Za ODDO architects stojí Mai Lan Chi, která pochází z Vietnamu, a Čech Marek Obtulovič. Jejich cesty se protnuly na vysoké škole v Brně, odkud společně směřovali do vietnamského studia Vo Trong Nghia Architects. V roce 2016 si založili vlastní architektonickou praxi, do které přizvali ještě svého přítele Nguyena Duc Trunga. Po šesti letech působení je jich v ateliéru deset a jejich projekty mají mezinárodní věhlas. Jen za poslední měsíc si mohou dát za rámeček dva velké úspěchy.

Radovat se ve studiu ODDO mohli na konci srpna, kdy uznávaný magazín o architektuře, designu a vůbec moderním lifestylu Wallpaper představil aktuální seznam Architects’ Directory. V něm každý rok dává dohromady ta nejzajímavější architektonická studia z celého světa a zaměřuje se přitom na mladá, perspektivní uskupení, která přicházejí s neotřelými nápady a realizacemi.

Letos se na seznam oceňovaných praxí z Austrálie, Chile, Japonska, Nigérie a dalších zemí dostala také Česká republika spojená s Vietnamem. Magazín Wallpaper zaujal domek TH house, který ODDO architects navrhli pro hanojské ulice. I když se to na první pohled – a zejména na první přelétnutí po rozměru půdorysu – nezdá, jde o rodinný dům. Přitom je široký pouhé čtyři metry a hluboký šest metrů, což je délka, do které roste také vzhůru.

„Dům se nachází v hustě zalidněné oblasti Hanoje, kde je zástavba nahuštěná blízko u sebe a protkaná velmi úzkými uličkami, do nichž padá velmi malé množství světla. Stejně tak i dům, který jsme navrhli, je obklopený sousedními stavbami, vchází se do něj z ulice široké pouhý jeden a půl metru a čelí problému s nedostatkem osvitu v obytném prostoru,“ uvádějí architekti.

Přesto chtěli vytvořit dům, ve kterém bude pro jeho obyvatele dostatek prostoru pro život i relaxaci. Zvolili tak vertikální pojetí, díky němuž se může obytný prostor rozpínat na pěti patrech propojených schodištěm a pohodlně pojme čtyřčlennou rodinu. Dům navíc navrhovali v duchu komunitního bydlení, takže nemá vůbec žádné vnitřní příčky – celý interiér se tak přelévá z jedné funkční části do druhé a soukromí vytvářejí posuvné dveře.

„Klientem byl v tomto případě majitel stavební firmy, který pro nás již stavěl jiné projekty. Jeho rodina původně žila na stejném místě ve starém, opravdu zanedbaném domě s velmi nízkým standardem kvality života,“ vysvětluje architekt Marek Obtulovič.

Společné prostory, jako jsou kuchyň a obývací pokoj, architekti proložili soukromými pokoji pro rodiče a děti. Obývací pokoj se nachází v centru domu a s ostatními místnostmi ho propojují světlíky, které zároveň poskytují dostatek denního světla. „Na takto stísněném pozemku je důležité pracovat s denním světlem, prostorovostí a přirozeným provětráním. Konkrétně to znamená navrhnout střešní světlíky a velkorysé prosklení fasády tak, aby se do interiéru dostalo světlo a prostor se nepřehříval. V našem případě jsme navíc čelní fasádu orientovali na sever, což také omezuje přehřívání,“ dodává architekt.

A zdůrazňuje, že nepracují s inovativními technologiemi, naopak se snaží primárně navrhnout takový dům, který bude fungovat pasivně bez zapojení moderních vymožeností. A to i v případě zavlažovacích systémů, které jsou načrtnuty tak, aby uživatel nemusel manuálně zalévat zeleň v interiéru a exteriéru. Celý prostor osvěžuje skutečně velké množství rostlin, které se objevují na každém podlaží a také na balkoně.

Flóra je v interiéru hojně zastoupena taky z toho důvodu, že zpříjemňuje klima v domě. Počasí v Hanoji totiž dokáže být neúprosně horké, jakákoliv zelená plocha je proto vítaným pomocníkem. Listoví vytváří příjemný stín a ochlazuje vnitřní prostor, k lepšímu klimatu bez ostrého slunečního světla přispívají také mřížkované struktury na zdech a podlaha a schodiště z děrovaného ocelového plechu.

„Rodina klienta je dle zpětných reakcí na svůj nový domov hrdá. Pro všechny členy v domácnosti se výrazně zvýšil standard bydlení. Kvalita prostorů se pozná, když člověk musí trávit hodně času v domě – například v nedávné době covidových karantén v Hanoji. To byl určitě dobrý test bydlení. A tento dům zkouškou prošel pozitivně,“ usmívá se Obtulovič.

Měsíc po zveřejnění seznamu Architects’ Directory zamířili architekti ODDO do Itálie, kde přebírali hned dvě ceny v mezinárodní architektonické soutěži Dedalo Minosse Prize, pořádané italskou asociací architektů ALA-Assoarchitetti. Konkurence byla velká, jelikož porotci, sestávající z renovovaných kritiků, profesorů a architektů, vybírali mezi ambiciózními projekty z celého světa.

Česko-vietnamské studio získalo hlavní cenu v kategorii OCCAM – Under 40, která hodnotí mladé architekty, a zároveň přebralo druhou nejvyšší cenu v hlavní kategorii. V obou případech porota architekty ODDO ocenila za další hanojský dům CH house, který má podle našich domácích měřítek rovněž velmi zvláštní parametry – šířku 4,5 metru a hloubku 35 metrů.

Tento rozměr ale vychází z tradičního pojetí hanojských příbytků, ODDO architects ho jen překlopili do moderního hávu tak, aby splňoval nároky třígenerační rodiny, která ho dnes obývá. „Stáli jsme před otázkou, jak distribuovat denní světlo do prostorů domu a jak na tak velké délce zařídit přirozené provětrání. Zároveň jsme chtěli, aby se obyvatelé domu necítili pocitově zatlačeni z důvodu úzkosti a hloubky parcely,“ přibližuje Obtulovič.

V ODDO si s touto výzvou poradili diverzitou výšek podlah a stropu, které zkombinovali se světlíky – charakter jednotlivých pokojů tak mění různé světlé výšky stropů, stejně jako měnící se osvit. Obyvatelé domu proto mají pocit, že se nacházejí ve velkorysých převýšených prostorách. „Myslíme si, že tento dům je opravdu unikátní a je tak trošku naším manifestem, jak lze pracovat ve stísněných podmínkách urbánního prostředí,“ uzavírá Obtulovič za celé studio ODDO.