Obsah sklepa Martina Rýzla je prý i na programátora lehce nezvyklý. V tomto domě místnost neslouží jako odkladiště věcí, ale jako místo pro hardwarová zařízení. Je to prostor, kde se sbíhají kabely z celého domu do takzvaných racků, skříní pro elektronické přístroje. Řada z přístrojů je součástí takzvané laboratoře firmy Azul. Softwarové společnosti, se kterou se setkáte pokaždé, když použijete platební kartu nebo zapnete streamovací službu. A přesto o ní nevíte.

Sklep není místem, kde přístroje zůstanou. Čekají tu jen do doby, než se vybuduje vhodnější prostor v rámci kanceláří, kam se teď firma rozšiřuje. Společnost si naplánovala posílit v Česku, ale začíná růst tak rychle, že kanceláře ještě zařídit ani nestihla. „Musíme pro všechna firemní zařízení permanentní místo připravit,“ říká Rýzl.

Je to člověk, který americkým majitelům firmy dodal odvahu k tomu, aby do Česka vložili svá očekávání. Firma Azul, která těží ze své specializace na programovací jazyk Java, doteď v tuzemsku fungovala s jednotkami pracovníků. Aktuálně jich je deset, ale nové prostory, o kterých hovoříme, mají nabídnout zázemí až pro třicet lidí. To je číslo, ke kterému se chce firma přiblížit do konce roku.

Bez kontextu to nezní jako zvlášť velká cifra. Ale celý Azul má po světě na 300 zaměstnanců, z toho 120 je inženýrů. „Chtěli bychom časem vidět deset až dvacet procent inženýrů firmy v Česku. Až se nám podaří dosáhnout té třicítky, chceme pak každý rok jejich počet zdvojnásobovat,“ plánuje Scott Sellers, CEO, prezident a spoluzakladatel firmy. Navíc není mnoho specialistů, kteří by se orientovali konkrétně ve vnitřním prostředí Javy, přesněji v Java Virtual Machine, jak zdůrazňuje Rýzl. V prostředí, na kterém firma z kalifornského Sunnyvale vyrostla.

„Často se kolem určitého typu technologie vytvoří geografická centra, kde se koncentruje hodně specialistů v jednom místě. Jedno z takových míst je Silicon Valley. A pak několik dalších míst na světě. Konkrétně na vývoji Javy pracuje jen hrstka lidí. Existuje jen pár center, kde se koncentrují. Praha je jedno z nich. Ty znalosti tu jsou a přitahují další specialisty. Komunita narůstá. Česko je rozhodně velmi atraktivní,“ říká Gil Tene, druhý ze spoluzakladatelů a technický ředitel firmy.

Dobrou pozici Česka pro expanzi Azulu potvrzuje i Martin Rýzl: „Česko už sice není nejlevnější, ale je to stabilní prostředí. Je odsud blízko do okolních zemí. Nejen Java tu má skutečně tradici. Je tu dost lidí, kteří fungují, jsou chytří, chtějí se vzdělávat a růst. Když narazí na problém, dokážou ho kreativně vyřešit. Vzniká tu hodně startupů a inovací a každý rok se to zlepšuje i uvnitř firem.“

Pokaždé, když zapnete Netflix

Silicon Valley spoluzakladatel Gil Tene nezmiňuje náhodně. Právě tam má Azul sídlo a právě odsud se do světa rozšiřuje. Přímé zastoupení má ve čtrnácti zemích světa a distribuční partnery v osmdesáti osmi. Česko se má časem stát pro firmu v Evropě jedním z vůbec nejvýznamnějších míst, pobočka tu přitom funguje teprve od loňského roku.

Fyzické zastoupení a napojení na sídlo je ale jen drobný prostor, který firma v rámci svého dosahu má. Spoléhají na ni miliony vývojářů, stovky milionů zařízení i nejuznávanější podniky. Mezi zákazníky Azulu patří mimo jiné BMW, Credit Suisse, Deutsche Telekom nebo třeba Mastercard.

To, co dělá Azul, si lze představit jako software, na kterém fungují další softwary. „Je to programovací jazyk, ale dá se o něm přemýšlet jako o operačním systému,“ popisuje Tene. Tak například jeden z produktů je postavený na tom, že zvyšuje výkon aplikací firem. Jednoduše řečeno díky cloudu poskytuje takový prostor, kde všechno běží hladčeji.

Interní systém automatizuje testování funkčnosti aplikací společností – tedy simuluje je, nechává virtuální počítače, aby směrem k aplikacím zadávaly požadavky, a zjišťuje, jak se produkty chovají. Pokud narazí na chybu, dokážou ji najít, opravit a zase otestovat, než se aplikace dostane k zákazníkům. Další produkt Azulu zas funguje jako analytický software, který sbírá data, vede evidenci a stará se o to, aby systémy, které velké společnosti používají, spolu navzájem spolupracovaly.

Z pohledu zákazníka je Azul prakticky neviditelný. Ale setkat se s ním může snadno. „Pokaždé, když použijete platební kartu, projedete čtečkou nebo zadáte její číslo do online prostoru, informace doputují do Mastercard a oznamují řadu skutečností – tohle je karta, kterou mám, tohle jsou důvody, proč jsem to já, a kartu mám například teď fyzicky u sebe. Společnost se musí okamžitě rozhodnout, jestli je taková transakce legitimní. Jsou to obchodně naprosto kritické služby. Náš software nedělá tato rozhodnutí, to dělá platforma pro odhalování podvodů. Ale ta běží na Azulu,“ vysvětluje Tene.

Podobně na Azul nevědomky narazí každý, kdo si zapne Netflix. „Skoro všechno, co dělá, běží na Javě. Pokaždé, když se na něj díváte, komunikujete s naším softwarem,“ popisuje Sellers. Podobně je to u Spotify, Adobe, Walmartu, LinkedInu nebo eBaye. „Jsme jako virtuální počítač, na kterém běží jejich software,“ připodobňuje Tene.

Máme šanci být průkopníky

Martin Rýzl pracuje v Javě desítky let. Ještě jako doktorand pomáhal vytvářet první kurzy v ní. To bylo v době, kdy byla novinkou. Později se jako programátor dostal do startupu NetBeans, který založil Roman Staněk a později ho prodal firmě Sun. V rámci americké společnosti pracoval dál a v Sunu pomáhal v Česku stavět velkou inženýrskou pobočku. „Ta vychovala hodně lidí a byla to první vlaštovka, která sem začala natahovat další a další firmy,“ popisuje Rýzl.

Později se odstěhoval do Spojených států a začal pracovat pro Blackberry, po třech letech se ale vrátil do Česka a zakládal pro firmu místní malou inženýrskou odnož. Posledních sedm let pracoval v biofarmaceutické společnosti MSD, kde měl nakonec na starost vývoj interních aplikací. V týmu měl 300 lidí z celého světa. A právě odsud přešel do Azulu. „Baví mě začátky, když se vše rozjíždí a hledají se lidi. Chci vědět, co bude dál. Chci se bavit s Amerikou, aby toho sem poslala víc,“ říká s nadšením.

Spojené státy zatím skutečně posílají. V příštích týdnech do Česka přijede Gil Tene a později i další vysocí manažeři. I to má ukázat, jak důležitá pobočka v Česku pro firmu bude. Celkově je v plánu dát tu dohromady komunitu, pořádat stáže a odborná setkání pro vývojáře, což jsou akce, které pandemie hodně narušila. První už má ostatně firma za sebou a Tene už tu zároveň přednášel. Azul se vidí jako organizace, jež by setkání mohla vrátit tam, kde kdysi byla.

„Je pravda, že těch odborníků konkrétně na Javu až tolik není, najít nebo vychovat je nebude jednoduché,“ říká Rýzl. Věří, že je osloví se zajímavými zákazníky, viděním Česka jako centra technologických talentů i pomocí samotných technologií, na kterých firma stojí.

Jedním z želízek, u kterého doufá, že by mu s takovou misí mohlo pomoct, je skutečnost, že firma využívá cloud. Vidí ho jako oblast budoucnosti, která mladé talenty nadchne. Je to prostor, který pohání aplikace zákazníků firmy, takže můžou běžet rychleji. „Ale především máme šanci být v cloudu průkopníky. Je to horké téma dnešních dní. Mladá generace ho má ráda,“ myslí si.

Pro firmy zase znamená značnou úsporu. Když se do Česka podle něj dřív společnosti stěhovaly, budovala se v kancelářích veliká místnost pro datová centra. To už není potřeba. Firmě budou stačit coworkingové prostory. Jediná specializovaná místnost tu bude laboratoř, kam se brzy odstěhuje část Rýzlova sklepa. Ale ta bude mít jen pár metrů čtverečních. „Jedeme všechno v cloudu. Používáme hromadu virtuálních počítačů. Teď jsem zjistil, že jsme jich na jeden z posledních projektů využili 80 tisíc,“ říká.