Český startup Iterait vytěžuje na maximum umělou inteligenci a teď na její vývoj nabírá 55 milionů korun

Peter BrejčákPeter Brejčák

img_2536-minStory

Foto: Iterait

Trojice zakladatelů startupu Iterait: Adam Blažek, Filip Matzner a Petr Bělohlávek

0Zobrazit komentáře

Měření aortálních chlopní, analýza dat pomáhající při transplantacích slinivky, ale také krabička umožňující sledovat emoce lidí nebo krav či algoritmický trading. Dvouletý český startup Iterait s jedenáctičlenným týmem má široké zaměření, všechny jeho produkty nebo projekty však spojuje jedno – umělá inteligence.

V podání firmy sídlící v pražském Šporkovském paláci na dohled od Prašné brány je technologie umělé inteligence využívána na maximální kapacitu, kterou aktuálně umožňuje dosáhnout nejnovější dostupný hardware na trhu. Nejnovější procesory nabízí ohromnou výpočetní kapacitu bez nutnosti připojení na internet nebo posílat data na cloud, což umožnilo vznik větve v oblasti pod názvem Edge AI.

A právě tady chce být Iterait, založený před dvěma lety trojicí matfyzáků Adamem Blažkem, Petrem Bělohlávkem a Filipem Matznerem, světovým lídrem. I když o startupu zatím nebylo příliš slyšet, jeho zákazníky je možné najít i v Austrálii nebo Jižní Koreji a úspěch slaví také mezi seed investory, kteří mu na rozvoj poskytli už 55 milionů korun. Tohle je příběh firmy, o které v Česku ještě uslyšíme.

Z IBM přes mezizastávku k vlastnímu startupu

Když Adam Blažek končil střední školu, stejně jako jeho vrstevníci přemýšlel, kam se dále ve studiu vydat. „V osmnácti nikdo pořádně neví, co chce dělat. Já jsem se přihlásil na čtyři výšky, a když jsem se díval, kam mě přijali, ptal jsem se sám sebe, co bych s jednotlivými obory dělal. Nakonec mi zbyl matfyz,“ směje se brzy osmadvacetiletý Blažek.

Své volby nelituje, na Karlově univerzitě vystudoval obor umělé inteligence, která ho zaujala zejména díky nutnosti kreativně přemýšlet. Během studia zároveň začal pracovat v týmu o čtyřech lidech v IBM, který se věnoval budování AI projektů na zelené louce.

img_2571-min

Foto: Iterait

Adam Blažek, spoluzakladatel a ředitel Iteraitu

„Měl jsem super šéfa, byl to vizionář a mohli jsme pod ním dělat, na čem jsme chtěli. Místo toho, abychom používali produkty a software IBM, což jsou občas takové molochy, jsme si v podstatě mohli hrát a vyvíjet věci od základů,“ pokračuje Blažek ve vyprávění pro CzechCrunch.

Jedním z největších projektů, který tým v IBM vyvinul, bylo hodnocení kvality embryí v asistované reprodukci. Umělá inteligence na základě analýzy obrazových dat dokáže ušetřit hodiny práce embryologů. Na projektu Blažek se svými kolegy pracoval ještě v době, kdy moderní metody hlubokého učení byly v plenkách, takže mnoho postupů vyvíjeli paralelně se světem.

Po dvou letech práce v korporátu však Blažek dostal nabídku spoluzaložit startup, do kterého přizval i své kolegy. „Chudák šéf to musel nějak skousnout,“ vzpomíná s úsměvem Blažek. Trojice se tak ocitla ve vznikající firmě Cognexa Solutions. Blažkovi se v ní zalíbila maximální svoboda v kombinaci s maximální odpovědností.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Časem si ale uvědomil, že by chtěl pracovat ve své vlastní firmě. S Cognexou, která doteď úspěšně funguje zejména na slovenském trhu, se rozloučil a se svým core týmem v roce 2018 spoluzaložil další startup. A zatímco otázka, co Iterait dělá, je jednoduchá, odpověď je již složitější.

„Děláme možná až moc věcí zároveň,“ přemítá Blažek. Iterait zmíněná trojice zakládala jako projektovou firmu, která měla různá řešení využívající umělou inteligenci „sekat jako cvičky pro kohokoliv“ – od průmyslových závodů po nemocnice. I díky tomu, že se z AI stal obrovský buzzword, nebyla o příležitosti nouze.

Projektové zaměření však firmě plně nevyhovovalo, vyžaduje neustálé shánění a dodávání projektů a škálování je možné jen díky růstu zaměstnanců. Proto se v Iteraitu rozhodli byznys rozšířit a hledat příležitosti na vývoj vlastního produktu, což se jim v průběhu loňska povedlo.

Nostalgické healthcare projekty

V debatě s Blažkem se však nejdříve věnujeme projektové větvi, na které Iterait se svým týmem postavil. Kvůli nostalgii, kterou s kolegy sdílí u zdravotnických projektů, firma vyvíjí pro IKEM nástroj IsletNet pomáhající doktorům určit, které pankreatické ostrůvky jsou vhodné pro transplantaci slinivky břišní u cukrovkářů.

Jinými slovy, cukrovkáři v nejtěžších případech, kdy už jejich tělo nedokáže produkovat žádný insulin, mohou získat transplantaci ostrůvků slinivky, ale ne všichni dárci jsou pochopitelně vhodní. U každé operace proto doktor musí odebrat vzorky a hodiny pod mikroskopem počítat ostrůvky a měřit jejich velikost – a rozhodnout, jestli jsou vhodné pro transplantaci.

img_2540-min

Foto: Iterait

Zakladatelé Iteraitu: Filip Matzner, Adam Blažek a Petr Bělohlávek

Iterait díky svému nástroji udělá několik hodin práce doktorů za pár minut. S podobným cílem se pouští také do dalšího medicínského projektu využívající strojové vidění a učení při měření aortálních chlopní z CT.

„V medicíně jsme některé projekty opustili, protože existují strašné překážky bránící projektům, aby se dostaly do praxe. Abychom mohli vytvořit model, potřebujeme data, ty ale jako malý startup nemáme a jejich získání bývá komplikované, třeba i kvůli GDPR. Zároveň je oblast hodně regulována, software se musí certifikovat jako zdravotnické zařízení, což je velmi nákladné, a navíc bychom se museli integrovat do workflow softwaru jiných dodavatelů,“ vysvětluje Blažek.

„Pokrok není jen v umělé inteligenci, ale i v hardwaru.“

„Proto se v healthcare omezujeme na případy, ve kterých reálně vidíme náš přínos v praxi,“ dodává.

Jedním z dalších podobně zaměřených projektů byla v dílně Iteraitu aplikace na okamžitý překlad znakového jazyka do textu nebo hlasu. Na crowdfundingové platformě Indiegogo však nezískal dostatek prostředků, a proto se do jeho vývoje tým nakonec nepustil. Projekt ale přinesl i pozitivní ohlasy – startupu se na základě něj přihlásilo několik lidí se zájmem o práci. „Projekty, které pomáhají jiným, prostě vývojáře táhnou,“ říká Blažek.

Od měření nálad lidí po krávy a prasata

Kromě těchto projektů se Iterait zároveň zaměřuje na vývoj vlastních produktů, které stojí na dvou nejžhavějších oblastech umělé inteligence – zpracování přirozeného jazyka (NLP z anglického natural language processing) a počítačové vidění (computer vision).

Právě druhá jmenovaná technologie je základem produktu Vividi, což je v podstatě krabička sloužící na zpracování obrazových dat o lidech (věk, pohlaví, emoce a podobně) využívaná zejména u vyhodnocování zásahu reklamy a jejího lepšího cílení návštěvníkům nákupních center.

img_2572-min

Foto: Iterait

Zakladatel a ředitel startupu Iterait Adam Blažek

Na rozdíl od světové konkurence, která podobná řešení nabízí, však ke zpracování dat nedochází na cloudu, ale lokálně přímo v krabičce. Jde tak o produkt kombinující nejnovější hardware a software v rámci zmiňované technologie Edge AI. Vividi se aktuálně využívá zejména v marketingu nákupních center, potenciál však nabízí i v mnoha dalších oblastech od facility managementu po zemědělství.

„Pro počítačové vidění je v podstatě jedno, jestli se dívá na lidi či na něco jiného, úlohy jako detekování objektu, segmentace, sledování nebo určování parametrů objektů jsou podobné napříč oblastmi. Teď máme projekt v zemědělství, který Vividi využívá na různá měření krav, skotů a prasat,“ popisuje Blažek.

Seed investice 55 milionů korun

Druhým vlastním produktem Iteraitu, který je zatím v počátečních stadiích vývoje, je pak Iminers snažící se o vývoj algoritmického tradingu na burzách na základě strojového čtení zpráv (využitím technologie NLP).

Cílem je přiblížit se tomu, co dělá lidský trader – tedy načíst si informace o firmě a aktuálním dění a následně na základě toho v horizontu desítek minut nebo někdy i dnů rozhodovat o nákupu či prodeji akcí. Projekt je zatím v úplných začátcích, dokončení prvně využitelné verze je plánováno v horizontu dvanácti až osmnácti měsíců.

michal-devix

Přečtěte si takéMichal Dobrovolný z Devixu: Odhalení rakoviny, samořiditelná auta či chodící roboti aneb jak funguje umělá inteligenceMichal Dobrovolný z Devixu: Odhalení rakoviny, samořiditelná auta či chodící roboti aneb jak funguje umělá inteligence

„Je to běh na delší trať. Celkově jde o složité téma, opravdové porozumění přirozenému jazyku hraničí s obecnou umělou inteligencí. Je to strašně těžká disciplína, takže investiční horizont je minimálně dva roky od založení projektu. Do té doby nečekáme žádné významné obchodní úspěchy,“ přiznává Blažek s tím, že do vývoje produktu Iminers se startup pustil díky poptávce od svých seed investorů. Ti Iteraitu na své aktivity poskytli finanční investici ve výši 55 milionů korun, ale veřejně se příliš profilovat nechtějí.

Startup má díky investici dostatek prostředků na rozvoj během následujících dvou let, ve kterých se chce zaměřit hlavně na hledání kvalitních lidí, dolaďování produktů, růst a nabírání nových zákazníků. Ti se počítají v nižších desítkách a pocházejí například z Austrálie nebo Jižní Koreje.

„Další projekty už neplánujeme, to by snad už bylo nerozumné,“ hlásí Blažek, který zatím odmítá i nutnost další investice: „Raději bychom byli soběstační. Na druhou stranu, naší ambicí je budovat a vyvíjet technologie, to je to, co nás baví. Pokud bychom dokázali další peníze využít a umožnily by nám růst, jsem pro.“

img_2545-min

Foto: Iterait

Zakladatelé Iteraitu: Filip Matzner, Adam Blažek a Petr Bělohlávek

Růst přitom Iterait plánuje ještě hodně, vizí startupu je být světovým lídrem v oblasti Edge AI, která vyžaduje využívání neuronových sítí i strojového učení – a jejich následného optimalizování, ladění a hledání nákladové efektivity. O pokroky v oblasti se neobává.

„Zajímavost, ke které jsem dospěl, je, že pokrok není jen v metodách umělé inteligence, ale také v hardwaru. V chytrých telefonech je procesor výkonnější než počítač, který dostal Apollo 11 na Měsíc, to je naprosto úžasné,“ zamýšlí se Blažek. Aktuálně nejnovější hardware na trhu tak nabízí možnost využívat metody umělé inteligence, které alespoň v teoretické rovině existují i desítky let.

„To souvisí s tím, co děláme. Bereme úplně nejnovější hardware a děláme na něm to, co zrovna teď umožňuje. Využíváme maximální kapacity, která je k dispozici, a nad tím stavíme naše řešení. Věříme, že díky tomu dokážeme pro naše produkty najít pořád nové a nové využití i trhy,“ uzavírá Blažek.

Chatboti budou na dostatečné úrovni za 5 až 10 let, v IT je to nekonečná doba, říká Lukáš Pulda z MessageOk

Peter BrejčákPeter Brejčák

lukas4_final-1-minRozhovor

Foto: Robin Rezek/MessageOk

Lukáš Pulda, zakladatel a ředitel MessageOk

0Zobrazit komentáře

Lukáš Pulda se svým týmem přibližně před třemi lety spouštěl chatbota na Messengeru od Facebooku, který se tak stal jedním z prvních nabízených chatbotů v české e-commerce. Časem se však ukázalo, že chatboti nejsou tou správnou cestou a podle zakladatele firmy MessageOk si to postupně uvědomují i firmy na trhu.

Proto se dvaatřicetiletý Pulda se svým týmem přeorientoval na vývoj řešení tzv. self-care systému pro zákazníky, jenž se nespoléhá na mluvené nebo psané slovo, které je využíváno u chatbotů. Ty je totiž nedokážou dostatečně dobře zpracovat a dlouhou dobu se situace ani nezmění. Alespoň tak to vidí Lukáš Pulda.

Do testování nového řešení MessageOk se před rokem v březnu jako první pustil Mall.cz, v polovině roku se přidalo Dáme Jídlo. Po úvodní fázi, během které systém využilo na dva miliony zákazníků, je čas na plný vstup na trh a také expanzi do zahraničí, které se má stát jejich hlavním trhem. A tom jsme si s Lukášem Puldou povídali v našem rozhovoru.

Jak hodnotíte současný stav chatbotů na trhu?
Jsou pořád v kurzu, za poslední tři čtyři roky trend moc neutichá a firmy na chatboty pořád dost slyší. Na trh se ale dostávají informace, že ne vždy úplně fungují. Firmy proto mění plány, přišlo setkání s realitou, s chatboty to není tak růžové, jak si firmy původně představovaly.

Dokážete uvést příklad?
Například Kiwi.com před pár lety otvíralo pobočku v Praze s tím, že budou hodně šlapat do chatbotů, že umělá inteligence je pro ně velká výzva. Střet s realitou byl jiný (více o tom v této přednášece z WebExpa). Zákazníci mají tak komplexní požadavky, že se Kiwi.com nakonec rozhodlo nabízet uživatelům jakési chytré FAQ a chytrý navigační systém pro zákazníky. Je to tedy velmi podobný směr, jakým nyní jdeme i my.

Podobně jsou na tom Rekola, která umožňovala půjčit si kola přes Facebook Messenger. Od loňské sezony to možné není. Je vidět, že se jim víc vyplatí investovat do vlastní aplikace a mít všechny use-casy připravené tak, aby je nebylo nutné „šroubovat“ do chatu.

lukas2_final-1-min

Foto: Robin Rezek/MessageOk

Lukáš Pulda, zakladatel a ředitel MessageOk

Podobným procesem jste si prošel i vy. Jak jste se k chatování vlastně dostal?
Původně jsme se věnovali službě smsmanager.cz na posílání marketingových SMS. Pořád funguje a běží, s milionem zpráv měsíčně jsme na rozumné velikosti. Přišlo nám přirozené navázat na SMS chatovacími platformami jako Messenger, WhatsApp či Viber. Uživatelé na nich ale fungují jiným způsobem, je pro ně přirozené odpovídat na zprávy zpátky. Nešlo tak o jednostrannou komunikaci firmy, museli jsme vymyslet systém pro příchozí zprávy. A tak jsme se dostali k chatbotům.

Došlo tak k vašemu přesunu od marketingových SMS k zákaznické péči?
Dá se to tak říct, oblast zákaznické péče nám byla vždy blízká. Navíc jsme si po vybudování služby na reklamní SMS chtěli vylepšit karmu tím, že přejdeme na stranu zákazníků a budeme jejich partnerem pro firmy. Vznikl tak MessageOk, spin-off naší původní firmy, v rámci kterého řešíme automatizaci zákaznické komunikace.

„Firmy jsou pod tlakem poskytovat zákazníkům vysokou úroveň služeb.“

Co to konkrétně znamená?
Firmy jsou pod tlakem poskytovat zákazníkům vysokou úroveň služeb. Firmy by chtěly poskytovat podporu na všech kanálech – e-mailu, telefonu, Facebooku a tak dále. Zákaznická péče v podstatě roste do šířky a fragmentuje se. Dnes už však firmy zjišťují, že je to neudržitelné a společně s růstem byznysu nemůže úměrně růst i zákaznická péče.

My naopak firmy učíme, aby šly proti této fragmentaci a zákaznickou péči konsolidovaly. Aby své zákazníky učily, že pomoc najdou na jednom místě, na firemním webu. To má i další důsledky, umožňuje to lépe sledovat, odkud zákazníci chodí, co na stránce řeší, jak jsou tam dlouho.

Jak tedy MessageOk funguje?
MessageOk je webový widget, který si firma, většinou e-shop, vloží na svoji stránku. Následně na stránce pro zákazníky vygeneruje interaktivního průvodce, samoobsluhu. Garantujeme, že se k zaměstnanci zákaznické péče dostane ticket od zákazníka v takové formě, aby ho mohl rovnou vyřešit.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Takže když už začne zákaznická podpora mluvit se zákazníkem, má díky vám k dispozici všechny potřebné informace?
Ano, jinak řečeno, umožňujeme outsourcovat sbírání dat od zákazníků. Řekneme jim, co všechno na vyřízení problému potřebujeme, zkontrolujeme, jestli všechno zadali správně, a následně posíláme na zákaznickou péči. Reálně tak vynecháváme pinkání si e-mailů nebo zpráv mezi zákazníkem a agentem podpory.

Jakým způsobem to probíhá?
Firma si zákaznický proces, například reklamaci, může nadefinovat v jednoduchém editoru, kde si nakreslí cestu zákazníka, a my se postaráme o to, že ji zákazník projde a poskytne nám všechna data. Pak problém řeší zákaznická péče. V ideálním případě ale k one-on-one interakci zákazníka a firmy nedochází, protože pokud zákazník poskytne všechny informace tak, jak je potřeba, může se firma o všechno postarat a zákazníkovi jen potvrdit, že požadavek byl zpracován.

screen_flow

Foto: MessageOk

Flow řešení MessageOk

A jak vypadá samotné sbírání dat od zákazníků?
Na webu firmy, kde máme pod kontrolou uživatelské rozhraní, máme základní nabídku. V podstatě jde o rozhodovací strom a návštěvník se jím proklikává, například podle toho, jestli je, nebo není zákazník, jestli už má, nebo nemá objednávku a tak dále. Protože jde o jednokrokovou věc, jsme schopni formulář přizpůsobovat a nastavovat podle toho, co si uživatel vybírá.

V čem se proces liší oproti chatbotům?
Do chatu zákazník píše a typicky neví, co přesně chce. Vy jako firma to však už víte, máte deset nebo dvacet běžných scénářů, kvůli kterým zákazníci píšou nebo volají. To znamená, že se můžete připravit předem a definovat si, které informace budete od zákazníků potřebovat při řešení jejich reklamace.

„Chatboti možná v budoucnu budou fungovat, tato budoucnost ale není ani na dohled.“

Stejným způsobem ale může fungovat i chatbot.
V podstatě je to dost podobné, na chatbotech je však nejhorší chat. Je to hezká myšlenka, ale když zákazníkům umožníte napsat cokoliv a chatbot reaguje například jen na část zprávy, vzniká velký nepoměr mezi očekáváním zákazníka a tím, jaké možnosti mu můžete nabídnout.

Není to jen omezeno tím, že technologie zatím nejsou na dostatečné úrovni?
Určitě ano, chatboti možná v budoucnu budou fungovat. Tato budoucnost ale bohužel není ani na dohled, a to ani v angličtině. I chatboti v angličtině fungují jen v momentě, když zákazník nechce nic komplikovaného a je schopen formulovat požadavek v jednoduché prosté větě. Zákazníci takhle nepřemýšlí.

Zákazníci jsou schopni napsat odstavec textu, kde řeší tři objednávky najednou, u každé z nich něco jiného a někdy je i pro člověka problém pochopit, co vlastně zákazník chce, tím spíš pro chatbota. Není schopný takový kontext zachovat a propojit si to. Nemluvě o překlepech, nadsázce nebo ironii. Potrvá ještě pět až deset let, až chatboti budou na dostatečné úrovni, což je v IT nekonečná doba.

MessageOk jste již odzkoušeli například v Dáme jídlo. K jakým výsledkům jste došli?
V Dáme jídlo se jim naše řešení osvědčilo. Zrušili webový chat, přestali dávat do všech transakčních e-mailů telefonní číslo a všem zákazníkům říkají, že pokud mají nějaký problém, ať se obrátí na danou webovou stránku, kde jim pomůžou.

V reálných číslech jsme došli k tomu, že tickety od zákazníků byly díky nám vyřešeny o 60 procent rychleji než ty, které se předtím zadávaly na chatu. Bylo to právě úsporou času, kdy zaměstnanec podpory nemusí o všechny informace říkat zákazníkovi. Operátor je důležitý třeba až potom, aby zákazníkovi zavolal, omluvil se a řekl, že je všechno vyřešené nebo že náprava byla sjednána. Pro sběr dat není důležitý.

undout-kozlov-stepanek-boxed-min

Přečtěte si takéVzali nápad šéfa Facebooku a staví nejzdravější budík na světě. Mladí Češi chtějí zlepšit kvalitu našeho spánkuVzali nápad šéfa Facebooku a staví nejzdravější budík na světě. Mladí Češi chtějí zlepšit kvalitu našeho spánku

Jaký je vlastně váš byznys model?
Klasický software-as-a-service (SaaS). Máme připravené různé tarify, aby nás mohly používat i menší firmy, které začínají růst a potřebují obsluhovat víc zákazníků než dřív, i větší firmy, které mají jiné požadavky jako třeba napojení na interní systémy, sdílení účtu, reporting, exporty dat a podobně.

Klientů máte zatím jen pár, na trhu fungujete necelý rok. Jak jste na tom finančně?
Zatím jsme na začátku, naším cílem není zisk, ale růst. Jsme ve fázi, kdy máme zvalidovaný produkt a hledáme investora, který nám pomůže růst rychleji a umožní nám, abychom si produktově k sobě mohli vzít co největší šíři celého zákaznického procesu. Zároveň chceme růst i regionálně a spustit podporu cizích jazyků. Služby plánujeme poskytovat globálně, co nejvíce na západních trzích.

Česko až tak zajímavým trhem není?
Česko je pro nás zajímavé proto, že je e-commerce velmoc. Když se podíváme na střední Evropu, vyčníváme ve všech metrikách. Na českém trhu pro nás bylo snadné dojít si pro zpětnou vazbu, vyzkoušet procesy a nasazovat software do provozu. Česko je unikátní, a pokud uspějeme tady, budeme pravděpodobně fungovat dobře všude, i na západ od nás.

lukas3_final-1-min

Foto: Robin Rezek/MessageOk

Lukáš Pulda, zakladatel a ředitel MessageOk

Jaké nejbližší kroky vás aktuálně čekají?
Jsme před spuštěním ostré verze, aby k nám mohl přijít kdokoliv, službu si zaregistrovat a začít ji využívat. Doteď jsme fungovali na přímém obchodu, vytipovali jsme si e-shopy, kde jsme viděli největší přínos, a oslovili je. Abychom byli schopni růst rychleji, musíme službu otevřít a škálovat bez ohledu na naše obchodní schopnosti.

Jakým způsobem toho chcete dosáhnout?
Další milníky jsou integrace do e-commerce platforem, jako je Shopify, Shoptet, Prestashop a podobně. Aby si majitel e-shopu mohl na jeden klik v administraci zapnout MessageOk a pak už jen pracoval. Chceme proces co nejvíce ulehčit, aby neznamenal žádnou IT zátěž, aby e-shop nemusel vytvářet žádné exporty nebo řešit propojení přes API.

roger-federer-mvp-xy

Přečtěte si takéFederer vydělává víc než kdykoli dřív. Jackpotem byly botyHodinky, auta a hlavně tenisky On. Federer už je dolarovým miliardářem, mimo kurt si vydělal 10krát víc

Jak chcete e-shopy přesvědčit, že zrovna vy jste to správné řešení?
Rozhodnout se pro použití naší služby není roční projekt a nevyžaduje překopání existujícího callcentra. Jsme primárně nový front-end, který si firma nasadí na web a procesy si nakliká v editoru. Samotné řešení ticketu pak nemusí probíhat nutně u nás, lze nás používat i ve spojením s existujícími systémy.

Chatboti jsou však buzzwordem a právě proto se mohou některé e-shopy rozhodnout pro jiná konkurenční řešení, aby mohly říkat, že jsou technologicky vyspělé. Není to pro vás nevýhoda?
V podstatě pravděpodobně ano. Snažíme se však vysvětlovat, že chatbot je zajímavý směr, ale zatím není vhodnou cestou. My jsme řešení a doufáme, že hlavně v dnešní době, kdy se počítá každá koruna, bude více firem, které dají přednost výsledkům než buzzwordům.