Český fond drží nemovitosti za 7,5 miliardy. Investorům vyplatil za 7 let na výnosech téměř miliardu

Desítky maloobchodních a logistických objektů rozprostřené po celém Česku a Polsku zajišťují fondu CREIF dostatečnou diverzifikaci.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

galeria-rozana

Foto: CREIF

Do portfolia fondu CREIF patří i polská Galeria Różana

Celkem pětatřicet komerčních nemovitostí napříč Českou republikou a Polskem má ve svém portfoliu nemovitostní fond Czech Real Estate Investment Fund, který začal fungovat v roce 2016. Ke specializaci na oblast maloobchodu či skladování postupně přidává také logistické objekty a celková hodnota jeho portfolia aktuálně přesahuje 7,5 miliardy korun. Dlouhodobě cílí na výnos kolem šesti procent ročně, přičemž za sedm let svého fungování dosáhl celkového zhodnocení přesahujícího 37 procent. To v hodnotě vyplacených výnosů pro investory představuje téměř miliardu korun.

Svým zaměřením a strategií cílí Czech Real Estate Investment Fund (CREIF), který patří do investiční skupiny DRFG, na konzervativní investory. Na palubě jich má aktuálně kolem 14 tisíc a vedle široké veřejnosti do něj podle jeho vyjádření vkládají prostředky také municipality, církve, charity či bytová družstva. Prim v portfoliu stále hrají komerční nemovitosti retailového charakteru, přibývají ale také logistické nemovitosti a vedle Česka a Polska pokukuje tuzemský fond i do dalších zemí.

„Podíl nemovitostní složky na aktivech fondu patří k nejvyšším mezi relevantní konkurencí a toto plánujeme udržet i v budoucnosti. Je to výrazný prvek konzervativnosti a stability. Díky inflačním doložkám u nájemců fond zajišťuje pro naše investory stabilní výnos, který zůstává atraktivní i v současné složité situaci,” uvedl Martin Slaný, hlavní ekonom investiční skupiny DRFG, která stojí za založením fondu.

V portfoliu CREIF najdeme desítky maloobchodních objektů a středisek, od Mostu přes Písek a Lanškroun až po Český Těšín. Také v Polsku má rozprostřené nemovitosti po celé zemi od Štětína po Slezské Pěkary. Zejména v regionech mimo největší města počítá na tři stovky nájemců. Větší diverzifikaci s větší váhou na nemovitosti logistického charakteru fond plánuje, aby udržel dlouhodobou stabilní výkonnost.

slany4

Foto: Michael Tomeš/DRFG

Martin Slaný, hlavní ekonom DRFG

„Vstup do tohoto segmentu, který nastal před lety, je logickou reakcí na to, kam se ubírají nejen deglobalizační tendence v průmyslové výrobě, jde také o evoluci samotného maloobchodu, který se začal přesouvat ve větší míře do online prostoru, a to vyžaduje dodatečné skladovací kapacity v dobré dostupnosti k lokálním odbytištím. Pro fond jako takový pak představují tyto nemovitosti vhodný stabilizační prvek, jelikož jsou s nimi spojeny dlouhodobější smlouvy než v retailu,“ doplňuje Martin Slaný.

V pokročilé fázi mají být podle hlavního ekonoma DRFG také vyjednávání v rámci projektů na Slovensku, ve Slovinsku, Chorvatsku či Rumunsku a zajímavé příležitosti vidí rovněž v Itálii. I expanze do dalších zemí má zajistit potřebnou regionální diverzifikaci a CREIF pracuje rovněž na evoluční obměně svého portfolia.

Stále větší důraz klade na snížení energetické náročnosti nemovitostí například pomocí fotovoltaických elektráren a rekuperačních systémů. Energetické štítky a další certifikace jsou podle zástupců fondu jednak nutností s ohledem na standardy ESG, ale nízká energetická náročnost je důležitá i pro samotné nájemce. Na ty, které má CREIF ve svém portfoliu, prý zatím významněji nedoléhá tíživá ekonomická situace.

„Nájemníci nevykazují neschopnost splácet, dokonce máme objem nájmů v prodlení historicky nejnižší), objektivně vzato však bude nutné tuto situaci vyhodnocovat průběžně a s odstupem, jelikož indexace nájmů se promítají do cashflow nájemců s určitým zpožděním, stejně jako potenciální ztráta kupní síly poptávky. Fond však díky aktivní nájemní správě z krize paradoxně spíše těží,“ říká Martin Slaný a dodává, že fond benefituje také z toho, že má v portfoliu velkou váhu zboží základní potřeby a diskontních prodejců i spotřebního zboží, kdy během krize často tito prodejci získávají tržby prodejců z vyšších cenových kategorií.

CC Premium

Partnerem článku je Czech Fund

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox

Žádný umakart, ale dřevo. Byt v Bubenči dostal jádro, které místo ostudy nabízí praktičnost

Díky jádru v bytě vznikla technická místnost, knihovna, pracovní kout a mnoho dalšího. Zároveň umožňuje dynamicky proměňovat dělení prostoru.

jadro3

Foto: Alex Shoots Buildings

Dřevěné jádro se stalo centrální částí zrekonstruovaného bytu ze čtyřicátých let

0Zobrazit komentáře

Umakartová jádra, typicky s koupelnou a toaletou, jsou dodnes k nalezení v řadě bytů panelových domů na českých sídlištích. Při jejich rekonstrukcích bývá odstranění tenkých příček z laminátu jedním z prvních přání investorů. Jádro někdy zmizí úplně, jindy umakart nahradí alespoň zdivo. V případě bytu v Bubenči je však ze dřeva a obsahuje v sobě množství praktických prvků. Více nápadité architektury vám pravidelně přinášíme v newsletteru Arch.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Původní koncepce bytu ze čtyřicátých let neměla mnoho logiky, a proto se mladí investoři rozhodli pro radikální rekonstrukci, která kompletně proměnila dispozici. Její návrh dostali na starost architekti ze studia Papundekl, přičemž do centra veškerého dění v bytě se rozhodli netradičně umístit dřevěné jádro.

Byt tak dostal víceúčelový box z březové překližky. Díky barvě přírodního dřeva na sebe jádro upoutává značnou pozornost, protože zbytek bytu je laděn do převážně bílých a šedých tónů. Architekti pro jádro našli širokou škálu využití. Jeho součástí se stala knihovna, pracovní stolek, uvnitř se nachází technická místnost s bojlerem, pračkou a sušičkou. Z vnější strany je ještě doplněn o velké zrcadlo a úložný prostor.

Obytná část bytu se přenesla na jižní stranu k oknům, která směřují do vnitrobloku, zatímco pokoje byly situovány na sever. Na tom se nic nemění, nicméně díky jádru je možné s členěním bytu trochu čarovat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Rohy jádra byly navrženy jako oblé, aby do sebe mohly jednotlivé prostory lépe protékat. Díky vysunovacím příčkám z polykarbonátu je ovšem lze i vzájemně oddělovat, a tak například separovat pokoj od obývacího prostoru, aniž by byl narušen vzájemný vizuální kontakt mezi oběma místnostmi.

Úpravy byly nakonec tak razantní, že musel být projekt konzultován i se statikem. Díky proměnám se však například povedlo propojit nejen obývací pokoj s kuchyní, ale také s balkónem. Mladá rodina tak dostala byt podle svých představ – a nabízí dostatek pohodlí i praktičnosti.

jadro1

Foto: Alex Shoots Buildings

Součástí Jádra je také malý pracovní kout