitiva. Podle Kopkáněho se tak v našich zeměpisných šířkách, kde převládá spotřeba energie na topení, ve městech uspoří asi deset procent energie. Jiná ovšem padne na vyšší spotřebu danou klimatizováním.

Eliška Nová

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.