„Odkud jste,“ ptá se jeden ze členů egyptské výpravy na Expo. Když se dozví, že z Česka, okamžitě kýve a ukazuje směrem k řece, kde stojí i český pavilon. „Ahaaa. K vám se musím jít podívat,“ dodává. Není sám, český pavilon se už před začátkem výstavy dostal na seznam spousty lidí. A nejde evidentně jen o slušnost. Budova, která v Japonsku vznikla podle návrhu studia Apropos architekti, tu budí skutečný zájem.

Hlavní stavbu, která obklopuje celý areál Světové výstavy Expo 2025, navrhl slavný japonský architekt Sou Fujimoto. Je to obrovský kruh a je celý ze dřeva. Když se projdete po okolí, zjistíte, že staveb ze dřeva je tu hned několik. Ten český přesto nad ostatními vyčuhuje. Může za to několik důvodů.

První je umístění. Česko dostalo mimořádné místo u moře. Večer se na vodě odehrávají dvě představení, videomapping a světelná dronová show. Krásně je na ně přitom vidět právě ze střešní vyhlídky české stavby. Navíc jsou její součástí hned dvě restaurace a Japonci evidentně na české pivo slyší.

Dalším důvodem, proč vzbudil národní pavilon na Expu rozruch, je skleněná fasáda, která odkazuje na tradici českého skla. Pavilony jsou tu různorodé, žádná ale není skleněná. Jde mimochodem o unikátní systém, který architekti vytvořili přímo pro tuto stavbu. „Sklo je speciálně ukotvené, aby když přijde zemětřesení, se celá fasáda kývala, nemělo by tak dojít k jejímu poškozením,“ popisuje pro CzechCrunch architekt Michal Gabaš.

Do třetice je budova zajímavá právě proto, že je ze dřeva. Dřevo tu sice pro stavbu zvolily i severské země, které jsou v sousedství, dohlédnout lze stejně tak na čínskou dřevěnou budovu. Česká dřevostavba je ale jedinečná v tom, že nemá ani betonovou, ani ocelovou konstrukci, 95 procent tvoří dřevo, zbytek jsou ocelové stužující sloupy.

To vzbudilo v Japonsku slušný úžas. I proto museli Češi dokládat celou řadu oficiálních potvrzení o tom, že konstrukce vydrží, a to i v případě, že přijde požár nebo zemětřesení. „V Japonsku ze dřeva staví, běžná je dřevostavba rodinného domu, ale ne veřejná stavba s několika patry,“ říká architekt Tomáš Beránek.

Japonci navíc nejsou v takto velké budově zvyklí na odhalené dřevo. To muselo být zahalené silnými sádrokartony, nakonec se ale japonskou stranu podařilo přesvědčit, že v některých částech by měl být základní materiál vidět.

Česká dřevostavba je ale zajímavá ještě v jedné věci. Postavená je počesku, tedy z CLT panelů, což je křížem lepené dřevo, které Japonci až doteď nepoužívali. Český pavilon to ale změnil – všechno dřevo je sice dovezené z Česka, pavilon ale stavěli Češi s pomocí středně velké japonské stavební firmy Daisue. A právě s tou se nyní česká účast dohodla na spolupráci v propagaci dřevostaveb.

„Obě strany si uvědomují, že se nám podařilo v Japonsku vybudovat něco, co tu nemá obdoby. O dřevostavbách se tu už dlouho hovoří, výsledek ale není dostačující,“ říká k tomu generální komisař české účasti na Světové výstavě Ondřej Soška.

Úřady byly prý k technologii dlouho nedůvěřivé, změnilo to ale právě postavení českého pavilonu. To nebylo vůbec jednoduché i proto, že jde o technicky složitou stavbu, která je asymetrická a stojí na umělém ostrově.

Společnost Daisue nyní nabrala s CLT panely zkušenost, kterou bude posouvat dál. „Chceme, aby čeští dodavatelé začali pravidelně dodávat svoje know-how, technologii a materiál, které mají tady v Japonsku vysokou přidanou hodnotu. Věřím, že tuto příležitost maximálně využijeme a místo surového dřeva, které běžně do Japonska vyvážíme, to napříště budou ve větší míře právě CLT panely,“ dodává Soška.

Novým způsobům stavění se ostatně má věnovat i samotný pavilon. Proběhne v něm několik konferencí na téma udržitelných technologií, a to včetně CLT panelů. Předběžně přislíbili účast japonští architekti, včetně Sou Fujimota, který už se dřevem pracuje. Třeba právě na obrovském kruhu, ze kterého je na český pavilon skvělý výhled.