Český startup přenáší virtuální prostory do klasického prohlížeče. Nahrazuje schůzky, showroomy i kulturní akce
Zakladatelé českého startupu Virtuloc
Jak prodat takový traktor v době pandemie? Bez toho, aby si ho zákazník prohlédl, velmi těžko. Na omezení v posledním roce narazily především firmy, které prodávají dalším firmám. A právě tam, kde se v této oblasti otevřela mezera, prakticky hned přispěchaly společnosti Presentigo a Adastra. Oprášily svůj starší koncept, o něco ho zjednodušily a nabídly možnost, jak ukazovat výrobky ve virtuálních prostorách. Jejich nástroj Virtuloc se během pěti měsíců dostal na třímilionový obrat.
Vládne tu stále modrá obloha, pod stromy jsou usazené lavičky, upravené prostředí lemují stánky Beat Saberu, XLab, ČVUT a samozřejmě Adastry a Presentiga. Uvnitř nich najdeme kytky v květináčích a sedací vaky. Je to klasické prostředí veletrhů a konferencí. A přece snad vším vybočuje. Na vaky si totiž nikdo nesedne a obloha zde nikdy neztmavne.
Setkáváme se se šéfem Presentiga Adamem Mrštíkem ve virtuálním prostoru Asociace virtuální a rozšířené reality. Zatím tu nejde potkat zástupce zmíněných firem – je to jen místo, které Virtuloc využívá pro své zákazníky a které připravil jako ukázku, jak by se mohli zmínění prezentovat. Po chvíli oba nasměrujeme své avatary prostřednictvím klávesnice a sejdeme se uvnitř jednoho ze stánků. Budeme si tam moci v klidu popovídat.
Zde se v jakékoliv době na malém prostoru můžou pohybovat třeba i tisíce lidí najednou. Pravda, bude to trochu zvláštní, protože tu skoro všichni vypadají stejně: muži v oblecích s červenými kravatami, ženy v kostýmku, bílé košili a s totožným účesem. Ale nad hlavou se jim vznáší jméno. Povídat si lze uvnitř stánků jednotlivých společností, a pokud se můj avatar začne vzdalovat, objeví se varování, že odejdu z doslechu.
Svět Virtuloc vás nechá se procházet v showroomech, na přednáškách, veletrzích, v obchodech a případně i na kulturních akcích. Bez 3D brýlí, jen uvnitř klasického webového prohlížeče, zato s mnoha detaily a pocitem, že tady se dají uzavírat obchodní partnerství. Prostředí popisují zakladatelé jako jakousi mezeru mezi e-commerce a kamennou prodejnou. Jde tu i nakupovat online, byť to není cílem. Tím je prezentace produktu a kontakt se zákazníkem.
„Je to o vysvětlování,“ říká Filip Líbal, spoluzakladatel Virtulocu. Podle něj předchozí měsíce donutily firmy uvědomit si zranitelnost kamenných showroomů a možnosti v online prostředí. Virtuloc je určený právě B2B zákazníkům, u kterých poptávka po podobných řešeních roste. Vznikl v loňském srpnu a během pěti měsíců se dostal na třímilionový obrat, letos už ho očekává mezi 10 a 15 miliony. Na rok 2022 si věří rovnou s 30 až 50 miliony.
Přijít může kdokoliv
Jen chvilku po našem rozhovoru pak jde Mrštík o byznysu hovořit s dalšími zájemci, tentokrát s firmami Hasbro a Walmart. Klientů, kteří si vyzkoušeli nalákat své partnery do virtuální reality, jsou už desítky. Poptávky přicházejí ze Severní Ameriky, Japonska, Evropy, Jižní Afriky i Ruska.
Adam Mrštík, který mě ve Virtulocu provází, je CEO Presentiga s letitou zkušeností s virtuální i rozšířenou realitou a 3D technologiemi. Ve Virtulocu šéfuje produktu. Spoluzakladatelé mladé firmy jsou Filip Líbal s Emilem Benešem. Oba pocházejí z Adastry a zároveň z agentury Proboston. Propletené vztahy tady ale tvoří výhodu.
Virtuloc vznikl jako společný projekt firem Presentigo a Adastra. A zatímco Presentigo vytváří zajímavé prezentace včetně virtuálních 3D scén, Adastra se specializuje na internet věcí, umělou inteligenci a vývoj aplikací. Díky svému zaměření si spolu během posledních let už několik projektů s cílem představit produkt ve virtuální realitě vyzkoušely.
V roce 2017 takto uvedly vůz Vision E pro Škoda Auto. Později přinesly 3D brýle třeba i do obchodů T-Mobile, kde si zákazníci prohlíželi prostředí virtuální reality při čekání na odbavení, a do několika dalších společností. Jenže takové projekty byly vždy jen poměrně krátkým zpestřením, které se dál nerozvíjelo. „Později jsme si uvědomili, že jedna z překážek byly prostě ty brýle,“ říká Mrštík.
„Když nastala doba covidová a vznikla silná potřeba klientů v takové podobě představit zákazníkovi produkt, řekli jsme si, že bychom tehdejší zkušenost mohli oprášit. Ale udělat to celé jinak a líp. A hlavně v prohlížeči,“ doplňuje Líbal. Odstranit při vstupu do virtuálních prostorů 3D brýle a náročný software se zdá jako poměrně jednoduchý mezikrok. V očích zakladatelů je to ale právě to, co mění využití celé online reality.
Pokud totiž není potřeba zvláštního vybavení, do virtuálního prostředí může přijít kdokoliv. Jakmile se v něm lze potkávat, můžou si lidé povídat, procházet se a společně prohlížet zboží. „Jsme interaktivní. Ve virtuálním prostředí lidi komunikují, interagují, hýbou se nezávisle tak, jak potřebují,“ říká Líbal. Jako bonus navíc jednou připravené prostředí, tedy třeba „postavená“ pobočka, funguje pro pro zákazníky odkudkoliv.
Avataři mezi balíky slámy
Autoři tak vytvořili prostor, který velmi zjednodušeně označují jako „virtuální místnost zavěšenou v cloudu“. Do ní můžou vložit vlastní prezentaci třeba v souboru PDF, ale i video, 3D model nebo další formáty, případně oživit prostor podle svého a nalákat zákazníka – když ne na rozhovor, tak minimálně na pohodlné prohlédnutí si toho, co je zde umístěno.
Třeba francouzská divize společnosti Hexagon hned vedle prezentace a nákresů svého stroje na měření ozubených kol postavila jeho 3D model. Takže si ho lze prohlížet ze všech stran a dopodrobna. Mimochodem vystavěla svůj showroom do několika pater, které mají v některých částech příhodně prosklené podlahy, takže seshora člověk vidí, jestli neminul něco zajímavého. Společnost vyrábějící vysoce přesné měřící stroje si z Virtulocu udělala svůj hlavní prezentační nástroj pro 40 tisíc zaměstnanců.
Výrobce pneumatik BKT mého avatara zase nechává chodit mezi balíky slámy, kam umístil svůj stánek. Showroom pro událost absolventů Vanderbilt University v americkém Nashvillu má vnitřní jezírko i s mostem a kavárnu se stolečky, židlemi, kávovarem a hrnečky. Kávu si ale účastníci zřejmě budou muset uvařit doma vlastní. Příkladů a jejich možností je řada, a tak se dá procházet u firem z celého světa.
Mezi zákazníky patří také v dnešní době často skloňovaný farmaceutický gigant AstraZeneca, známý americký výrobce hraček Melissa & Doug nebo třeba korejský výrobce biometrických systémů Suprema. Jedním z prvních projektů byl globální showroom pro průmyslové stroje firmy Yamaha. Pokud vám některé výše zmíněné společnosti přijdou neznámé, není to proto, že by byly malé. Jsou to velcí hráči na poli B2B. Na segment klientů jednotlivců se Virtuloc nezaměřuje. „Ten svět teď jede divokým streamem,“ podotýká Mrštík.
Sejdeme se ve vesmíru
Firmy Virtulocu platí předplatné za pronájem prostoru (tedy provoz virtuálního prostoru). Velké společnosti si jich přitom objednají třeba i patnáct, což je vyjde řádově na tisíce eur. K tomu Virtuloc nabízí i tvorbu online virtuálního prostředí. To si vyzkoušela třeba Yamaha i AstraZeneca. Při tvorbě lze stavět na připravených šablonách. Je možné využít pobočku, showroom, školící centrum, ostrov nebo třeba vesmírné prostředí. A pak celý prostor prostě „zavěsit“ na svůj web ve formě odkazu.