V roce 1970 slavilo Československo se svým pavilonem v japonské Ósace obrovský úspěch. Expozici tam zhlédlo víc než deset milionů lidí a získala zvláštní cenu Japonského institutu architektů. Do země vycházejícího slunce se vrátí samostatné Česko v roce 2025 a doufá, že na tomto Expu bude mít úspěch minimálně srovnatelný.

K tomu má pomoci jakýsi návrat k osvědčenému způsobu, jak pavilon vybrat. V minulých letech zadavatel oslovil architekty napřímo, tentokrát bude vyhlášena otevřená architektonická soutěž. Naposledy se taková odehrála v roce 2000 pro Expo v německém Hannoveru, tedy před dvěma dekádami. „Chceme skutečně kvalitní nápad, který by zapadl do konceptu ósacké výstavy,“ uvedl Jan Kasl, předseda České komory architektů, podle jejíchž pravidel bude tendr organizovat architektonická kancelář CCEA Moba. Kasl dodal, že půjde o soutěž prestižní, byť první cena pro vítěze bude činit jen půl milionu korun.

Hlavní myšlenkou výstavy, která představuje jakousi obdobu Olympijských her, jen pro hospodářské, průmyslové, vědecké a kulturní obory, bude budoucnost společnosti a to, jak by mohl vypadat její život. Vychází z výzev, kterým Japonsko v současné době čelí a které bude podle generálního komisaře české účasti na Expo 2025 Ondřeje Sošky za pár let řešit i Evropa.

„Japonsko se dlouhodobě potýká s řadou socioekonomických výzev, jako je pokles porodnosti, stárnutí obyvatelstva, zvyšující se náklady na sociální zabezpečení či údržbu základní infrastruktury. Česko má v tomto ohledu co nabídnout. Máme mnoho firem, které se zabývají biotechnologiemi, nanotechnologiemi, umělou inteligencí, kybernetickou bezpečností a patří k těm nejlepším na světě,“ uvedl Soška.

Podle něj neplatí, že podobné výstavy už nemají v dnešní internetové době smysl. Stále je navštěvují miliony lidí. Poslední Expo v Dubaji bylo posunuté kvůli covidu a konalo se místo roku 2020 od října 2021 do března 2022. Navštívilo ho 24 milionů lidí, přičemž většina byla podle Sošky ze zahraničí. Japonsko očekává dokonce účast okolo třiceti milionů lidí.

„Nemůžeme očekávat, že se budou na světových výstavách představovat inovace a nové technologie, jako tomu bylo dříve, kdy se tam představil telefon, živé televizní vysílání nebo pás na sushi, který se objevil právě v Japonsku v roce 1970. Osobnímu kontaktu a fyzickému prožití se ale nic nevyrovná, což jsme si vyzkoušeli během pandemie,“ uvádí Soška s tím, že podobné akce mají obrovský potenciál pro Česko, které tak může navázat různé spolupráce i obchodní a diplomatická spojenectví.

Téma budoucího českého pavilonu bude Talent a kreativita pro život. Japoncům se evidentně zamlouvá, protože Česko na základě tohoto konceptu získalo pozemek o rozloze bezmála tisíc metrů čtverečních, který je na křižovatce hlavního bulváru a promenády u moře. Naproti němu bude sídlit futuristický pavilon kreativního umělce Joičiho Očiaie. Přesně po tomto stanovišti Česko toužilo.

„Když jsem přemýšlel, jaké téma konceptu zvolit, uvědomil jsem si, že Češi jsou vynikající v celé řadě oborů od umění přes architekturu, umělé technologie až po sport a mnohé další. Na to, že je nás asi jen třetina počtu lidí žijících v Tokiu, to vůbec není špatné. Společného jmenovatele tak vidím právě v talentu a kreativitě nás Čechů,“ dodává Soška.

Silný příběh by měl zosobňovat i sám pavilon, byť soutěž nebude architektům příliš svazovat ruce a nechá, ať zafunguje jejich představivost. Porotě bude předsedat architektka Eva Jiřičná, dalšími členy jsou například Balázs Bognár z celosvětově známého japonského architektonického studia vedeného Kengem Kumou, světový automobilový šéfdesignér Jozef Kabaň, děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci Osamu Okamura, viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar i zmiňovaní pánové Kasl a Soška.

Architekti mohou své návrhy podávat až do prvního března 2023. V průběhu března by pak měly být známy výsledky soutěže. Podle Kasla je na co navazovat a zmiňuje tři velmi úspěšné pavilony, které rovněž vzešly z architektonické soutěže. Jde o zmiňovaný Hannover, ale také Brusel, Montreal nebo právě Ósaku před lety.

Pavilon by měl být do jisté míry udržitelný a pracovat například s cirkulární ekonomikou. Z toho vyplývá i to, že po skončení ósackého Expa by mělo být možné ho prostě sbalit a převézt, s největší pravděpodobností do Česka. Organizátoři pozemek poskytli zadarmo, do šesti měsíců po konání se musí vyklidit. „Budeme pro pavilon následně hledat místo, třeba takové, aby mohl být cílem japonského turismu,“ uvedl Soška.

Rozpočet české účasti je zhruba 500 milionů korun. Vláda už schválila příspěvek 290,2 milionu, další finance by měly pokrýt soukromé firmy, organizace a instituce. Partnery výstavy jsou například Univerzita Karlova, nezisková organizace Women for Women nebo Nadace Mucha. S vnukem malíře – Johnem Muchou – pořadatelé v pondělí podepsali memorandum o spolupráci. „Jeho dědeček, nejslavnější český malíř Alfons Mucha, se v Japonsku hodně inspiroval a jeho dílo se pak stalo inspirací pro tamní fenomény časopisů manga i televizních anime. To svědčí o tom, že Česko má v Japonsku velmi dobré jméno,“ dodal Soška.

Ósacké akce by se mělo zúčastnit okolo 150 zemí. Japonsko se chce skrze ni pokusit přinést odpovědi na výzvy, kterým v poslední době čelíme. Ať už jde o klimatickou změnu, nedostatek potravin, ale i válku na Ukrajině nebo pandemii. „Tyto výzvy by měly přispět k novému růstu a rozvoji. Je to soutěž nápadu a ochoty řešit problémy, je ale potřeba brát v úvahu, že neexistuje jen jedno řešení nesnází,“ říká velvyslanec Japonska v Česku Hideo Suzuki, který ocenil například i účast japonského ateliéru v porotě soutěže.